Co se nám honí hlavou

Úžasná budoucnost

(Boh) Se zvyšujícím se počtem krabic, stresu, olámaných nehtů a všeobecného nepořádku v mém starém bytě, jsem tak nějak bláhově propadla představě úžasné budoucnosti, která mě v Alfí čtvrti čeká. Ve své podstatě se nejedná o úžasnou budoucnost, kterou budu zažívat, ale budoucí úžasnost. Díky velkým oknům je můj nový byt velmi světlý a tak mám takovou neodbytnou představu, že bude neustále prozářen, bude vonět a hlavně bude uklizen. (K tomu mi dopomáhej Bůh…a Karolína). Ve své úžasnosti vidím sama sebe mnohem hubenější, kreativnější, kterak v kuchyni vařím neuvěřitelné pochutiny s orientálním nádechem, za zvuku hudby a na jedné vlně vše nosím svým přátelům kolem oválného stolu s damaškovým ubrusem a sklenicemi s dobrým červeným vínem. Ve svých představách mám dokonce delší nohy a světe div se, jsem tak trochu blondýna. A všechno je nadějné a zářivé, záclony vlají, všude to krásně voní a moje boty jsou úhledně vyskládané v šatně a čekají na dobrodružství, která v nich prožiju.
Jaká bude realita, to uvidíme za pár týdnů, zítra se stěhuju! Zatím se však budu opájet svou budoucí úžasností, protože jen díky ní jsem se ještě nezhroutila. A taky díky mohutné podpoře mých kamarádů a bližních. „Jsem za oboje velmi vděčná,“ řekla dojatě a snila si dál.

5 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *