• Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Duše se skládá z obrazů a jiné radosti života, aneb co jsem se naučila v březnu

    (FF) Začnu dvěma citáty, které jsem někde za uplynulý měsíc přečetla, ale vzhledem k tomu, jak rychle teď všechno plyne, fakt netuším kde: Merle Worth řekl, že duše se skládá z obrazů, nikoli z myšlenek o obrazech, a Chriss Voss zase upozornil, že „Čím bezvýznamnějším se někdo navenek činí, tím důležitější pravděpodobně je (a naopak).“ Hezké, ne? A pravdivé.  Můj šikovný doktor mě pořád tvrdohlavě oslovuje „paní“. I když jsem na registračním formuláři jasně zatrhla, několikrát zakroužkovala „svobodná“ a přidala i pár vykřičníků. Možná jsem neměla přidávat ten grafický návrh našeho svatebního oznámení. Čert ví. Ti dnešní muži. Naštěstí už mi k narozeninám skoro nikdo nepřeje muže. Všichni už vědí, jak…

  • Co se nám honí hlavou,  kultura,  Rychlé tipy aneb Čím žijeme,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Jak být singl? Tak to nevím doteď. A ten film taky ne

    (FF) Takže v první řadě – ten film “How to be single” není o nás. Možná sice jsem tak nevýrazná jako Dakota, ale určitě nejsem tak hubená. A Bohyně není Rebel. Rebel s velkým R. Ne, teď vážně – těm holkám ve filmu je 25, mají po škole, jedna je bohatá tak, že nemusí pracovat, druhá je po prvním vážném vztahu i rozchodu, zkušenosti se vztahy nemá tedy ani jedna – no prostě to nejsme my. Jediná postava, se kterou se tak můžu ztotožnit, zůstává lékařka s vráskami kolem oči, která se nechá oplodnit ze spermabanky, protože to v nastalé situaci vypadá jako sice obtížný, nicméně jediný způsob, jak přijít…

  • Co se nám honí hlavou,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Do baru po třicítce

    (FF) Jak poznáte, že stárnete? Rychle. Tedy pokud vyrazíte do baru a věkově máte blíž spíš ke čtyřicítce než ke třicítce. Přiznejme si to – když nějaká party začíná v jedenáct večer, je to na nás už moc pozdě. To už přece normálně dávno spíme. Samy. Z baru, kam se s kamarádkou vyhrabeme jednou za půl roku a to jen proto, že má jedna z nás narozeniny, odcházíme po dvou drincích v deset, přičemž jedna u nás pila nealko. A místo sexu se bavíme o důchodovém pojištění. Máme si ho pořídit nebo ne? Když už se vzmužíme a do baru vyrazíme, většinou nás rovnou posadí k východu (asi si říkají: „Báby půjdou brzo spát.“ nebo „Z nich…

  • kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    KARIÉRISTICKÝ TŘICÍTKY NEPŘEMÝŠLEJ

    (Boh) Všichni jsou auf z toho, co se stalo v Paříži. A lhala bych, kdybych tvrdila, že je mi to jedno. Není. Do dvou do rána jsem v pátek čekala na sms od svého “skoro-jednou-kluka”, co bydlí v centru Paris a co si furt myslí, že jsem ta pravá. Jestli umřel, tak jsem to prokaučovala, furt jsem si opakovala, že jsem mu neměla vracet ty letenky co poslal, ale měla jsem dokončit to, co jsme o prázdninách “načali” a nezaobírat se tím, že by to pak dál nikam nevedlo – což by samozřejmě ve skutečnosti nevedlo. Ten kluk prostě nemá umřít, aniž by se mnou prožil noc! (Dobře, to jsem si přesně neříkala,…

  • Co se mi líbilo

    Co baví Bohyni – All about the bass

    (Boh) Tohle mě baví. Nejen kvůli obsahu, ale i kvůli formě:-) Slova jsou super, nicméně Barbie provedení tomu dodalo šmrnc. A ten tanečník je prostě nejlepší. Taky nemám size 2 a víte co, je mi to asi úplně jedno… It’s all about the bass. Tra la la! [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=7PCkvCPvDXk[/youtube]  

  • ...v listopadu 2013,  Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila …v listopadu

    (FF) Stačí, když zvýším hlas a trvám si na svém a  dějí se zázraky. Kaki slupka se nejí. Prý. Jím ji několik let. Tak nevím, co se mi stane. Možná už ve mně roste malý kaki strom. Na peklo uzávěrek všeho druhu spolehlivě zabírá tatarák ze zvěřiny a dva a více aperolů. Pak taky tanec v chodbě a prozpěvování. Vítr symbolizuje změny. A někdy to jsou změny síly orkánu. Důležité je se nebát, nenechat se odnést a někoho nebo něčeho se pevně držet! Někteří lidé nedohlédnou za obzor vlastní důležitosti. Nedá se s tím nic moc dělat. Leda s nimi neztrácet čas. Pokud z nějakých důvodů musíte… “Buď s lidmi, kteří tě…

  • Co se nám honí hlavou

    Strýček Sal

    (Boh) Pravdu o Isaakovi jsme si již řekli, že. Tak tady je trochu pravdy o strýčkovi Salovi. Strýček Sal se do našich životů vkradl někdy v období sledování Grey´s Anatomy, jakožto pojmenování pro někoho, koho bychom na oslavu nejraději nepozvali, ale nemůžeme ho vynechat, protože patří do rodiny. A i když víme, že se zřejmě opije, pokazí každou legraci, bude mít nejapné poznámky a možná ho i necháme vyhodit, na další oslavu ho zase pozveme, protože je to Strýček Sal. Ve většině případů strýčka Sala dělám já. Baví mě mít nejapné poznámky, říkat věci, které se neříkají a v nestřeženou chvíli vyskočit na stůl a pořádně to rozjet, za povyku…

  • ...v červenci 2013

    Co jsem se naučila v…červenci

    (FF) Jedinou jistotou je změna. A změna je (skoro vždycky) k lepšímu. Tobiko kaviár z létajících ryb lze nahradit sezamem. S ničím nesouvisející kulinářský poznatek. Teoretický. „Je lepší jít na jeden pořádný večírek za půl roku, než se každých čtrnáct dnů nudit v klubu, kam se chodí pořád,“ říká Bohyně. A já s ní po naší ulítlé milionářské párty nemohu než souhlasit. A když už na ten dokonalý večírek jdete, určitě si vemte nejlepší a nejvyšší botičky (za střízliva se na nich nedá chodit, ale po pár drincích to jde paradoxně skvěle!), začněte pít vodku už cestou na večírek a vždycky se připojte k zábavě tam, kde je nejvíc řevu.…

  • Co se mi líbilo

    Bohyně večírků

    (Boh) Jsem duch mejdanů. Nechodím na každou akci, ale když už dorazím, stojí to za to. Nerada dělám něco jen tak, aby se neřeklo. Řídím se heslem: “Když do pekla, tak na pořádném koni, a když večírek, tak ať to stojí za to”. Pamatuji si, jak jsem Drahému uspořádala narozeninovou party, která trvala čtyři dny v kuse. Kolik lidí příšlo? Netuším. Dvěře byly otevřené, bazén napuštěn, neustále jsem vařila, grilovala, prala osušky a tančila na sedačce. Vypilo se přes třicet láhví vína a snědlo snad všechno, co v bytě bylo. Policie se nedozvonila, zvonek jsme odpojili. Tančilo se v noci i ve dne, povídalo v posteli, spalo v koupelně, relaxovalo…

  • Co se nám honí hlavou

    Jak si užít oslavu narozenin

    (FF) 1. Dárek vymýšlejte s předstihem a opravdu osobní. Ono je sice fajn konečně se zbavit nějakého z “puťáků” (lahve alkoholu, co vám nechutná, hořké madle, co nejíte, nebo ohavné keramické svícny), ale “jak se do lesa volá,…”, takže vám ta keramická soška kominíčka do roka přistane na stole! Dobrý systém je zapisovat si během roku, po čem kdo touží a poté mu to pořídit. Pokud ty poznámky neztratíte, nebo se nezmění vkus oslavence. 2. Pokud jste oslavencem vy, nad všemi dárky jásejte, zajíkejte se radostí a děkujte. Vyhodit to můžete potom. 3. Pokud si nejste jisti věkem, neříkejte nic. Hlaholit “Tak aspoň ještě jednou tolik!” je u dvacetileté trochu…