Když nepíšeme na blog, tak je jasné, že žijeme (a pak máme o čem psát). A taky je jasné, že nám budou přibývat sledující, stejně jako na Twitteru nebo Instagramu. Nevíme, proč tomu tak je, ale bývá to pravidlo: čím míň píšeme a sdílíme, tím víc rostou čtenářská čísla navzdory všem marketingovým poučkám. Svět nás sleduje (a následuje). Nebo dělá to, co jsme navrhovaly před lety. A pořád z toho máme pocit zadostiučinění, i když už jsme někde úplně jinde. Napíšu o tom v dalším postu. Zase za rok a půl. Zhruba. A zatímco svět víří v divém rytmu čardáše, mezitím jsme se jedna tiše a nenápadně a druhá s…
-
-
Fatalka poprvé v Chorvatsku
Protože očividně prožívám rok, kdy obrážím destinace, kde už všichni Češi stokrát byli, v červenci padla volba osudu na Chorvatsko. Ano, moje poprvé u Jadranu! Jak tento název zněl exoticky, když jsem byla malá a prohlížela si sušené mořské plody u babičky v poličce. Jaká to tenkrát asi byla několikadenní výprava, na kterou se měsíce těšilo a pak se na ni roky vzpomínalo! No nic, konec nostalgického okénka, tady máte zážitky roku 2021: Když si na dovolené nestihnete udělat make-up, aspoň si umyjte vlasy. Když ani to nestihnete, naneste rtěnku. Pokud nestíháte ani rtěnku, vemte si aspoň prstýnek. Stejně budete nejhezčí, protože o pleť se postará opálení a o vlasy…
-
JAK SI PORADIT S HATERY
(Boh) Toto je soukromé doporučení, které nemusí všem fungovat a jedná se o neprofesionální radu, nejsme terapeutky. Jsme bruneta s blondýnou, právnička a novinářka. (No fuj, co?) Nečekejte ani duhový ezo palouček, i když se k němu trochu přiblížím. Takže, jak tedy na ty hatery? Tedy osoby, které naším směrem vysílají komentáře, většinou emočně negativně podbarvené?
-
PO ČEM ŽENY TOUŽÍ – vzkaz mužům nejen z Tinderu
(Boh) Pamatujete si na film „Po čem ženy touží“ s Melem Gibsonem v hlavní roli? Už nevím, proč se v něm Mel oblékl do silonek a s fénem upadl do vany, ale co vím určitě je, že dostal elektrický šok a prozřel. Tedy, prozřel…no, začal slyšet myšlenky žen a sice úplně nepochopil ženskou mysl, ale minimálně ji slyšel. A to pak byla panečku jízda. Naše mysl totiž jede pořád a komentujeme v hlavě skoro všechno. A někdy i vícehlasně. (Tedy minimálně já). Samozřejmě, že je to byla komedie a velmi nereálná. Každý přece ví, že v koupelnách jsou přepěťové zásuvky a speciální jističe, takže se fénem ve vaně jen velmi těžko přizabijete, ale pojďme…
-
MARION, CARL A PES
(Boh) Imaginární kamarádi v dětství jsou prý znakem fantazie a inteligence. Mnoho z nás je v dětství mělo. A jak jsme postupně dospívali, naši kamarádi nás opouštěli, což pro nás nemuselo být vždy ideální, ale dle standardů společnosti a psychologických poraden to bylo „prý“ správně. Naši imaginární kamarádi byli s námi v době smutku, samoty, veselí, a hlavně v nepříjemných situacích, kdy se na ně něco dalo hodit, případně jsme mohli tvrdit, že „to jsme neřekli my“, ale „oni“. Na začátku pandemie, kdy byli všichni uvrhnuti do svých domovů (tedy jaro 2020 – pro případ, že by si tohle někdo četl za 20 let – vtip!) začali psychologové především párům…
-
Co jsem se naučila v roce 2020
V tomhle roce se už konečně naučili asi všichni všechno, ne? Všechny záležitosti vesmíru se se ujasnily a uhladily, srovnaly na místa, vybrečeli jsme se, uklidnili a došlo nám, kde, s kým a kým OPRAVDU chceme být. Z mnoha vedlejších příběhů a projektů se staly ty hlavní a láska byla většinou blíž, než jsme si myslely. Nebo?