• Co se nám honí hlavou

    RANDĚNÍ ZA ČASŮ KORONAVIRU (double článek)

    (FF) Spousta z vás (jeden muž) se nás ptá, jak jde randění v karanténě. No, jak by to asi šlo. V době bezdotykové, bezkapénkové, s rouškami a se zákazem shromažďování – jde to skvěle! A já bych se zrovna tak shromažďovala. Když pominu svého ctitele z vietnamské večerky, který se za igelitem pojednou tváří odmítavě, a jednoho vojáka, se kterým jsem si plaše vyměnila pohled zpoza roušky, v mém životě se opět nic víc vzrušujícího nestalo. Nicméně při svých občasných výsadcích (ach, již do mne proniká vojenská terminologie, bohužel jenom ta) venku jsem vypozorovala, že v interakci s druhým pohlavím je teď na ulicích důležitá chůze, pohled a vůně (pokud…

  • Co se nám honí hlavou

    PROČ JSOU TŘICÍTKY STÁLE SINGL

    (Boh) S Fatalkou jsme i přes evidentní rozdíly vcelku synchronizované a tím teď nemám na mysli menstruační cyklus, i když by to vlastně spolu mohlo okrajově souviset. To, o čem chci tentokrát poreferovat je naše aktivita na seznamkách. Standardně a vcelku organizovaně se už léta v otázce lásky a vztahů střídáme/míjíme, což není úplně ideální, ale zase můžeme jedna s druhou sdílet své nové romance, případně se podporovat v tom, že to té druhé (momentálně nezadané) určitě vyjde. A když se tak náhodou a zcela výjimečně (takže zatím úplně vždycky) nestane, máme alespoň na chvíli sparring partnera na další hledání a doufání. Ve své podstatě si nepřeju nic jiného, než…

  • Co se nám honí hlavou

    Jak jsem rok randila na Tinderu

    (FF) Zatímco rok 2017 jsem věnovala množství prací a projektů, cestování a vydělávání, na jeho konci jsem se rozhodla zvolnit a mít alespoň nějaký osobní život. Když pominu rodinu a koníčky, myslím osobním životem – Tinder. Hned v listopadu jsem se sešla s řeckým spisovatelem, který mi řekl, že jsem nová postava v jeho příběhu. A to se mi nelíbilo. On je přece postava v mém. Takže zatímco on se chtěl bavit o eskalaci drama v příběhu, já jsem přemýšlela, zda mám oholené nohy. Bylo jasné, že to neklapne. Nakonec mi nabídl, že můžeme být přátelé, nebo manželé. Každopádně obě varianty byly bez sexu. Brzy proto následoval chlapec ze Slovácka,…

  • Co se nám honí hlavou

    Když se vám sex zajídá

    Třicítka dostane zprávu od bývalého milence, se kterým se naposledy viděla v roce 2016 M: Jak se máš? 230: Vcelku dobře. Co ty? M: Jde to. Co chlapi? 230: Co by tě přesně zajímalo? M: Jestli jsi opečovávaná. 230: Někdy, ale ve vztahu nejsem. A ty? M: Je to komplikovaný. 230: ? M: Nejsem moc využíván a nudím se. 230: Aha. M: Nechceš se vidět?

  • Co se nám honí hlavou

    4 MÝTY O SINGLE TŘICÍTKÁCH

    (Boh) Nikdy by mě nenapadlo, že má fertilita, způsob mého života, mé úspěchy a pády, někdy přijdou na přetřes. Veřejně. Necitlivě a nechtěně. Ale stalo se to. A tenhle přetřes trval několik dlouhých dní, kdy se v médiích a na sociálních sítích k tématu plození svobodných žen vyjadřoval kde-jaký “odborník”. Myslím, že promluvím za většinu svobodných žen po třicítce, když řeknu, že jsme po takové pozornosti, jaké se nám díky návrhu o možnosti podstoupit umělé oplodnění bez partnera, netoužily. Poslední, po čem svobodná třicátnice touží jsou rozhovory o dětech, plodnosti, analýzách toho, kde dělají ženy ve vztazích chybu a radách, které jsou možná dobře míněné, ale ve své podstatě zcela…

  • Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Nefunkční přátelství, plýtvání energií a sebeláska, aneb Co jsem se naučila v srpnu

    (FF) *Při zevrubné analýze svých minulých vztahů (protože co jiného máte v noci dělat, když ani nevstáváte k dítěti, ani nemáte milence) jsem zjistila, ale dá se to přenést obecně do života, jak hrozně mrhám svojí energií. A že už je načase toho nechat. Že musím být schopná rychleji poznat, že do něčeho (a do někoho) se prostě nevyplatí investovat čas, energii ani peníze a že je třeba jít dál. A ničeho nelitovat. Prostě jen neplýtvat energií. Na nic, co není tak důležité. 

  • Co se nám honí hlavou

    BUDU K TOBĚ UPŘÍMNÝ

    (BOH) Moje babička vždycky říkala, že upřímnost je důležitá, ale neměla by ubližovat. Všeho s mírou, víme? Taky se občas říká, že “pravda bolí”, ale já si myslím, že pravda bolet nemusí, když víte, jak ji sdělit. Jasně, stručně, citlivě. Sdělit a co nejméně ublížit. A tak by to mělo být i s upřímností. Neměli bychom používat upřímnost jako ospravedlnění k něčemu, co není správné, co někomu může ublížit, o čem jsme si jisti, že bychom dělat neměli, a proto když už to děláme, tak ten marast zmírníme “upřímností”. Ono se totiž pak nejedná o upřímnost, ale spíš o drzost a nevychovanost, případně sobeckost.

  • Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    GRUPÁČ NA TINDERU

    (Boh) Vydaly jsme se tam obě. Na Tinder. Protože česká seznamka je fakt děsivá a rychlý rande bylo ještě děsivější. Vím, že se vykládají urban legends o tom, jak někdo našel na Tinderu pravou lásku, stejně jako na Badoo a dokonce musím přiznat, že to nejsou jedny-známé-jedněch-známých, ale moje kamarádky (že jo, holky – pokud to čtete, tak gratuluju!) ale jak to tak vypadá, já asi materiál na Tinder nejsem. Opravdu nejsem nepřizpůsobivá nebo upnutá, ale při myšlenkách na Tinder mě hned napadne: „čeho je moc, toho je příliš“. Některé akce a reakce v tindrovém prostředí byly tak děsivé, že jsem musela tyhle vody na pár dní opustit. Dokonce jsem…

  • Co se nám honí hlavou

    ADEPTKA NA SVOBODNOU MATKU

    (Boh) Docela úspěšně se poslední dobou seznamuju. Tím úspěchem mám na mysli to, že mě nikdo zatím nezabil, neznásilnil, ani mi nedělal nic, co bych neměla ráda – třeba mě v bikinách nutil jíst smažená játra – kdo má ty bikiny v onen trýznivý okamžik na sobě, to nechám na vaší fantazii. Jsem víc jak půl roku na seznamce a beru to opravdu zodpovědně. Klikám, dávám aktuální fotky, známkuju, reaguju, komunikuju, ale samozřejmě se zase moc online nevykecávám –  nechápu, proč bych měla sdílet s cizím člověkem své božské myšlenky a hlavně čas. Když to klapne, stejně nakonec bude prosit, abych mu už nic neříkala a byl chvíli sám, tak proč ho na začátku…

  • kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    KARIÉRISTICKÝ TŘICÍTKY NEPŘEMÝŠLEJ

    (Boh) Všichni jsou auf z toho, co se stalo v Paříži. A lhala bych, kdybych tvrdila, že je mi to jedno. Není. Do dvou do rána jsem v pátek čekala na sms od svého “skoro-jednou-kluka”, co bydlí v centru Paris a co si furt myslí, že jsem ta pravá. Jestli umřel, tak jsem to prokaučovala, furt jsem si opakovala, že jsem mu neměla vracet ty letenky co poslal, ale měla jsem dokončit to, co jsme o prázdninách “načali” a nezaobírat se tím, že by to pak dál nikam nevedlo – což by samozřejmě ve skutečnosti nevedlo. Ten kluk prostě nemá umřít, aniž by se mnou prožil noc! (Dobře, to jsem si přesně neříkala,…