• Co jsem se naučila...,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Fatalka poprvé v Chorvatsku

    Protože očividně prožívám rok, kdy obrážím destinace, kde už všichni Češi stokrát byli, v červenci padla volba osudu na Chorvatsko. Ano, moje poprvé u Jadranu! Jak tento název zněl exoticky, když jsem byla malá a prohlížela si sušené mořské plody u babičky v poličce. Jaká to tenkrát asi byla několikadenní výprava, na kterou se měsíce těšilo a pak se na ni roky vzpomínalo! No nic, konec nostalgického okénka, tady máte zážitky roku 2021: Když si na dovolené nestihnete udělat make-up, aspoň si umyjte vlasy. Když ani to nestihnete, naneste rtěnku. Pokud nestíháte ani rtěnku, vemte si aspoň prstýnek. Stejně budete nejhezčí, protože o pleť se postará opálení a o vlasy…

  • Co se nám honí hlavou

    JAK SI PORADIT S HATERY

    (Boh) Toto je soukromé doporučení, které nemusí všem fungovat a jedná se o neprofesionální radu, nejsme terapeutky. Jsme bruneta s blondýnou, právnička a novinářka. (No fuj, co?) Nečekejte ani duhový ezo palouček, i když se k němu trochu přiblížím. Takže, jak tedy na ty hatery? Tedy osoby, které naším směrem vysílají komentáře, většinou emočně negativně podbarvené?

  • Co se nám honí hlavou

    PO ČEM ŽENY TOUŽÍ – vzkaz mužům nejen z Tinderu

    (Boh) Pamatujete si na film „Po čem ženy touží“ s Melem Gibsonem v hlavní roli? Už nevím, proč se v něm Mel oblékl do silonek a s fénem upadl do vany, ale co vím určitě je, že dostal elektrický šok a prozřel. Tedy, prozřel…no, začal slyšet myšlenky žen a sice úplně nepochopil ženskou mysl, ale minimálně ji slyšel. A to pak byla panečku jízda. Naše mysl totiž jede pořád a komentujeme v hlavě skoro všechno. A někdy i vícehlasně. (Tedy minimálně já).    Samozřejmě, že je to byla komedie a velmi nereálná. Každý přece ví, že v koupelnách jsou přepěťové zásuvky a speciální jističe, takže se fénem ve vaně jen velmi těžko přizabijete, ale pojďme…

  • Co jsem se naučila...

    KRITÉRIUM VÝBĚRU MUŽE

    Podle Bohyně (Boh): V 5 letech: Mám hodně kamarádů. Skáčeme společně v hnoji, ve školce pašujeme jídlo do herny a schováváme ho do dětské kuchyňky. Kluci jsou super. Beru každého, který má odvahu a nebojí se ničeho, rozesměje mě, a svorně se mnou stojí na hanbě kvůli hnilobě v herně. Kamarádky moc nemám. Ve 14: Vypadám na dvacet. Kluci jsou super, jen mi pořád koukají na prsa. Z nějakého důvodu se mi spíš líbí mladíci, než klučíci. Zaujme mě hlavně ten, co má odvahu, smysl pro humor a nebojí se ničeho. Ani faktu, že je mi vlastně jen čtrnáct a hodně se stydím. Holky se se mnou nebaví a jsou hnusné, ale…

  • Autorka a redaktorka Jana Uhlířová
    Co jsem se naučila...

    Tak je to tady zas, korona, aneb co se mi honí hlavou

    (FF) Na prahu druhého lockdownu jistě prahnete po troše mých vtipných, milých, povzbudivých, vřelých slov, protože o tom, že jsme všichni neschopní lůzři, jsme za poslední dny slyšeli až moc často. Zatímco tiše sním o hřejivém krbu, po sklence červeného, psíkovi a muži, se kterým se budeme procházet podzimní přírodou zabalení ve vzájemné lásce (wtf?) a huňatých svetrech, v pražské realitě mi dochází, že druhá karanténa možná nebude taková legrace jako ta první (říkala jsem, že vám napíšu povzbudivá slova? možná jsem trochu lhala). Randění v tomto divném nečase ale legrace samozřejmě je: opět to spočívá v odhadování vzhledu mužů shromážděných u obědového výdejního okénka, jejichž sexuální přitažlivost pro mě…