• Co se nám honí hlavou

    Fakt je trapné mít boyfrienda?

    Minulý týden Internet řešil, jestli je trapné mít boyfrienda. Do toho Lilly Allen zpívá o rozvodu, Olivia Dean o lásce, která se učí být skutečná – a my ostatní se snažíme nebýt trapní, když chceme být milovaní. Byl to velký týden pro ženy, ten minulý. Článek z Vogue „Je trapné mít přítele?“ od Chanté Joseph obletěl svět a vyjádřil se k němu snad každý, včetně nového starosty New Yorku. Kromě virálního článku se ženám dostalo i nového alba od Lilly Allen o rozvodu, vztahu, zradě, zlosti, ale i lásce a zranitelnosti. A všeobecná nálada o tom, jak to s tou moderní láskou a očekávání ve vztazích je, se objevuje i…

  • Co se nám honí hlavou,  Co se mi líbilo,  kultura

    Recenze Tohle nikdo nechce 2: 18 myšlenek, které mě při sledování napadly

    Pozor, spoilery! Druhá série „Tohle nikdo nechce“ je tu, ale někde cestou trošku ztratila kouzlo té první. Možná mezi dospělými rozhovory a bílým plotem. Tady je recenze, tedy pár myšlenek, které mi při sledování hitu na Netflixu běžely hlavou. Kam se ztratil ten krásný, romantický a chytře vtipný miniseriál z loňska? Moc mě to nebaví, snad se to rozjede. Radši tomu dám ještě šanci, i když mám udělat tisíc věcí. Proč Adam Brody (sexy dokonalý rabín) působí tak unaveně a rozzáří se jen, když je ve scéně jeho skutečná manželka Leighton Meester? Ten její Chanel trojset nutně potřebuju. Stála ta změna v tvůrčím týmu opravdu za to? Opravdu tu lidé…

  • Co se nám honí hlavou,  Co jsem se naučila...,  Rychlé tipy aneb Čím žijeme

    Kdybych to věděla ve třiceti…

    (Jana) Kdybyste se mohli vrátit o deset let zpátky, co byste poradili sami sobě? Já si vybavuju, že mi bylo třicet a cítila jsem se tak nějak… mezi. Už jsem nebyla ta holka po škole, ale taky jsem se necítila jako „dospělá žena, která má vše vyřešené“. Až později jsem pochopila, že na nějaké „vše vyřešené“ a „splněný to do list“ se nehraje. Přeskakovala jsem mezi sny a povinnostmi, mezi plány a pochybnostmi. Řešila jsem vztahy, práci, peníze, tělo, i to, jestli jsem dost dobrá. A hlavně jsem měla pocit, že je pořád ještě dost času. Jenže čas je zvláštní věc. Ohlédnu se zpátky a říkám si: kdybych tehdy věděla…

  • Co se nám honí hlavou,  kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    And Just Like That: recenze pokračování Sexu ve městě (2025)

    Jak dopadlo pokračování kultovního HBO seriálu Sex ve městě? And Just Like That se snaží navázat na legendu, ale místo odvahy často přináší chaos. Seriál skončil podruhé a tentokrát s rozpačitým orgasmem. Pojďme na recenzi od Jany a pozor, text obsahuje spoilery. Kdykoliv slyším a vidím znělku HBO, hned se mi vybaví devadesátá léta a buď Sex ve městě, nebo Odpočívej v pokoji. Vzápětí se mi vybaví jiný okamžik, Samanthin výkřik: „Nikdo nebude šu..t starou p..u!“ Tenhle díl jsem bohužel tehdy sledovala u babičky a její výraz si taky pamatuju dodneška.

  • Co se nám honí hlavou

    Asistentkou ve Sněmovně

    (Boh) Jestli jsem pro zdravotnický systém byla gerontomatka, tak ve Sněmovně jsem byla úkaz. Stará asistentka. A k tomu ještě tlustá,  následně se zjistilo, že i těhotná. A navíc dělala práci pro stážisty. Nechápejte mě špatně, taky jsem na vejšce chtěla vzít brigádu ve Sněmovně, je to běžná praxe, ale nějak jsem se k tomu přes cestování a práci u filmu, která byla skvěle placená a taaaak zábavná, prostě nedostala. Stejně jako k těm dětem. Takže jsem to teď měla double. O dvacet let později jsem se ocitla v systému, který je nějak nastavený už od devadesátek a tak i nějak (ne)funguje. Netuším, jestli ho někdo zpochybňuje, ale já bych ráda,…

  • Co se nám honí hlavou

    Jak jsem putovala do Santiaga, aneb zápisky z Instagramu o caminu

    (Jana) Dávno, dávno již tomu, co jsem se vydala na camino do Santiaga de Compostela (tedy září 2022). A je čas si tuto legraci, tohle poslední evropské dobrodružství připomenout. Den první: Po několikaměsíčním tréninku a mnohahodinovém studování map vzhůru na camino! Ne, kecám – moje příprava spočívala v tom, že jsem si pemzou trochu obrousila kopýtka a v Portu jsme si daly portské. A vyrazily. Cesta po pobřeží je nádherná, nicméně do cíle dorážím po skoro 40 km s obličejem spáleným na troud a na pokraji vyčerpání. Moje odvaha a houževnatost se projevuje tím, že žádám sestřenku, aby mě za ubytovnou utloukla dlažební kostkou, protože už je to stejně všechno…