• culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    ZOUFALSTVÍ V KUCHYNI

    (Boh) Tak si nějak nejsem jistá tím konceptem „Vař si! Ušetříš a ještě zhubneš!“ Tahle rada má totiž poměrně dost úskalí. Nikdo vám totiž maso pro singla v sedm večer v Dejvicích neprodá, takže si koupíte vakuovanou flákotu pro čtyřčlennou rodinu. A tu samozřejmě nechcete mít připravenou na jeden způsob (flákotu, ne rodinu) a žrát to pak po zbytek týdne, nejste v nepodmíněném trestu, jste sakra jen single! Není třeba trpět víc. No a tak si to masíčko pěkně rozdělíte na dva recepty – chilli s kokosovým mlékem a sladkokyselé teriyaki. Což je dobrý plán.

  • culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    JAK JSME ŠLY S BLOGERKAMA NA KAFE

    (Boh) Občas něco domluvím a pak třeba i na to zapomenu. (“Občas? Vážně?! Vážně?!?!?”, ječí při čtení Fatalka, ale toho si nevšímejte. Je to introvert, takže její jekot se projevuje jen běsným pohledem očí, který většina mužů mylně považuje za zájem. Ale zpět k tomu kávovému setkání). Takže jsme vyrazily na kafe. Vlastně na takovou tu prezentaci, kdy vám představí produkt zábavnou formou a vy pak o tom napíšete, protože stejně nemáte o čem jiném psát. (Kromě spodního prádla, rozboru mužů na seznamkách, narozenin svého psa a nových knihách, které si koupíte, ale nikdy nepřečtete.) A tak jsem tedy něco domluvila. Pravda je taková, že od té chvíle, co jsem…

  • ...v březnu 2014,  Co jsem se naučila...

    Co jsem se naučila v březnu

    (FF) Jíst ústřice. Nedobrovolně, ale přece. Ono je totiž trochu blbé vyplivnout ústřici, když na vás míří kamera a čeká, jak si poradíte, že. Zhodnocení: syrovým jsem na chuť zatím nepřišla, zapékané snesu, smažené můžu. Asi to není moc nóbl přiznání, ale zase je to pravda. Stejně prý nejlépe chutnají na francouzském pobřeží a s vínem chablis, takže si počkám na tuhle příležitost. Utkvěla mi v hlavě věta: Buď můžete pracovat, nebo můžete pracovat na sobě. Je to tak? Zvládáte pracovat a zároveň pracovat na sobě? A jak to děláte? Není čeho se bát. Je osvěžující udělat si uprostřed pracovního týden výlet „za město“. Vlakem. I bez svačiny. Potkat se s…

  • culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Jak nás zachránila Foodpanda

    (FF) Nehrozí nám, že bychom někdy v blízké budoucnosti umřely hlady. Lednička i špajz praskají ve švech, protože nějak ten setrvalý přísun potravy z různých zdrojů nestíháme jíst, navíc bydlíme v lokalitě, kde je to na žebírka, co by z okna dohlédl, a prodejny potravin a fastfoody tu ulice lemují stejně jako naše historky náš každoden. Sice Bohynina maminka pokaždé ve špajzu vykřikuje, že nechápe, jak s tímhle složením stravy můžu mít tuhle figuru, což vůbec nechápu, jak myslí, ale jídlem nás zásobuje dobrým. Tolik k té postavě. Navíc neváháme otestovat nové věci (ok, ty mrkvové snacky smrdící jak zvratky byl ukrutný přešlap a smradlavý francouzský sýr v lednici nás…

  • cestování,  culinaria,  kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Co jsem se naučila ve Švýcarsku

    (Boh) S novou prací přišla i školení ve Švýcarsku, život v globální společnosti, business cestování, podpatky a casual office oblečení. Cestování ani život v zahrančí mi není cizí, nicméně i tak jsem se opět něco naučila…. Jdeme na to: 1. “I can drive (a little bit)” znamená něco úplně jiného když sedíte v Audi v automatu, v kůži a ve dřevě než když se lopotíte se Škodovkou. I tak jsem tu svou princeznu den před odjezdem odřela. Betonový sloupek v garážích neuhnul. A pípíp parking mlčel. Takže zas tak can drive rozhodně neumím. Omlouvám se ti, moje krásko. Vopískovala jsem tě dobře. 2. Kdyby všichni pracovali tak jako ve Švýcarsku,…

  • Rychlé tipy aneb Čím žijeme

    Rychlé tipy, které nejsou pro panenky

    (FF) Musíte, prostě musíte vidět: Děsivé filmy jako Elementární částice, La Cara Oculta, Daydream Nation a Perks of Being a Wallflower. Na oddech potom Surfařku a Mladou Viktorii. Jeslti se budete bát, nebo vám přitom a potom bude trochu DIVNĚ, tak si nestěžujte, já jsem vás varovala. navštívit a jíst: Cokoliv v Café Lounge. Už jsme tam byly asi třikrát a pokaždé super. Znalci sem chodí na kávu, my na hezké prostředí, milou obsluhu a jídlo. Nejhezčí místa jsou v přední části restaurace a na proužkovaných křesílkách u okna. A jen mezi námi – pokud budete čekat na recepci předtím než vás usadí, chovejte se kultivovaně. Jsou tam kamery, že. Těch jsem…

  • Co se mi líbilo

    Singl lady na večírku

    (FF) Když jste hodní a milí lidé, pozvete na předvánoční večírek i bývalou kolegyni, která je chudák sama a advent tráví pláčem u pohádek a písně Půlnoční. Dělám si legraci. Brečím jen na konci těch pohádek. Pozvete ji i přes to, že přinese jen víno, kaki a pomelo, zdrží se ukrutně dlouho, což korunuje výkřiky: “Já už fakt odcházím,” a odmítne ochutnat skvělé dipy, “protože je v nich ta strašná ovce”. Mimochodem, dipy sklidily velký úspěch a já díky svému konzervatizmu přišla o lahodnou krmi. No, kus jsem si jí odnesla na tričku, až bude hlad, seškrábnu si ji. Celá návštěva “žracího večírku u Bohyně”, o kterém referovala i Dita,…

  • Co se nám honí hlavou

    Peklo modernizuje

    (Boh) Když jsem dnes večer přiběhla z práce domů a  odučila jsem si své povinné minimum, po odchodu zhrzené studentky, která stále neumí nepravidelná slovesa, jsem se ve svém obrovském bytě hluboce zamyslela: „Co bych asi měla udělat jako první? Napsat rozhodnutí o ilegálním parkovišti a dalších osm “nepodstatných” sdělení, pokračovat v psaní o finančním právu, kde deadline už opustil své místo za dveřmi a začal se mi v předsíni rozšafně zouvat nebo jít konečně uklidit kuchyň s hnijícím nádobím?“ Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem šla dělat palačinky. Asi abych se uklidnila.  A během vaření poslala fotku palačinek Fatalce. Obratem jsem obdržela odpověď v podobě bramboráků v ubrousku. „Já mám psát finanční právo.…

  • Co se nám honí hlavou,  culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Rybníček podle Bohyně

    (Boh) Musím, já prostě musím! Musím se pochlubit. Mé kulinářské umění dosáhlo takové úrovně (až si přečtete recept, tak pochopíte, že opak je pravdou), že jsem se svým receptem na “rybníček” vyhrála degustační sadu sicilských olivových olejů Frantoi Cutrera Grand Cru (ano, trochu krkolomný název, ale co… Jupí!) Jsem absolutnně nadšená a dojatá. Má výhra potvrzuje fakt, že i když nejste pravá hospodyňka, žehlíte jen v nejnutnějším případě, nezašíváte, máte paní na úklid a cosi jako jíška, drobenka a kapání jsou vám absolutně cizí, i tak můžete vyhrát v kulinářské soutěži. Stačí, abyste byla dostatečně originální a kreativní. A to já byla. (Bod pro mě. Yes! Yes!! …Asi bych si…

  • ...v září 2012,  Co jsem se naučila...

    Co jsem se naučila v září

    (FF) Takzvaní bojovníci za pravdu nosí často pokrytecky ty nejbělejší košile. Nikdy není příliš pozdě, nikdy není příliš brzo, řekla perfektně upravená paní (babička) na zahrádce Colosea, kde jsme seděly s Bohyní, a zachrastila drahými náramky. Nenechat si do vztahu kecat. Všichni vědí, co je správné. Ale co je pro vás osobně nejlepší, víte jen vy sami. Takže vyslechněte druhé, ale zařiďte se podle svého (srdce a rozumu). Výjimka platí v případě, kdy někdo chodí s kriminálníkem, alkoholikem, zhýralým rockovým muzikantem nebo notorickým děvkařem. Pak jí (mu) kecejte do vztahu všichni. Jít na večeři s bývalým je průšvih. Jít tam po degustaci italských vín je velký průšvih. Asi jako detoxikace a…