• Co se nám honí hlavou

    SHINDA EFEKT

    Milujeme gorily v ZOO Praha. Teda moje máma miluje hlavně Richarda. Já mám ve skutečnosti slabost pro převalské koně. Nicméně příběhy goril sleduju, abych udržela informační krok v rozhovorech s matkou. Pamatujete na příběh Shindy? Staré gorily, co byla tetička všech gorilátek, byla při těle a furt si někdo myslel, že je v očekávání, ale ona byla “jen” tlustá? Naštěstí v rozhodné době všichni ztratili naději a přestali ji pořád sledovat a něco od ní očekávat, což bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Shinda totiž měla konečně pokoj a mohla si dál tloustnout a dělat si, co chce. Což taky udělala a jednoho rána trochu nezúčastněně porodila zdravého samečka…

  • Co se nám honí hlavou

    PO ČEM ŽENY TOUŽÍ – vzkaz mužům nejen z Tinderu

    (Boh) Pamatujete si na film „Po čem ženy touží“ s Melem Gibsonem v hlavní roli? Už nevím, proč se v něm Mel oblékl do silonek a s fénem upadl do vany, ale co vím určitě je, že dostal elektrický šok a prozřel. Tedy, prozřel…no, začal slyšet myšlenky žen a sice úplně nepochopil ženskou mysl, ale minimálně ji slyšel. A to pak byla panečku jízda. Naše mysl totiž jede pořád a komentujeme v hlavě skoro všechno. A někdy i vícehlasně. (Tedy minimálně já).    Samozřejmě, že je to byla komedie a velmi nereálná. Každý přece ví, že v koupelnách jsou přepěťové zásuvky a speciální jističe, takže se fénem ve vaně jen velmi těžko přizabijete, ale pojďme…

  • Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Jak probíhá korona a co vás po uzdravení čeká (podle Bohyně)

    (Boh) Měla jsem koronavirus. Skoro měsíc a nebylo to vůbec veselý. Nebyla jsem v nemocnici, ani jsem neměla horečku, nicméně i tak jsem docela trpěla a minimálně další měsíc jsem se z toho dostávala. Vlastně některé průvodní jevy mě provázejí až do dnes (dva měsíce od onemocnění). Z nemoci jsem se dostala díky pomoci svého okolí, kamarádů, rodiny, shovívavosti mé šéfové a kolegů a především díky Fatalce, která se rozhodla, že mě v tom po „vyléčení“ nenechá, a každý den mě přišla nakopnout zpátky do života. O tom, že mám koronu, a jaký byl průběh jsem poměrně detailně referovala na svém soukromém facebookovém profilu a to až do chvíle, kdy…

  • Autorka a redaktorka Jana Uhlířová
    Co jsem se naučila...

    Tak je to tady zas, korona, aneb co se mi honí hlavou

    (FF) Na prahu druhého lockdownu jistě prahnete po troše mých vtipných, milých, povzbudivých, vřelých slov, protože o tom, že jsme všichni neschopní lůzři, jsme za poslední dny slyšeli až moc často. Zatímco tiše sním o hřejivém krbu, po sklence červeného, psíkovi a muži, se kterým se budeme procházet podzimní přírodou zabalení ve vzájemné lásce (wtf?) a huňatých svetrech, v pražské realitě mi dochází, že druhá karanténa možná nebude taková legrace jako ta první (říkala jsem, že vám napíšu povzbudivá slova? možná jsem trochu lhala). Randění v tomto divném nečase ale legrace samozřejmě je: opět to spočívá v odhadování vzhledu mužů shromážděných u obědového výdejního okénka, jejichž sexuální přitažlivost pro mě…

  • Jana Uhlířová blogerka
    Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    „Tak já nevím, kočičko“ aneb muži kolem čtyřicítky a zoufalé třicítky

    (FF) Jsem narušená a muži, se kterými randím, jsou také narušení. Všichni jsme otřískaní a oškubaní, polámaní, někdo nám ublížil, my jsme někomu ublížili, protože jsme prostě starý a zkušený. Je možná hnusné takhle to napsat, ale je to tak, nebudeme si nic nalhávat. A stejně do toho jdeme. Něco si myslíme, nalháváme, máme svoje očekávání, představy, naděje, touhy. A tak to zkoušíme. Někteří z nás. Chápu, že já sama do toho zmatku vnáším spoustu svých zklamání a boláků. Chápu, že někdo druhý taky. Jen jsem si myslela, že když už se to stane, tak jsme tam ne proto, abychom se drželi za ruce a se šťasným smíchem běželi po louce…