• Deník Boh na mateřský

    Deník Boh na mateřský (3)

    Ležím na hotelu ve Špidlu, po tmě píšu deník a poslouchám, jak oddechuje syn, který leží vedle mě. Jo, krize došla i do pětihvězdičkových hotelů a nemají tu dětské postýlky. Protože je tu tolik dětí! Ležím a přemýšlím o mamince, kterou i s jejím tříletým synem hledali u Růžové hory. Bylo jí 40, měla malého syna, vyrazila s ním na dovolenou. Pohřešovali je. Celou dobu jsem si přála, aby se jednalo o týranou ženu na útěku, která za sebou zametá stopy, protože i když se to nezdá, hory i u nás umí být zrádné. Hledat někoho 3 dny v Krkonoších, dva dny po tom, co byl někde naposledy viděn, bohužel…

  • Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Když vás nahánějí mladíci a duchové z minulosti a nakonec všechno dobře dopadne, aneb co jsem se naučila v prosinci

    (FF) V rámci firemních vánočních večírků se mi povedlo něco neuvěřitelného – kromě toho, že jsem vyjela s holými zády, protože si neumím sama zapnout šaty (děkuju, Hani!), jsem asi poprvé dorazila domů v deset a střízlivá. Ne, dělám si legraci. Ale dorazila jsem domů brzy po půlnoci. Sama. A už jsem nešla nikam, kde bych se toulala do rána nebo do dopoledne. Ani jsem se neprobudila v cizím bytě. Nebo v autě. Echm. Taky jsem nezpůsobila žádné scény, skandály a nikdo kvůli mně letos nebrečel. Ani já jsem kvůli nikomu nebrečela. Můžu si gratulovat. Prostě nuda. Nebo jsem toho za poslední léta na christmas parties stihla tolik z výše…

  • Co se nám honí hlavou

    #ProjektVanoce (Projekt Vánoce :-)

    (Boh) Mám ráda Vánoce. Mám. Přiznávám se bez mučení. Ale je pravda, že pro mě poslední dobou představují zvláštní čas, kdy mi dochází, že stárnu. Oprava: Že všichni kolem mě stárnou. Že jsem čím dál, tím víc zaneprázdněná a nějak pro mě postrádají kouzlo, které dřív měly. Možná je to tím, že jsem jedny Vánoce řešila rozpad rodiny, několik Vánoc jsem byla nemocná, trávila je s někým, kdo Vánoce neměl rád, ale koho jsem měla ráda já, a jedny Vánoce (23.12.) bohužel zemřela babička, která mě vychovávala. Navíc od vejšky byly Vánoce ve znamení státnic, zkoušek nebo hlídání dětí na horách. (O mé kariéře jako au-pair si popovídáme někdy jindy.) Je…

  • Co se nám honí hlavou

    Vánoce jako eklektický cirkus

    (FF) Rolničky, voňavé perníčky, hřejivý svařáček, něžné polibčičky pod jmelím… užili jste si vánoční atmosféry? Tak fajn, teď si můžeme na sváteční rovinu vyložit, jak probíhají Vánoce singl děvčete (haha, prý děvčete, přitom se spíš dostávám do věku, který se dá lépe popsat všezahrnujícím pojmem „zezadu lyceum, zepředu muzeum“, takže řekněme „jak tráví svátky singl pani“). Můj byt by teď měl podle původního plánu vypadat jako něžné, zasněžené vánoční lesní království. Jenže na bohulibou původní ideau jsem opět při nákupech zapomněla a koupila, co mi kde cvrnklo o nos. Teď je má vánoční dekorace opět něco mezi cirkusem, ale před zavíračkou, vetešnictvím a eklektickou skládkou. A tomu všemu vévodí klaun…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2012

    Co jsem se naučila v prosinci

    (FF) Když něco nevíš, tak se zeptej. Potom už bývá většinou pozdě a člověk je zbytečně za pitomce. Nebo má problémy v práci. Nebo obojí. No já o té kalkulaci fakt nevěděla, paní řídící… Pokud máte pocit, že na vás lidé na ulici divně koukají, buď máte roztržené punčochy, zpíváte si moc nahlas nebo se jakoby nenápadně smějete veselé historce z prožitého dne. Nebo všechno najednou. Ale mně opravdu přišlo, že si ty vánoční písničky z Lásky nebeský nezpívám tak nahlas. I když po třech svářácích… A propo – tři svařáky na lačný žaludek zajistí veselý večer, ale lehce chmurnější ráno. Je lákavé pod vlivem vánoční nostalgie podlehnout šťourání se…