• Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Když vás nahánějí mladíci a duchové z minulosti a nakonec všechno dobře dopadne, aneb co jsem se naučila v prosinci

    (FF) V rámci firemních vánočních večírků se mi povedlo něco neuvěřitelného – kromě toho, že jsem vyjela s holými zády, protože si neumím sama zapnout šaty (děkuju, Hani!), jsem asi poprvé dorazila domů v deset a střízlivá. Ne, dělám si legraci. Ale dorazila jsem domů brzy po půlnoci. Sama. A už jsem nešla nikam, kde bych se toulala do rána nebo do dopoledne. Ani jsem se neprobudila v cizím bytě. Nebo v autě. Echm. Taky jsem nezpůsobila žádné scény, skandály a nikdo kvůli mně letos nebrečel. Ani já jsem kvůli nikomu nebrečela. Můžu si gratulovat. Prostě nuda. Nebo jsem toho za poslední léta na christmas parties stihla tolik z výše…

  • Co se nám honí hlavou

    #ProjektVanoce (Projekt Vánoce :-)

    (Boh) Mám ráda Vánoce. Mám. Přiznávám se bez mučení. Ale je pravda, že pro mě poslední dobou představují zvláštní čas, kdy mi dochází, že stárnu. Oprava: Že všichni kolem mě stárnou. Že jsem čím dál, tím víc zaneprázdněná a nějak pro mě postrádají kouzlo, které dřív měly. Možná je to tím, že jsem jedny Vánoce řešila rozpad rodiny, několik Vánoc jsem byla nemocná, trávila je s někým, kdo Vánoce neměl rád, ale koho jsem měla ráda já, a jedny Vánoce (23.12.) bohužel zemřela babička, která mě vychovávala. Navíc od vejšky byly Vánoce ve znamení státnic, zkoušek nebo hlídání dětí na horách. (O mé kariéře jako au-pair si popovídáme někdy jindy.) Je…

  • Co se nám honí hlavou

    Vánoce jako eklektický cirkus

    (FF) Rolničky, voňavé perníčky, hřejivý svařáček, něžné polibčičky pod jmelím… užili jste si vánoční atmosféry? Tak fajn, teď si můžeme na sváteční rovinu vyložit, jak probíhají Vánoce singl děvčete (haha, prý děvčete, přitom se spíš dostávám do věku, který se dá lépe popsat všezahrnujícím pojmem „zezadu lyceum, zepředu muzeum“, takže řekněme „jak tráví svátky singl pani“). Můj byt by teď měl podle původního plánu vypadat jako něžné, zasněžené vánoční lesní království. Jenže na bohulibou původní ideau jsem opět při nákupech zapomněla a koupila, co mi kde cvrnklo o nos. Teď je má vánoční dekorace opět něco mezi cirkusem, ale před zavíračkou, vetešnictvím a eklektickou skládkou. A tomu všemu vévodí klaun…

  • ...v prosinci 2012,  Co jsem se naučila...

    Co jsem se naučila v prosinci

    (FF) Když něco nevíš, tak se zeptej. Potom už bývá většinou pozdě a člověk je zbytečně za pitomce. Nebo má problémy v práci. Nebo obojí. No já o té kalkulaci fakt nevěděla, paní řídící… Pokud máte pocit, že na vás lidé na ulici divně koukají, buď máte roztržené punčochy, zpíváte si moc nahlas nebo se jakoby nenápadně smějete veselé historce z prožitého dne. Nebo všechno najednou. Ale mně opravdu přišlo, že si ty vánoční písničky z Lásky nebeský nezpívám tak nahlas. I když po třech svářácích… A propo – tři svařáky na lačný žaludek zajistí veselý večer, ale lehce chmurnější ráno. Je lákavé pod vlivem vánoční nostalgie podlehnout šťourání se…

  • Co se mi líbilo

    Singl lady na večírku

    (FF) Když jste hodní a milí lidé, pozvete na předvánoční večírek i bývalou kolegyni, která je chudák sama a advent tráví pláčem u pohádek a písně Půlnoční. Dělám si legraci. Brečím jen na konci těch pohádek. Pozvete ji i přes to, že přinese jen víno, kaki a pomelo, zdrží se ukrutně dlouho, což korunuje výkřiky: “Já už fakt odcházím,” a odmítne ochutnat skvělé dipy, “protože je v nich ta strašná ovce”. Mimochodem, dipy sklidily velký úspěch a já díky svému konzervatizmu přišla o lahodnou krmi. No, kus jsem si jí odnesla na tričku, až bude hlad, seškrábnu si ji. Celá návštěva “žracího večírku u Bohyně”, o kterém referovala i Dita,…

  • 10 důvodů

    Zlatá pravidla vánočních večírků

    (FF) Věk po třicítce má spoustu nevýhod a jednu zásadní výhodu – zkušenosti. Po bujarém vánočním večírku se už neprobouzíme se jmelím ve vlasech a velice matným tušením, že jsme se s někým za sloupem líbaly. Není však na škodu si pár pravidel připomenout. Pro ty rozvernější proto, aby to líp ukočírovaly a nevlekly s sebou citové důsledky ještě rok poté, pro ty hodné proto, aby ta vánoční pravidla konečně porušily. Vždyť jsou Vánoce a na to se dá svést hodně věcí!    Poučena zkušenostmi z loňského roku jsem se letos už neobjednávala k neznámé kadeřnici, ale spolehla se na vlastní (ne)um s fénem. Zběsilé pátraní po dokonalých šatech jsem také vzdala předem, protože mou hlavní devízou…

  • Co se nám honí hlavou

    Zpátky do sedla aneb Tiffany a spol.

    (FF) Na konci minulého roku jsme si řekly, že takhle by to nešlo, a že příští Vánoce budeme zasnoubené. Jedné z nás se to povedlo, druhé ne. Jedna z nás očividně vsadila na špatného koně. Teda, možná si myslela, že je to lesklý dostihový kousek, ale když se zarazil u první překážky, pak spadl do jezírka a zakončil to zbabělým schováváním v davu jiných koníků, bylo jasně, že ji k Tiffanymu nedoveze. Zatímco druhý koník, i když možná vybíhal pomaleji a párkrát na cestě zabloudil, cílovou pásku nakonec protrhl. Čím to bylo, že jedna vsadila na správného koně? Vírou, že to dobře dopadne? Tím, že jedna z nich nevěřila, že…

  • Co se mi líbilo

    Panenka, co mě nakopla

    (Boh) Mám kamarádky, které jsou nadané a výjimečné. Jsou mi inspirací, oporou, hnacím motorem a zázemím, které nutně ke svému životu potřebuji. I když se momentálně nacházím ve velmi hezkém životním období, bohužel  jeho rozpoznávacím znakem je především dřina, trocha  odříkání a velký spánkový deficit. Slušně řečeno, do svého velkého kulatého zadku se teď rozhodně nekopu. Jsem spokojená a přijdu si jako superžena, ale někdy mi moje dvě práce a účast v několika projektech leze na mozek. Kdysi jsem se snažila být paní Dokonalá a Neomylná (“v každém hovně za kvrdlačku”, jak se říká u nás doma), ale teď, na prahu třicítky, jsem schopná přiznat, že bych si strašně ráda vzala…

  • Co se mi líbilo

    Rolničky Arriva

    Všem, kteří ve zdraví přežili Štedrý den, přejeme krásný Hod Boží. Dejte Vánocům šanci, vždyť nemusí být tak pochmurné a červeno zelené, jako v ČR. Jsou i jiné barevné varinaty! [youtube=http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=sGDO99gmb1Q&gl=CZ]

  • Co se nám honí hlavou

    Ach, ty vánoční večírky

    (FF) Zbožňuju vánoční večírky. Mám ráda tradice, atmosféru těšení se a lehkou dekadenci okamžiku, kdy se v podstatě neznámí lidé, omezení doteď jen na komunikaci o filtru v kávovaru, opijou a  říkají si do  očí   (h)různé pravdy. Kromě toho – není nad trochu vynucené konverzace v nepohodlných botách a těsných šatech pod dohledem šéfů. Většinou se sice na vánoční party umažu od čokoládové fontány, rozbiju pár lesklých ozdob a po půlnoci se lehce ovíněná líbám s údržbářem, ale stejně. Stejně pokaždé přicupitám nastrojená, nalíčená a kromě   push-upky vyzbrojená i nadějí, že tentokrát to bude jinak. Že se budu ladně vznášet sálem, protože jsem během roku opravdu chodila na hodiny tance.…