• Dvě Třicítky: Jana Uhlířová a Jindra Tužilová
    Co se nám honí hlavou

    JEŠTĚ ŽIJEME

    Boh: „Dej mi téma, nebo mi jebne. Začnu zase psát! O čemkoliv.“ FF: „Co ukázat naše fotky?“ Boh: „No, to je teda téma.“ FF: „Viď?“ Boh: „A kde je tam to psaní?“ FF: „No, jako že ještě žijeme.“ Boh: „Ach jo.“ No, tak tady máte ty fotky a hlásím, že ještě žijeme.

  • krása, kosmetika a tak.,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Philips Lumea recenze č.2

    (Boh) Původně jsem si myslela, že o Lumee (ach to skloňování) od Philipsu napíšu ihned, ale hodně jsem cestovala, neprobleskávala a někdy vynechala, takže teprve teď jsem schopná cokoliv napsat. No, schopná vlastně nejsem, ale donucená rozhodně. (Velmi se omlouvám všem, co na pokračování čekali/y) Dostalala jsem pár otázek, které byly vesměs stejné: 1, Funguje Lumea? 2, Mám si jí koupit? Odpovědi jsou následující: 1, Ano, no vlastně nevím... Na mě Lumea funguje. Ale rozhodně nemůžete očekávat zázraky do druhého dne a reklama je jen reklama…Prostě „Když ptáčka lapají…“ Myslím, že by člověk měl počítat s dělším časovým obdobím. Takže ideální dárek na Vánoce. Něco jako akce „zhubni do plavek“. Smysl má…

  • Co se nám honí hlavou

    Šťastná jedenáctka

    (FF+Boh) Tak nás bloggerské letadlo taky zasáhlo. Nanominovala nás Vanilka, které tímto děkujeme, nicméně nepokrytě přiznáváme, že kdyby nečekala Malé Motýly, byly bychom ji poslaly do… háje. Chvili nám trvalo, než jsme se z těch všech úkolů vzpamatovaly. Následně jsme je vypracovaly a nakonec vlastně i byly rády, že jsme se zapojily. Zvlášť vymýšlení otázek bylo velmi veselé. Hystericky jsem odpovídala na každou otázku, kterou Fatalka vymyslela, což mi pokaždé zatrhla se slovy: „To není o tobě, soustřeď se!“ Naopak já jsem ji neustále musela vyvádět ze zaklatého kruhu psychotických otázek ve stylu: „Modrá nebo červená? Salát nebo stejk? Kočka nebo pes? Chanel nebo Dior?“ Nakonec nám jedna psychotická otázka…

  • Co se nám honí hlavou

    Obhajoba termohrnku

    (Boh) Kdo by to byl tušil, ale termohrnek rozděluje společnost. Něco jako palestinsko-izraelský konflikt. „Termohrnek je hnus a zlo,“ dozvědla jsem se včera. Ano. Stejně jako KLDR nebo ohavné melíry. Nikdy by mě nenapadlo, že kus nádobí irituje davy, ale jsem za toto zjištění vděčná. Pobavilo mě to a donutilo se zamyslet. Termohrnek není nic extra, souhlasím. Bohužel se tohoto kusu funkčního nádobí nemůžu vzdát stejně jako funčního prádla, které nosím na horách. Termohrnek mi totiž zajišťuje stejnou službu, jako Moirové tričko. Není mi zima, nepropadám zoufalství a nechci svou cestu vzdát.    Mám sex na maloměstě. Tak úžasný, že jsem ochotná vstávat o dvě hodiny dřív, snášet jízdu zapařeným…

  • Co se nám honí hlavou

    BB – Bobr Bohyně

    (Boh) Tento příspěvek měl původně začínat slovy: “Zítra mám, zítra mám svůj den,“ ovšem to by nesměl jistý blogger (Artbucktown) vtipně poplést moji zkratku (Boh – jako Bohyně) a pojmenovat mě Bobrem. Tahle záměna samozřejmě pobavila nejen mě, ale i Stárnoucí blogerínu, která si přisadila a vtip o BB byl na světě. Kam se hrabe můj otec, který se při nedělním obědě naoko vážně ptal, proč mi Drahý říká „Bachyně“. Jak je vidno, jsem zocelená a pro strach mám uděláno. Proto se z přiléhavých fórů nehroutím a naopak tuhle bobří epizodku okamžitě zhodnocuji. Mám totiž zítra svůj den. Jdu na fotoepilaci celého těla. A když píšu celého, tak opravdu celého. I kdybych…

  • Co se nám honí hlavou

    Chvála nám, chvála vám, chvála všem botičkám!

    (Boh+FF) Níže je email, který jsme dostaly. (A který zase dostal nás.) Na větší komentář se zřejmě nezmůžeme, obě se totiž snažíme dojetím nerozplakat (přece jen máme docela slušné pracovní pozice a editorky ani právničky nebrečí. Alespoň ne v zaměstnání!)    Josephine, je to krása, děkujeme za zpětnou vazbu a držíme palce v podnikání. Jsme tvé budoucí stálé zákaznice.    Trochu nám vrtá hlavou, který článek byl ten osudový…:-) Milá Bohyně a Fatalko, před pár měsíci jsem začala číst váš blog a musím říct, že po roce bydlení v Anglii to pro mě byla záchrana..a zároveň mě potěšilo, že nejsem jediná kdo řeší, jestli pan Božský existuje nebo jak si zvyknout na návrat…