• cestování,  Co se mi líbilo,  Co se nám honí hlavou,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Putování Českou Kanadou a Šumavou

    (FF) Pocházím sice z malé půvabné vesničky v úpatí Železných hor, ale stejně dlouhou dobu jako jsem žila na venkově, teď žiju ve městech. Překvapeně zjišťuju, že to na mě zanechává následky, i když si myslím, že ne, takže se smýkám po lesních cestách nebo hledám restauraci na vesnici po osmé večer. Proto pro vás mám pár cenných, vysoce amatérských rad, jak postupovat při turistice: V první řadě je dobrý nebrat si na minivandr o číslo menší kalhoty. Asi jsem měla pocit, že se do těch džín po obžerství v Itálii vejdu, ale muffiny, které se v rytmu „vyvalily se vlny zdola“ objevily nejen na bocích, mě přesvědčily, že fakt ne.…

  • Co se mi líbilo,  Co se nám honí hlavou

    Třídní sraz po 16 letech od maturity

    (FF) “Panebože, vždyť já tam už nikoho nepoznávám!” vykřikly jsme se sestřenkou shodně při kradmém a nenápadném pohledu zvenku do hospody, kde se právě odehrával náš třídní sraz. Plešatý otylý chlapík, pani s účesy ve tvaru květáku na hlavách, lidé v podivném beztvarém oblečení. Ach bože. Naše noční můry se splnily! Nikoho nepoznáváme a všichni vypadají nějak… divně. Jako lidé z Prostřeno nebo kýho čerta! Po vstupu do hospody jsme se uklidnily. Náš normální stůl plný normálních spolužáků, z nichž skoro všichni vypadají jako tenkrát před lety, byl samozřejmě ten vedle květáků. Zatím žádné pleše, ani velká životní dramata nebo pivní vany, ani žádná po letech svěřená tajemství, kdo koho…

  • Co se mi líbilo,  Co se nám honí hlavou

    Pusu ti dám…

    (Boh) Byly jednou Dvě Třicítky, co spolu pracovaly, žily, psaly a zažívaly dobrodružství. Byly úžasné, báječné, veselé a hravé a pořád jim bylo třicet. Jmenovaly se Bohyně a Femme Fatale aka Fatalka. Měly spolu blog a spoustu projektů a skvěle se doplňovaly. Ale stejně jako se rozešel Paul McCartney s Lennonem, Hapka mentálně opustil Horáčka nebo Simon Garfunkela, o té ošklivé záležitosti mezi Dolcem a Gabbanou psát raději nebudu… zkrátka a dobře, i Bohyně s Fatalkou se rozhodly jít každá jiným směrem. Okolnosti rozchodu nejsou podstatné. Podstatné je, co po sobě zanechaly a zda jsou teď spokojenější.

  • Co se mi líbilo

    Co baví Bohyni – All about the bass

    (Boh) Tohle mě baví. Nejen kvůli obsahu, ale i kvůli formě:-) Slova jsou super, nicméně Barbie provedení tomu dodalo šmrnc. A ten tanečník je prostě nejlepší. Taky nemám size 2 a víte co, je mi to asi úplně jedno… It’s all about the bass. Tra la la! [youtube]https://www.youtube.com/watch?v=7PCkvCPvDXk[/youtube]  

  • Co se mi líbilo

    Kdy, když ne teď?

    (FF) Dnes pro vás nebudu sepisovat, ale prachsprostě opisovat. Zaujal mě totiž článek v letním Bazaaru, který je o vztazích, očekáváních, odkládání “na potom” a autenticitě. A moc se mi líbí. Takže tady je: 1. Motorem perfekcionismu bývá strach, že tak, jak jsme, právě teď, není dost. Nestačí to, abychom druhým stáli za to, aby nás milovali a přijali. Abychom k nim patřili. 2. Milovat hluboce, věřit něčemu celým svým srdcem, oddat se pomíjivému okmažiku a otevřít se životu nikdy nepřichází se smlouvou o smlouvě budoucí. Takové chvíle a stavy se z nejistoty rodí a do nejistoty míří. A přesto odvaha ponořit se do nepohodlí zranitelnosti je tím, co náš…

  • Co se mi líbilo

    Krátce o lásce

    (Boh) Měla jsem plnou paměť, a tak jsem musela promazat celý telefon. Při té příležitosti jsem našla své poznámky na téma láska a vztahy. Docela jsem se zasmála. Některé jsem převzala, ani nevím kde, jiné jsou moje vlastní. Už jsem na to přišla, jak to je! Nemám problémy s láskou, jen s tou opětovanou. #heureka Milovat ho bylo jako jízda na kole. To se nikdy nezapomíná. #zbavtemětéobsese Držím se na stejném čísle, ale netrpím nedostatkem sexu. Jen spím pořád s těmi samými. #zajetékoleje Dokud někoho nemilujete, nemůžete milovat ani Boha.    #sperskýmprincemUPrince Je těžké milovat, když se do toho pořád někdo sere. #jehoex Koho zajímá pravda, když můžete mít happy end?…

  • Co se mi líbilo

    Stále slýcháme…

    (FF) Stále slýcháme:  “Důležitá není krása vnější, ale vnitřní.” Není nic nepravdivějšího než toto tvrzení. Kdyby tomu tak bylo, proč by se květiny tolik snažily upoutat pozornost včel? A proč by se kapky deště měnily v duhu, když se setkají se zemí? Protože příroda dychtí po kráse. A spokojena je jen tehdy, když krása může být velebena. Krása vnější je viditelnou částí krásy vnitřní. A projevuje se světlem vyzařujícím každému z očí. Nesejde na tom, jestli je dotyčný špatně oblečen, neřídí se vzory domněléelegance, nebo se ani nesnaží zapůsobit na lidi kolem. Oči jsou zrcadlem duše a ukazují vše, co se zdá skryto. Avšak kromě toho, že září, mají oči ještě další vlastnost: působí jako…

  • Co se mi líbilo

    Fashion guru ekonomických médií

    (Boh) Já musím, prostě musím. I kdyby se měla odstěhovat, nikdy se mnou už nepromluvit a přestala se mnou vytvářet blog. Prostě musím tady zveřejnit odkaz na článek ze seriálu o módě, který napsala Fatalka. Ona je totiž moc dobrá, ale nerada se někde ukazuje. Nemá ráda neznámá telefonní čísla, ani protekci a lehkoživky. No, to já taky ne, ale jako správný markeťák nevěřím na rčení, že “dobré zboží se chválí samo”. Nechválí. A proto ji musím pochválit alespoň já. A každý, komu se její články budou líbit, by měl udělat to samé. Prostě to jen poslat dál.    Celý týden bude vycházet jeden článek denně. O módě – s…

  • Co se mi líbilo

    Das Bombshell

    (Boh) Miluju Ellen DeGeneres a její show – překvapivě nazvnou Ellen’s show, že… Je vtipná, úžasná, stejně jako Oprah rozdává dary divákům u televize i ve studiu a všechno co udělá je prostě k popukání. Odbírám její show na youtube a většinou si ji pouštím před spaním. Dneska se mi obzvlášť dobře vstávalo. Usínala jsem totiž po shlédnutí Das Bombshell. A to v člověku zanechá otisk. Myslím, že tohle video je vhodné pro jakoukoliv denní dobu. Vzhledem k tomu, že žádná dobrá show tu není, hodnám se vypracovat do Elleniných kvalit a ovládnout českou TV. Protože si zasloužíme kvalitní zábavu. Kraus je za zenitem a chce to někoho nového a…

  • Co se mi líbilo

    Bohyně večírků

    (Boh) Jsem duch mejdanů. Nechodím na každou akci, ale když už dorazím, stojí to za to. Nerada dělám něco jen tak, aby se neřeklo. Řídím se heslem: “Když do pekla, tak na pořádném koni, a když večírek, tak ať to stojí za to”. Pamatuji si, jak jsem Drahému uspořádala narozeninovou party, která trvala čtyři dny v kuse. Kolik lidí příšlo? Netuším. Dvěře byly otevřené, bazén napuštěn, neustále jsem vařila, grilovala, prala osušky a tančila na sedačce. Vypilo se přes třicet láhví vína a snědlo snad všechno, co v bytě bylo. Policie se nedozvonila, zvonek jsme odpojili. Tančilo se v noci i ve dne, povídalo v posteli, spalo v koupelně, relaxovalo…