Co se nám honí hlavou

SHINDA EFEKT

Milujeme gorily v ZOO Praha. Teda moje máma miluje hlavně Richarda. Já mám ve skutečnosti slabost pro převalské koně.
Nicméně příběhy goril sleduju, abych udržela informační krok v rozhovorech s matkou. 😀
Pamatujete na příběh Shindy? Staré gorily, co byla tetička všech gorilátek, byla při těle a furt si někdo myslel, že je v očekávání, ale ona byla “jen” tlustá?
Naštěstí v rozhodné době všichni ztratili naději a přestali ji pořád sledovat a něco od ní očekávat, což bylo to nejlepší, co se mohlo stát.
Shinda totiž měla konečně pokoj a mohla si dál tloustnout a dělat si, co chce. Což taky udělala a jednoho rána trochu nezúčastněně porodila zdravého samečka Ajabu, k překvapení všech.
Že se vídala s Richardem, to se vědělo. Ostatně v tomto případě je otec více než jistý, když je jediný v tlupě, že?
Do teď si na tenhle několik let starý příběh pamatuju a mám ho moc ráda, i když není do naší říše lidí zcela přenositelný.

Mezi lidmi život v tlupě moc nefunguje, nejsou tu alfa samci, co by měli svou skupinu různě starých a různě tlustých samiček. (Vlastně nevím, jestli nepřipsat, “bohudík” nebo spíš “bohužel”?)
Přesto…jednu věc máme asi společnou. Stejně jako u goril, tak i u lidí platí, že když necháte svobodné tlusté staré ženy na pokoji, tak vás třeba překvapí.
A možná překvapí i samy sebe.
Říkejme tomu “Shinda efekt”.
I já jsem mu propadla a pod heslem: “Je jen tlustá a najednou rodí…” jsem si střihla těhotenství. V poklidu a utajení. Což je tak asi všechno, co bych chtěla veřejně řešit nebo sdělovat.
Epidemie mi dala obrovský klid, kdy jsem nebyla tolik na očích a nebyla vystavena přímým dotazům typu: “Ty nechceš děti?”, “S nikým teď nechodíš?!” , “Taková šikovná, že nikoho nemáš? Musíš být asi náročná, že?” “Víš, že kariéra není všechno?” apod.
A protože mi tyhle drzé a hloupé otázky nechybí, tak hodlám v informačním suchu pokračovat. Tak mi to momentálně vyhovuje.
Ale samozřejmě nejsem žádná hyena, takže pro ty méně vychované a extrémně zvědavé, kteří by chtěli vědět, kdo je otec sděluji, že otcem byl Fergus.
Kdo jiný, když jsme spolu 8 let žili ve společné domácnosti a sdíleli lože, ne asi?! Bohužel Fergus už tu není a tak jsem logicky matka samoživitelka, což je teď hodně trendy.
Pro ty milé, citlivé a vstřícné chci napsat, že v tuto chvíli nic nepotřebuju a všechno zvládám, nebo si to alespoň myslím, nicméně děkuji za nabídky pomoci. Možná je v budoucnu využiju, takže buďte ve střehu.
Jako matka samoživitelka budu muset začít za chvíli zase pracovat, ale naštěstí ve všech mých zaměstnáním se mnou počítají i s opičátkem a ve Sněmovně bude dokonce kojoroom pro pobyt s novorozeňaty. 💪🏻
Mé dítě je zatím moc hodné a úžasné, po Fergusovi. Až se začnou projevovat mé geny, to si to užiju.
Shinda
teda Jindra, vlastně Bohyně :-)
PS: z posledních zdrojů víme, že Shinda byla od Richarda oddělena a s ostatními samicemi přemístěna do nového pavilonu, kam přijde nový samec, aby se mohlo pokračovat dál v chovu. Richardova linie je totiž natolik zastoupena v evropské linii, že se již nesmí reprodukovat. Jestli bude mít ta stará tlustá vopice Shinda s novým samcem další mládě, tak to nikdo neví, ale určitě se jí na to neptejte. A mě taky ne.
Ať žije Shinda!

Sepsáno v červenci 2022

Jeden komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *