Pozor, spoilery! Druhá série „Tohle nikdo nechce“ je tu, ale někde cestou trošku ztratila kouzlo té první. Možná mezi dospělými rozhovory a bílým plotem. Tady je recenze, tedy pár myšlenek, které mi při sledování hitu na Netflixu běžely hlavou.

1. Kam se ztratil ten krásný, romantický a chytře vtipný miniseriál z loňska?
2. Moc mě to nebaví, snad se to rozjede. Radši tomu dám ještě šanci, i když mám udělat tisíc věcí.
3. Proč Adam Brody (sexy dokonalý rabín) působí tak unaveně a rozzáří se jen, když je ve scéně jeho skutečná manželka Leighton Meester? Ten její Chanel trojset nutně potřebuju.
4. Stála ta změna v tvůrčím týmu opravdu za to?
   
5. Opravdu tu lidé kolem čtyřicítky mluví o budoucích dětech ve stylu „možná někdy“? Nebo kolik jim jako by je v seriálu? A proč se čtyřicátníci pořád baví o dětech jako studenti po zkouškovém?
6. Proč se vůbec neřeší otázky víry, když se jinak probírá všechno od žárlivosti, večeří pro přátele až po zdravé hranice?
7. Proč pořád slyšíme, že jsou ve zdravém a dospělém vztahu, když se popírají základní kostlivci ve skříni? Nebo to má být realita?
8. Ano, chápeme, že líbánky skončily. Ale kam ten vztah tedy směřuje?
9. Kde je ta romantika a vtip? Přijdou? Schovávají se za tím stromem, kde odkládají těžkosti před zápasy?
10. Postavy vedlejších postav jsou rozpracované do takové míry, že hlavní pár si asi doma užívá svého vztahu, nebo nevím.
11. Kam zmizela odvaha vyprávět o skutečných emocích a niternostech a odvaha citovat to, co většinou zůstává ve vztazích nevyřčeno (a nemusí být jen milostné)?
12. Kde končí vztahy, když ne na předměstí s bílým plotem?
13. Psala to parta dvacet plus, kterým občas poradila prababička, která ten bílý plot sama natírala?
14. Proč mi došly chipsy?
15. Proč mě víc baví vztah Sashy a Esther nebo Sashy a Margot a jejich přátelství plné chemie a jiskry?
16. Proč se mi líbí Sasha, hrabe mi?
17. Proč je tam tolik toho product placementu? Ano, chápeme, že hlavní hrdinka používá Estée Lauder, taky ty krémy zbožňuju, ale…
18. Stejně se na to podívám, když bude třetí řada. 7/10, přes to všechno, co jsem napsala výš. Jdu si pro chipsy.

    
    Možná totiž druhá série Tohle nikdo nechce opravdu není taková, jakou jsme chtěli. Ale možná právě proto dává smysl – protože vztahy (ani seriály) nejsou vždycky dokonalé, jiskřivé a hluboké. Někdy jsou prostě… takové. Unavené, nedopovězené, s příliš bílým plotem. Nebo žádným.

    Ale stejně se na to díváme dál. Protože pořád doufáme, že někde mezi těmi replikami, gesty a příběhy zahlédneme něco opravdového. A i tady jsou takové okamžiky: třeba ten, že nalezení pravé lásky neznamená, že se vám odteď vyhnou problémy a stres spojený se ztrátou práce, traumaty z dětství, nebo s rodinou. Nebo, že když přehlížíte dlouho zásadní trhliny ve vašem vztahu, ony vás potvory nakonec vždycky doběhnou. Zbytek už prozrazovat nebudu, už jsem toho vyzradila dost.

    A co vy? Taky jste čekali víc, nebo vás druhá série dostala i bez té první jiskry?

    A jestli vás baví přemýšlet o vztazích, o tom, co (ne)chceme, a o životě po třicítce a čtyřicítce, pusťte si náš podcast – s nadhledem, kávou a upřímností, kterou si občas žádá i Netflix. Najdete nás na Spotify, na https://www.forendors.cz/dvetricitky a https://herohero.cz/dvetricitky.
    Hezký podzim, Jana.