Co se mi líbilo

Panenka, co mě nakopla

(Boh) Mám kamarádky, které jsou nadané a výjimečné. Jsou mi inspirací, oporou, hnacím motorem a zázemím, které nutně ke svému životu potřebuji. I když se momentálně nacházím ve velmi hezkém životním období, bohužel  jeho rozpoznávacím znakem je především dřina, trocha  odříkání a velký spánkový deficit. Slušně řečeno, do svého velkého kulatého zadku se teď rozhodně nekopu. Jsem spokojená a přijdu si jako superžena, ale někdy mi moje dvě práce a účast v několika projektech leze na mozek. Kdysi jsem se snažila být paní Dokonalá a Neomylná (“v každém hovně za kvrdlačku”, jak se říká u nás doma), ale teď, na prahu třicítky, jsem schopná přiznat, že bych si strašně ráda vzala pyžamo, vypla mobil, v několika jazycím popřála dobrou noc a objevila se tak za čtrnáct dní. Vyspinkaná do růžova, plná síly a optimismu a snad i emocionálně vyrovnanější…
Možná proto mi při pondělku po příchodu do práce zvedla náladu má kamarádka Karolína. Ano, ta Karolína Malečková, která umí dělat nádherné čelenky. A nejen to. Ona totiž toho umí víc. Dělá také brože, loutky, kapsáře, levandulové andělíčky a nádherné panenky. Jednu takovu udělala na zakázku pro Unicef. A nechala se inspirovat vizáží mého Drahého. Trochu mě to dojalo, kdo by to byl řekl… Tak jo, hodně mě to dojalo. A nakoplo k dalším výkonům. Dohodly jsme se totiž, že mi Karolína na Vánoce udělá věrnější kopii, která se stane dokonalým dětským dárkem. Mám prostě geniální kamarádky a jsem za ně opravdu vděčná. A co víc, ony jsou i vtipné! Karolína mi totiž navrhla, že mi udělá ještě jednu napodobeninu Drahého, pro případ, že bych s ním chtěla švihnout o zeď nebo mu bez následků zuřivě skákat po hlavě. No a to se opravdu vyplatí. Nemá smysl v sobě držet ty emoce, když už budou Vánoce, no ne?

9 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *