(Boh) Moc se mi líbilo disco pro -desátileté v Plzni. Původně jsem si myslela, že jdu do klasického klubu. Patřičně jsem se naladila, vyzkoušela si podle MTV několik lascivních póz a vytvořila pořádného Jokera na obličeji. Nebo jak by moje bábí řekla: „Jak Sixtinská kaple.“ Jaké ovšem bylo moje překvapení, když jsme dorazily do podzemí hotelu Continental. Stačilo sejít pár schodů a ocitli jsme se na diskotéce z let minulých. Trochu mě to zaskočilo, staří lidé, hudba ze sedmdesátých let, stolečky, obsluha, DJ co uvádí songy… Ovšem po chvíli aklimatizování mě to začalo nesmírně bavit. Bylo totiž jedno, kolik mi je, jak vypadám a jak tančím. Mezi bloky písniček byly přestávky a…
-
-
Bohyně na blešáku
(Boh) Blešáky jednoznačně patří mezi moje guilty pleasure. Neodradí mě ani název, ani vstávání a už vůbec ne fakt, že předměty jsou staré, použité a dost toho pamatují. Ba naopak. Miluju burzy, blešáky a trhy antiku všeho druhu. Tentokrát jsem v mlze vyrazila se svojí oslnivou kamarádkou Královnou do Weidenu v Německu. Královna i se svým přítelem, kamarádem Drahého, bydlí v Plzni a je ostřílenou nákupčí, takže jsem měla průvodce, učitele, ubytování a hlavně skvělou společnost v jednom. Největší kouzlo okamžiku nastalo na začátku, kdy jsme dorazily a ve tmě vybíraly trička, kalhoty, tašky, plechovky a jiné propriety, které vypadaly ve světle baterky zajímavě a tajemně. Trochu to připomínalo noční bojovku o poklady německých garáží. Druhá…
-
Vyzkoušely jsme Versace v H&M
(Boh) Existují statusové věci, které ze své podstaty prostě nejsou pro každého. Diamanty, kožichy, Seychely, Ferrari, boty od Louboutina a páni ředitelé velkých korporací s enormně velkými platy a ještě většími egy. Fakt, že tyto věci jdou celkem na dračku (i přes to velké ego), je evidentní. Podstata spočívá v omezeném počtu a v luxusu a samozřejmě ve statusu, který si kupujete. „Nikdy nepiště Luxus pro každého nebo Posledních pět kusů,“ říkal náš profesor na marketing. „Shodíte produkt i sebe.“ Proto jsem trochu nepochopila včerejší akci, kterou pořádalo H&M ve spolupráci s Versace. Nebylo to špatné, ale nebylo to ani dobré. U vchodu nás s Fatalkou uvítal dvoumetrový, dvacetikilový model…
-
Podzimní deprese? Jak z toho ven…
(Boh) Nemám dobrou náladu a nemůžu přijít na to, proč. Vlastně je toho tolik. Tolik malých negativních kapiček, které se slily do jedné řeky, že nejsem schopná rozlišit, co je pravým důvodem mého smutku. Podzimní deprese? Ucpané potrubí? Zima v kanceláři? Horko v kanceláři? Hledání nového bydlení? Nevyspání? Přístup mé matky k nové bundě? (Béžová prý není praktická. Není, ale i tak ji chci. Všechno nemusí být nutně praktické.) A všechno zároveň nemusí být veselé a barevné. Někdy jsou prostě dny, kdy se nic úžasného neděje, dny kdy se ne a ne naladit na správnou vlnu. Dny, kdy mi nezbývá nic jiného než dělat následující: 1, Volám kamarádům. Jsou zvyklí. Většinou nehlásím, že…
-
Krize – zánik, nebo renesance?
(FF) Nedávno jsem četla, že krize znamená buď zánik nebo renesanci. Ráda bych si myslela, že pro mě platí to druhé. Že se z každé situace, která skončí průšvihem, dokážu poučit a povznést. Že zase vstanu z popela. Ale některé dny jsou zvláštní a postaví nám do cesty spoustu malých drobných domácích katastrof. Bez poučení. Zdánlivě beze smyslu. Jako dnes. Nejdříve jsem připálila polévku (vaření mě přitom obvykle uklidňuje a přináší, na rozdíl od mých vztahů, vynikající a neúchylné výsledky). Pak jsem mokrou rukou sáhla po fénu a spadl na mě sušák. Když mi zaskočila mrkev, začínala jsem mít pocit, že po mně můj byt jde (to, že jste paranoidní neznamená,…
-
Na prahu
(FF) Po půlroční eskapádě s žitím na venkově jsme si uvědomila, jak mám ráda Prahu. Čím dál víc. Zbožňuju rozdivočenou atmosféru adventních trhů na Staromáku, rozkvetlé stromy na Letné, klapot podpatků na dlažbě, když se letní nocí vracím ze zahrádek, a pocit, když se brodím spadaným listím v karlínských ulicích. Možná ji mám tím radši, čím lépe se mi v ní žije. Časy, kdy jsem sem před lety přijela s ještě neoschlým diplomem a jednou taškou (jednou taškou!) oblečení, bydlela v paneláku na Jižním městě a kodrcala se hodinu do práce, abych dělala asistentku, jsem dávno vytěsnila. Čím víc se blížím centru města a všemu, co jsem si kdy přála,…
