Fashion Fascination,  Móda,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

Vyzkoušely jsme Versace v H&M

(Boh) Existují statusové věci, které ze své podstaty prostě nejsou pro každého. Diamanty, kožichy, Seychely, Ferrari, boty od Louboutina a páni ředitelé velkých korporací s enormně velkými platy a ještě většími egy. Fakt, že tyto věci jdou celkem na dračku (i přes to velké ego), je evidentní. Podstata spočívá v omezeném počtu a v luxusu a samozřejmě ve statusu, který si kupujete. „Nikdy nepiště Luxus pro každého nebo Posledních pět kusů,“ říkal náš profesor na marketing. „Shodíte produkt i sebe.“ Proto jsem trochu nepochopila včerejší akci, kterou pořádalo H&M ve spolupráci s Versace. Nebylo to špatné, ale nebylo to ani dobré.
U vchodu nás s Fatalkou uvítal dvoumetrový, dvacetikilový model v křiváku od Donatelly a okroužkoval nás páskem s nápisem 22:00 – to znamenalo, že jsme se mohly jít podívat na kolekci jen na 15min a to až v deset! Svým hanáckým přízvukem mi vysvětlil, že mám slevu na vše v obchodě a že když budu chtít, tak se se mnou vyfotí u plakátu s palmama. (?!…No to asi neklapne, chlapče…) A v podobném rytmu pokračoval celý večer. Organizátoři se všemožně snažili navodit pocit jedinečnosti a úžasnosti celé akce (umělé palmy, písek, oheň, hostesky, stejná nevkusná trička), ale ve své podstatě nebýt těch malých lahviček prosecca a barevných makronek (neplést si s laskonkama), tak by to nebylo vůbec ono. Působilo to, jako byste jeli courákem z HorníDolní do SpodníDolní a při tom by Vás, za zvuku techno hudby, obsluhovaly letušky z Emirates Airlines.
Ve 22:00 konečně nastal náš čas a my se dostaly do VIP zóny. Překvapivě nám stačilo pouhých 7 minut na to, abychom se ujistily, že opravdu nepotřebujeme něco, co je ve své podstatě Tesco Versace. Nepřijely jsem ani z Hané ani z jiného města v ČR, jsme tu doma a pokud to vezmu tak, že jsem měla příležitost si pokecat se svou kamarádkou nad litry prosseca a kily malých mozzarelek, makronek a pršutu, tak se večer opravdu vydařil. Strašně jsem si to užila, pobavila jsem se, nasmála, ale upřímně, až si budu chtít koupit Versaceho, nepůjdu do H&M a rozhodně si na to vyhradím celý den a ne jen 15minut, protože nákup módy je obřad a ne závod!

Žádné komentáře

  • Gossip Boy

    … zajímavý příspěvek, ale ne příliš objektivní. Pokud se jedná o značku Versace, tak si zkus zajít do nějakého butiku a zjistíš, že kvalitou se ty věci budou rovnat, ale zaplatíš vyloženě za tu značku a to nemluvím o přístupu personálu. Sám jsem se této akce zúčastnil a z mého pohledu to bylo vydařené – uvítání bylo velice milé (to, že se s Tebou chtěl dotyčný vyfotit, bys měla brát jako lichotku a ne jako důvod ironie), obsluha chybu neměla a zaměstnanci, i přesto, že měli nevkusná trička, byli nápomocní a v dobré náladě. I samotní VIP hosté jako Aňa Geislerová, Pico a ostatní reagovali velice pozitivně. HM se jednoduše snaží takovýmito spoluprácemi zpřístupnit i módu luxusu nám “obyčejným smrtelníkům.”

    BTW: nechtěla bys jedno to nevkusné tričko?

    XoXo

    Gossip Boy

    • Femme Fatale s Bohyní

      Souhlasím, že nejsem objektivní. Ani nemusím. Vše hodnotím ze svého pohledu, čili jsem značně subjektivní. Nepíšu PR článek, ale svůj zážitek. Nevím, jestli to způsobil fakt, že jsem se podobných akcí účastnila milionkrát nebo život v Miláně, což je dost vysoká laťka ve své podstatě vůči všemu, ale jak jsem už napsala: užila jsem si to, všichni byli profesionální a nápomocní, přesně jako letušky v Emirates Airlines, jen jsem se nemohla zbavit pocitu, že jsem se ocitla v Shakespearovské hře. Prostě mnoho povyku pro nic. I když povyk to byl mohutný…
      Bohyně

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *