• Co se nám honí hlavou

    On mě miluje, ale

    (FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní? Je to jednoduché. Pracuju se slovy. Živím se…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila …v listopadu

    (FF) Stačí, když zvýším hlas a trvám si na svém a  dějí se zázraky. Kaki slupka se nejí. Prý. Jím ji několik let. Tak nevím, co se mi stane. Možná už ve mně roste malý kaki strom. Na peklo uzávěrek všeho druhu spolehlivě zabírá tatarák ze zvěřiny a dva a více aperolů. Pak taky tanec v chodbě a prozpěvování. Vítr symbolizuje změny. A někdy to jsou změny síly orkánu. Důležité je se nebát, nenechat se odnést a někoho nebo něčeho se pevně držet! Někteří lidé nedohlédnou za obzor vlastní důležitosti. Nedá se s tím nic moc dělat. Leda s nimi neztrácet čas. Pokud z nějakých důvodů musíte… „Buď s lidmi, kteří tě…

  • krása, kosmetika a tak.,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Philips Lumea recenze č.2

    (Boh) Původně jsem si myslela, že o Lumee (ach to skloňování) od Philipsu napíšu ihned, ale hodně jsem cestovala, neprobleskávala a někdy vynechala, takže teprve teď jsem schopná cokoliv napsat. No, schopná vlastně nejsem, ale donucená rozhodně. (Velmi se omlouvám všem, co na pokračování čekali/y) Dostalala jsem pár otázek, které byly vesměs stejné: 1, Funguje Lumea? 2, Mám si jí koupit? Odpovědi jsou následující: 1, Ano, no vlastně nevím... Na mě Lumea funguje. Ale rozhodně nemůžete očekávat zázraky do druhého dne a reklama je jen reklama…Prostě „Když ptáčka lapají…“ Myslím, že by člověk měl počítat s dělším časovým obdobím. Takže ideální dárek na Vánoce. Něco jako akce „zhubni do plavek“. Smysl má…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila …v říjnu

    (FF) Spolubydlící se na základě kdovíčeho (ok, milostného trápení) rozhodla pořídit si psa. Kdybych se já po každém milostném trápení rozhodla pořídit si pejska, mám dneska chovnou stanici! S počtem rostoucích hodin, kteří dělníci tráví v našem bytě, protože tuhle se něco nepovedlo, támhle se něco pokazilo a „tudlecto je třeba dodělat, paninko“ klesají i zábrany. Kolik radostných hodin jsem strávila diskuzemi o politice, receptech, Halině Pawlovské a systému instalace elektřiny v předválečných domech! Kolik mužů jsem obšťastnila pohledem na mou nemytou, nenalíčenou tvář s umaštěnými vlasy a tričko na spaní bez podprsenky (obzlášť bizardní byla situace, kdy jsem „v ranním looku“ aneb Paní Bída vítala pracanty v tričku University…

  • Co se nám honí hlavou

    Opravdový muž aneb s Deidou v posteli

    (Boh) Miluju muže. Mám na nich ráda úplně všechno a upřímně je považuji za mnohem jednodušší a křehčí stvoření než jsme my, ženy. Díky Deidovi jim začínám i pomalu rozumět. A rozeznávat. Deida u nás doma jede. Znáte to, někdo jde do postele s dědou a my s Deidou. (Ok, trochu umaštěný fór, ale vždycky mě pobaví.) Bohužel já na rozdíl od Fatalky čtu jednu knihu měsíc. Ona to zvládne za víkend, takže Deidu už má přečteného celého. Asi o všem moc přemýšlím a po každém moudru ztrácím vědomí – z toho uvědomění – a tak nějak to celé moc řeším. Dlouhé vedení či co. Díky Deidovi jsem přišla na…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila… v září

    (FF) Je úplně normální spát ve třiceti s plyšovým zvířátkem. Určitě ano. Lepší než s lahví, nebo platíčkem rohypnolu, že jo? „Štěstí vyžaduje úsilí. Trápení je pohodlné.“ Píše Gretchen Rubin ve svém Projektu štěstí. Aneb jak být šťastná i bez dramatického proklamování své duchovní krize, neméně dramatického odjezdu za meditací a hledání sama sebe do Indie a dalších tisíckrát provařených klišé. Nic proti. Jen méně je někdy více.  Jediné, co nám zůstane, je náš příběh. A fotky na zdi. Ti, kdo viděli poslední díl Six feet under, rozumí až do morku kostí. A kdo u toho neplakal, není člověkem.  Poučení: Rekonstrukce bytu může trvat i dva a více měsíců, přestože…