Co se nám honí hlavou

On mě miluje, ale

(FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní?

Je to jednoduché.

Pracuju se slovy. Živím se slovy. A na slova bohužel slyším. I když vím, že důležitější než slova jsou vždy činy, nechávám se oblbnout. Třpytivými nabídkami, plánováním budoucnosti (bože, nesuďte mě, táhne mi na Kristova léta), slovíčkařením. Nikdy neposlouchám intuici, ale vždycky si řeknu: On mě miluje, jen… jen zrovna není ta správná doba mi to říct. Jen se stydí mi to říct. Jen se teď chová takhle, protože si není svými city jistý a musí se jít schovat ke svým kamarádům. Nebo kamarádkám. Nebo kamarádce. Aby si ten hluboký cit ke mně ujasnil. Nebo si namluvím podobnou ptákovinu.

Takže pro sebe a pro mě podobné, protože věřím, že v tom nejsem sama, když muž řekne:

„Jsi hezká, ale tvá kamarádka (sestra, kolegyně) je hezčí.“ 

…tak to není kompliment. Ani vyjádření upřímnosti mezi kamarády, kteří si můžou říct všechno, vole, ne? Je to prachobyčejná sprosťárna a znamená to, že vám uteče s první hezčí ženou, kterou potká.
Pro pravého muže budete ta nejkrásnější na světě, i kdyby vedle stála Miss Universe.

„Jsem s klukama venku, ale třeba to pozdějc vyjde a uvidíme se.“ 

…to není nabídka rande. Je to jen umně vyjádřené „Jsem venku s klukama, je to bezva, ale když nepřijde někdo zábavnější a krásnější, ozvu se ti. Jsi vlastně můj booty call, ale nikdy to nepřiznám.“
Když s vámi někdo chce být, tak s vámi je. Nechce se mu od vás. Nemůžete se od sebe odtrhnout.

„Nechci mít děti.“

…tak nechce mít děti. A není to to holčičí: „Děti? Možná někdy…“ což ve skutečnosti znamená: „Bože, biologické hodiny buší rychleji než moje srdce, když vidím Judea Lawea.“
Znamená to, že je nechce. Nebo je nechce s vámi, to už je pak jedno.

„V létě? To je ještě daleko, tak dopředu neplánuju.“

…tak to neznamená, že je spontánní a zlehka bere život tak, jak jde. Prostě s vámi nepočítá. Ani tohle léto, ani žádné další. Takže toho turistického průvodce Provence si klidně prostudujte, ale nejspíš tam pojedete s někým jiným. Dieu merci!

„Mám tě rád.“

…tak to není vyznání lásky. A asi se to na vyznání lásky nezmění. A není to tím, že by se styděl, neměl v tom jasno, nebo nebyla ta správná chvíle. Protože ta správná chvíle je ta, kterou si uděláme.
Protože muži v tomhle mají jasno a nestydí se.

A o tom, jak ze sebe nedělat sponzorku, jak správně kopnout podvádějící muže do pr…ostoru a proč si nezačínat se ženáči, si povíme příště.

10 komentářů

  • karla

    Na toto vše jsem také přišla – naštěstí již ve dvaceti. Ještě bych dodala, že muž by měl vždy ženu milovat trochu více, než ona jeho z bezpečnostních důvodů.

  • Jana

    Pravdy, ke kterým se většinou propracováváme zbytečně bolestivě a zbytečně pozdě. Jenom ten poslední bod mi nesedí. Fakt mezi “mám rád” a “miluji” dělá průměrný chlap rozdíl?! Průměrná žena (třeba já) tedy opravdu ne a těch pár mužů, o kterých mohu v tomto směru hovořit, už vůbec ne. “Mám tě rád” je dle mých zkušeností úplně totéž jako “miluju tě” (nebo co má chlap říci, aby to bylo vyznání lásky? Já mám totiž představu jenom o tom, co má/nemá dělat, nikoli říkat.). Samozřejmě, když následuje “ale…”, jděte od toho, ať byla ta první část jakákoli.

  • Vivi

    Já jsem za tyhle zpropadený chlapíky tak ráda. Jen ať si někdo zkusí představit, že by měla Fatalka i Bohyně svoje drahé polovičky už od 15 let, oni by je nosili na rukou, večer jim dělali kuřecí soté, před spaním jim mazali nohy levandulovou mastí a ráno běželi před sedmou hodinou do pekařství pro rohlíčky obzvláště propečené. To by byla tak šílená nuda o tomhle číst. ;-) Tak se nezlobte, že jsem ráda, že ti chlapi zlobí, protože ono mě to vaše povídání už pár let šíleně baví.
    Vivi

  • uci

    Joo, tohle mít ujasněné před půl rokem, tak jsem si mohla ušetřit pár měsíců breku.
    A taky je skvělá knížka Až tak moc tě nežere, koncentrovaná pravda je nemilosrdná.

  • Eva

    Něco podobného jsem také zažila. X mailů denně o tom, že vás hrozně miluje a nemůže bez vás žít ( může úplně v klidu). Po opuštění intuice i selského rozumu na sebe katastrofa nenechala dlouho čekat. Po 2 hodinovém čekání na letišti (měl moc práce), jsem mu vyžehlila šatník a posekala zahradu ( nejsem u něho přece na dovolené) byl víkend zkrácen opět kvůli jeho práci …..
    Letenka nebyla nejlevnější, ale byl to ten nejlepší kurz asertivity co jsem mohla dostat. Tak ať pěkně pracuje……:-D

  • aves passeri

    Ještě bych k tomuhle super výstižnému výčtu přidala to, že pokud vykládá, že si vás nezaslouží, tak to znamená, že si vás nezaslouží :-) A že nemá cenu ho přesvědčovat, že tomu tak není :-) Ztráta času. Zachranitelský komplex je také dost dementální stav :-))

  • eM

    Já Tě naprosto chápu, já myslím, že tohle jsme si zažily a zažíváme každá. Nevím, proč ale taky vždycky upadnu do zvláštního dementálního stavu, kdy si přetvářím to, co dotyčný řekl, v to, co bych chtěla, aby řekl…..že by přírodní klam? Těším se na Tvé další články a držím pěsti v dalších pokusech :-D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *