(Boh) Předem bych ráda uvedla, že je nám třicet, tak jako každý rok. Protože sloganem Marianne: „Život začíná po třicítce“. To je prostě fakt. Ve dvaceti vlastně nevíte, co děláte a buď zvolíte tu variantu, kdy prostě následujete dav a rady okolí, anebo se rozhodnete pro tu odvážnější záležitost a jdete proti proudu. Pak je tu samozřejmě kategorie, která záhadně už ve dvaceti letech má jasno, ví kam jde a co chce, a tak má ve třiceti rodinu, PhD., auto, dům a rohovou kancelář, ale těm se věnovat nebudu. Jednorožce a jiné úkazy si necháme na jindy.
-
-
Jak jsem se prala o kalhotky v tureckém hamamu
(FF) „Mám pocit, že spolu chodíme. Dostali jsme se skoro až na třetí metu,” svěřila jsem sestře, když jsme přiskotačila z pěnové masáže v tureckých lázních.“ Jsou tady vůbec zvyklí na klienty?” ptala se pátravě a podezřívavě, když jsme do lázní přišly. Kolem vstupu popocházelo a pokuřovalo deset lidí, většinou mladí Turkové, kteří sestru mlsně obhlíželi, a dívka, která měla za úkol být něco jako recepční, ale její náplní práce bylo chodit dělat si čaj (pro sebe) a tvářit se vyděšeně, když na ni nedejbože někdo promluvil. Po celém martyriu cesty, kdy pro nás k hotelu lázeňské auto nepřijelo a musely jsme jet autobusem, vyskakovat téměř za jízdy u benzinky…
-
Co jsem se naučila v září 2015
(FF) Když vyběhnu z bytu ven jen pro aspirin a kapesníky, jsem schopná vrátit se s balením Pringles, jedním citronem a velkou kytkou v květináči. A bez léků a kapesníků of course. Mám to tak už roky a asi se nic nezmění, to už jsem ochotná připustit. Možná se to jen s věkem zhorší. Jen ty přinášené věci už nebudou relevantní vůbec…
-
Pusu ti dám…
(Boh) Byly jednou Dvě Třicítky, co spolu pracovaly, žily, psaly a zažívaly dobrodružství. Byly úžasné, báječné, veselé a hravé a pořád jim bylo třicet. Jmenovaly se Bohyně a Femme Fatale aka Fatalka. Měly spolu blog a spoustu projektů a skvěle se doplňovaly. Ale stejně jako se rozešel Paul McCartney s Lennonem, Hapka mentálně opustil Horáčka nebo Simon Garfunkela, o té ošklivé záležitosti mezi Dolcem a Gabbanou psát raději nebudu… zkrátka a dobře, i Bohyně s Fatalkou se rozhodly jít každá jiným směrem. Okolnosti rozchodu nejsou podstatné. Podstatné je, co po sobě zanechaly a zda jsou teď spokojenější.
-
Třicítka na krku, zuby v tašce, pes na špagátě
(Boh) Zase je mi třicet. Už to začíná být i zábavné. Zvlášť když mi všichni very, že je mi vlastně 29 a teprve slavím třicátiny. Díky genofonde, araganový oleji a Macu! Takže je to tak. Mám velmi promakaný system. V den narozenin je mi třicet, aby mi následně bylo opět 29 a mohla jsem se připravovat na kulatiny… A tak za třicet let můžu zhodnotit, které třicátiny byly nejlepší. Ano, ano, jsem velmi kreativní :-)
-
Vyzkoušely jsme #Holandsko
(Boh) Opět jsem vyrazila za hranice všedních dní. Tentokrát jsem si odskočila do Nizozozemí. Výlet to nebyl dlouhý, přesto intenzivní. Plný milých a příjemných zážitků,co srdce zahřály! Holandsko je země, kde se má představa o jízdě na kole spojila s realitou. Muži v oblecích, ženy ve slušivých šatech, košíky na řídítkách, aktovky na nosičích. Miluju citybiky! Konec hmyzím sportovním oblečkům a pseudo kolům! #elegancenakole #sundejtendres
