(FF) Zapomínám, v běhu mezi prací, osobním životem, bankou, poštou, drogerií, potravinami, tiskovkami a meetingy nejrůznějšího zaměření, na dost zásadní věci, které by mi život ulehčily a zpříjemnily: Zapomínám být vděčná. I za malé věci, i za nedokonalé věci, i za situace, ve kterých jsem zatím pouze zasadila semínko a bude chtít hodně času a trpělivosti, než vyrostou. Zapomínám být vděčná každý den. Zapomínám na anděle. Stejně jako Bohyně a spousta z vás věřím, že když chceme, andělé nám dokáží pomoci. Ukonejšit, ukázat, najít místo na parkování, potěšit drobným zázrakem, vnést do každodne jas. Zapomínám na ně, i když pírka vídám všude kolem sebe od rána do večera! Zapomínám říkat lidem „prosím“…
-
-
Jak poznáte svou spřízněnou duši?
(FF) Jak poznáte svou spřízněnou duši? Sama odpověď neznám, proto vás obohatím citátem Richarda Bacha. Přeji vám spoustu spřízněných duší, protože to je jedna z nejlepších věcí, co vás může v životě potkat. „A soulmate is someone who has locks that fit our keys, and keys to fit our locks. When we feel safe enough to open the locks, our truest selves step out and we can be completely and honestly who we are; we can be loved for who we are and not for who we’re pretending to be. Each unveils the best part of the other. No matter what else goes wrong around us, with that one person…
-
Co jsem se naučila v únoru…
(FF) Jestli chceš všechno stihnout, zpomal. Když se z života odstraní nefunkční a destruktivní věci i vztahy, uvolní se místo pro nové. Uvolní se místo pro radost. Nejlepší je sníst tu žábu hned ráno – udělat tu úplně nejvíc nepříjemnou věc, co mě ten den čeká. Jistota je jenom v tom, že žádná jistota není. Když máte problémy se svlékat před cizími lidmi, jeďte do lázní, kde vás zavřou do kabinky a řeknou: „A teď do hambata!“ A když tam pak pobíháte mezi lidmi jen v prostěradle, zatímco zpoza otevřených dveří na vás koukají chlapi v teplákách, stud zmizí stejně rychle jako vaše touha si v lázních hlavně odpočinout. Od…
-
Merkur a Mars – dva rošťáci, co mi řídí život
(Boh) O tom, že může být Merkur retrográdní a dost zásadně ovlivnit naše životy jsem už psala. Dnešním dnem se Merkur skoro zastavil a musím říct, že mi to ani trochu nevadí. Rozpohybovat by se měl po 4. dubnu a společně s Marsem by nám obě planety měly přestat škodit až od půlky dubna. Rozhodla jsem se vyslyšet radu své kolegyně Vítězky v boji a do ničeho zásadního se nepouštím. Tedy kromě daní, ty vypracovat opravdu musím. Na druhou stranu, už jsem si je předpřipravila před několika týdny, takže to snad bude v pořádku. Podstata tkví v tom, že bychom nic nového, zásadního neměli začínat, protože to prostě dobře nedopadne. Minimálně se to povleče…
-
Volání andělů
(Boh) Známe to všichni. Některá rána prostě nejsou jako z magazínu. Nejsem krásná a ladná, na hlavě mám kudrnaté vrabčí hnízdo, nemůžu najít ponožky a o makeupu se mi může jen zdát. Na třpytky a zdravíčko prostě dneska nebyl čas. A tak jsem nasadila čepici, rukavice a vyrazila do studeného rána. Když mám pocit, že ztrácím kontakt sama se sebou, když si myslím, že věci nejdou tak, jak si přeju, povídám si s Vesmírem, anděli, s Bohem a zkouším zjistit, proč je například najednou taková zima, proč jsem se nevyspala a jestli bude všechno v pořádku. Většinou rozhovory končím poděkováním a prosbou o ochranu mentální i fyzickou. Dneska jsem si zase povídala…
-
Jak Fatalka vařila špecle a tančila salsu – aneb vyzkoušely jsme
(FF) V touze po nových zážitcích jsem přemohla svou zimní lenost a nechuť a vyrazila pro vás posbírat nějakou inspiraci do únorové Prahy i „mimoPrahy“. Vyzkoušela jsem kurz salsy, rakouské kuchyně, vlasovou kúru Juvexin a Elixír pohody (o tom více Bohyně). Taky jsem se učila pít whisky už odpoledne, hrát bowling a kulečník a posílat číslo časopisu do tisku s ukrutnou kocovinou, ale to nepokládám za tak exotické zážitky a jistě si to dovedete představit nebo odžít sami. A jak tedy testování dopadlo? Bylo to jako život sám, někdy dobré, někdy špatné, někdy na začátku špatné a pak dobré, jindy naopak. Tak třeba ty špecle. Přiznám se, že první tři várky…