(Boh) Nemám zdání, co bych měla dělat dřív. Jestli zaklidit oblečení, umýt nábytek, vyházet kde co, srovnat šanony, jet nakupovat do Ikea, nechat vyčistit koberec, přečíst návod k DVD, pračce, myčce a domácímu kinu nebo se prostě na všechno vykašlat a jít si konečně lehnout a v klidu se vyspat. Po třech týdnech si to nejen zasloužím, ale já to bytostně potřebuju! Zjistila jsem, že žiju na zvláštní vlně automatismu. Automatismu a bezradnosti. Přiznávám, že jsem tak bezradná, že neustále posouvám krabice sem a tam, abych zjistila, že právě tady je na ty předměty skvělé místo, ale bohužel jsem stále nebyla v Ikea, abych ty předměty bylo kam dát, nebo naopak s nadějí v srdci…
-
-
Vyzkoušely jsme (pro vás) České hrady
(FF) Tak jsem se v sobotu ráno impulzivně rozhodla, že už mě nebaví ani Praha, ani být nemocná a že se odjedu trochu odreagovat. Divoká akce mě buď uzdraví, nebo kompletně umrtví, řekla jsem si, sbalila spacák a vyrazila na akci Česká hrady. Aby to stálo za to, odjela jsem s pár kamarády někam do horoucích pekel skoro k rakouským hranicím, vyděšená nejen line-upem (česká kapely moc neznám, ale moc jich ráda nemám), outdoorem (spacák! toi-toiky! jídlo ze stánku!), ale i davy lidí a vleknoucí se chřipkou nebo s čím to bojuju. A věřte nevěřte, ono mi to pomohlo. Sice přesně nevím, jestli mě vyléčil tanec v dešti, noční pobíhání…
-
Dree pro ManiaMania
(Boh) Mám ráda módu. Moc. Mám ráda iluze a cestování v čase i prostoru. Mám ráda dobrou reklamu a reklamní kampaně, co se povedou. Protože i když je to o prodeji, o číslech, o manipulaci, já si to dokážu užít. Já jo. Díky cestám a životě v zahraničí jsem poznala, že existuje víc, než jen Adidas, Luis Vuitton, Guess a Quelle. Je spoustu stylů a krásy, kterou vídám občas i v Praze. Ale pořád mi přijde, že toho není dost. Nikomu jeho způsob oblékání neberu, sandály na suché zipy jsou funkční a krátká jeansová sukně z tržnice je možná sexy a pohodlná, ale mě to neba. Potřebuji víc. Chci víc,…
-
Dostojevskij, pavouci a květiny z lásky
(FF) Prohrabat se minulostí. Poprat se s ní. To dobré si ponechat a nefunkčního se zbavit. Přímo fyzicky. Díky tomu, že budou taťkovi předělávat střechu u našeho rodného domu, čekalo nás se sestrou přebírání se v našich starých pokojích. Spousta vzpomínek, sešitů a učebnic z gymplu. Staré otřepané boa, zrcadlo po prababičce, nelichotivé fotky z 90.let. Taky lístky na festivaly, housové časopisy, krabičky od amerických a ruských cigaret, zbytky svíček, nenošené kecky. Čapek, Dostojevskij a pavouci. Sbírka minerálů. Základ zůstal, ale už dávno nejsem tou holkou, která tam za šumění bříz ty knížky četla a tajně kouřila. Vyrazila jsem do světa a díky vysoko nastavené laťce jsem nějak pořád nenašla…
-
Mike Tompkins – Firework
(Boh) Mám ráda beatbox a jiné podobné formy hudby (píšu jiné podobné formy, protože většinou neznám aktuální chic název toho, co se mi líbí…). Dneska jsem narazila na velmi pohledného Mikea Tompkinse, který je jako orchestr (A capella). Tek kluk zvládá všechno. Zpěv, vokály, basy, housle, něco, čemu se říká synth a to vše jen svými ústy, hlasem a rukama. „Je úžasný,“ vyjekla Bohyně nezaujatě a začala snít… Vřele doporučuji, jak jinak. Na konci videa je i malá exkurze, kde se dozvíte, jak to ten (vrrrr) Mike dělá. [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=FyepYaE_JS4&feature=relmfu]
-
Kdybych žila u moře
(FF) Jak snadné by bylo být pořád krásná a zdravá, kdybych žila u moře. Jsem z dovolené zpátky týden a jsem v šoku z toho, jak rychle jsem zabředla do svých nepěkných celoročních zvyků. Zatímco na dovolené to byl sen – vlasy jsem měla pořád hezké a zdravé, protože jsem je dva týdny nefénovala, nebyla jsem rozčílená, ani ve stresu, protože mým jediným problémem byla fronta na slaninu (ano, jedla jsem ke snídani slaninu, protožte byla nejlepší) a jediným dilematem rozhodnutí, zda si dát večer whisky nebo martini. Takže jsem díky absenci stresu přirozeně omezila alkohol, nikotin i kafe. Ke konci pobytu jsem di dávala kafe jedno nebo žádné! Tady…