• culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Vyzkoušely jsme – pečenou kozu

    (Boh) Náš blog není o jídle, a proto ani tento příspěvek nebude aspirovat na recept roku. Spíš bych se chtěla podělit o své zážitky. Přestěhovala jsem se do bytu, kde je trouba. To není asi tak nic zásadního, pro člověka, co troubu má. Jenže já téměř 30let žila v kuchyni se sporákem a mikrovlnkou. Pekla jsem leda tak o víkendu s babičkou na Kladně. Kuře a bublaninu. Zbytek jsem v Praze  řešila Remoskou nebo mojí chytrou mikrovlnkou s šestým smyslem. Pod dojmem budoucí úžasnosti jsem se rozhodla vařit. Vyrazila jsem tedy na nejlepší farmářské trhy v Praze (o těch někdy později) a nechala se inspirovat. Farmářka z kozí farmy v Kojetíně byla strašně milá, vysvětlila mi,…

  • Co se nám honí hlavou

    Afirmace (co mě zachránila)

    (Boh) Merkur si se mnou opět zahrává… Nepřijeli mi v šest ráno stěhováci, nemám židle z Roudnice, přišla jsem o všechny kontakty, mám nepořádek kam se podívám, bohužel už nemám ani sílu, ani finance na to, abych se vším nějak rychle pohnula, holicí strojek je zabalen kdesi, takže jestli ho nenajdu do konce týdne, budu si muset v Obi půjčit křovinořez. Oblečení je strašně zmačkané, ale žehlicí prkno jsem ještě nepřevezla, v pytlích se hromadí špinavé prádlo a i když je pračka zapojená, bez sušáku se do praní pouštět nebudu. Do toho všeho nepořádku přece nebudu  věšet prádlo! Budím se v noci nad vidinou stohů spisů, které rostou na všech stolech u…

  • Co se nám honí hlavou

    Insomnia nights

    (FF) Nespím. Už měsíc prostě nemůžu spát. Nějak se toho všeho hodně nahromadilo. A já se budím každou hodinu. Každou (!) hodinu se vzbudím, podívám se, kolik je a zase po různě dlouhé době usnu. Po měsíci tohoto režimu jsem jako zombie. Jsem unavená, ale funguju, jen všechno probíhá jako v nějakém snu nebo jiné realitě. Což přiznejem si, není vždycky špatné, že. Pořád jsem přemýšlela, čím to je a jak to vyřešit. Práci, vztah, peníze, bydlení, život. Na nic jsem nepřišla, protože nic tak zásadního a zvláštního se vlastně neděje. Jen je to všechno takové intenzivní a děje se toho moc. Takže jsem vyzkoušela meduňkový čaj, heřmánkový čaj, červené…

  • Co se nám honí hlavou

    První noc v novém bytě

    (Boh) „První noc v novém bytě… Co se ti asi zdálo ? Svíralas křížek z mědi, až mě to polekalo. Já vím, že máme málo: jen stůl a v láhvi chvojí…Stůl, co nás rozděluje. A zároveň nás spojí.“ Tahle písnička mi hraje v uších celý den. Nesvírala jsem křížek z mědi, ale jinak jsem si dala svou první noc v novém bytě. Vždycky jsem si chtěla tu chvíli prožít. A už je to tady. Mám málo, jen stůl, židle jsou někde u truhláře, povlečení v černém pytli, měsíc se v okně rozhodně neblýskal, jen neony Hudy sportu osvětlovaly stěnu proti posteli. Ráno mě probudilo sluníčko a i když jsem se…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2012

    Co jsem se (ještě) naučila v červenci

    (FF) “It was inevitable: the scent of bitter almonds always reminded him of the fate of unrequited love.” ― Gabriel Garcí­a Márquez Nebudu v noci jíst tatarák. Nebudu už nikdy jíst tatarák. Singl život je úžasný. Ale znamená i to, že když se vrátíte z cest, nikdo nečeká v příletové hale. Doma čekají jen uschlé kytky ve vázách, zvadlé v květináčích a zkažená zelenina v lednici. Taky studený sporák, zima a prázdná postel. Ale dá se to přežít. A druhý den už je líp. Mnohem líp. Na pilu tlačit netřeba. Frank Sinatra se dá poslouchat v každém ročním období. Nejnádhernější lidé, které známe, jsou ti, kteří znají porážku, znají utrpení,…

  • Co se nám honí hlavou

    Úžasná budoucnost

    (Boh) Se zvyšujícím se počtem krabic, stresu, olámaných nehtů a všeobecného nepořádku v mém starém bytě, jsem tak nějak bláhově propadla představě úžasné budoucnosti, která mě v Alfí čtvrti čeká. Ve své podstatě se nejedná o úžasnou budoucnost, kterou budu zažívat, ale budoucí úžasnost. Díky velkým oknům je můj nový byt velmi světlý a tak mám takovou neodbytnou představu, že bude neustále prozářen, bude vonět a hlavně bude uklizen. (K tomu mi dopomáhej Bůh…a Karolína). Ve své úžasnosti vidím sama sebe mnohem hubenější, kreativnější, kterak v kuchyni vařím neuvěřitelné pochutiny s orientálním nádechem, za zvuku hudby a na jedné vlně vše nosím svým přátelům kolem oválného stolu s damaškovým ubrusem a sklenicemi s dobrým červeným vínem.…