(Boh) Tento rok jsme nebyly na jiném plese, než na tom všeuměleckém v Holešovicích. I tak se cítíme dostatečně fundovaně na předávání rad. Zde jsou : 1. Pokud jdete na ples, který je pojat netradičně, doporučuje se podniknout malý průzkum v oblasti oblečení, líčení, chování a když přihodíte malou meditaci, nic tím nezkazíte. Zvládnete pak několik návštěv drogérií, tisíce tutorial videí, vracení nepadnoucích kalhot, focení vhodných bot a taktéž noční sms Vaší švadleně, u které ty stokrát vyměněné kalhoty nakonec zůstaly. 2. Rukavice všechno spraví. Nepotřebujete manikúru a vypadáte úchvatně. Šperky konečně vyniknou. Když Bůh dá, zůstanete celý večer Grace Kelly a nebudete se měnit v Sheldona: „Meloun na rukavici, meloun…
-
-
Vyzkoušely jsme – Majáles
(Boh) Když jsem se vracela potemnělou Stromovkou z hokeje …ano, píšu to opravdu já, Bohyně, a opravdu, byla jsem na hokeji… (nesmějte se!), vzpomněla jsem si, že jsem z určitých důvodů nikdy neodprezentovala příspěvek o Majálesu. Seriously! Opravdu jsem v květnu šla na Majáles. (Znáte to, když chcete něco, co jste nikdy neměli, musíte udělat něco, co jste nikdy neudělali. A tak teď chodím na festivaly a na hokej…oh yeah). Zde jsou mé zkušenosti z května. Nikdy jsem nebyla na Majálesu. Přiznávám. Nejsem tramp a festivaly (kromě toho karlovarského) mě děsí. Nespím ve stanovém městečku a nemám ráda nápoje z plastového kelímku. ToiToi jsou pro mě zkouškou odvahy a neustále si utírám…
-
Vyzkoušely jsme – James Dean bar
(FF) Znáte to, jsou večery, kdy chcete někam, kde to dobře znáte a jsou večery, kdy nutně POTŘEBUJETE někam, kde to vůbec neznáte a všechno bude nové a v nejlepším případě vzrušující. Přesně proto jsem v pátek večer vyrazila se sparingpartnerkou, které budeme pracovně říkat třeba – rychlý pohled do kalendáře, vyhledat fitkivní jméno…ech, Luděk ne… Bronislav také ne… – dobře, tak Nina. Pro své proskotačení jsme vybraly bar James Dean v samém centru stověžaté. Popravdě, nečekala jsem nic. Byla jsem ráda, že jsem se dokázala zvednout z pohovky, kde jsem usnula na časopisech, odlepit si z nohy folii z nové knížky, namalovat se, jakžtakž obléknout a vyrazit do ulic. Moc…
-
Vyzkoušely jsme (pro vás) České hrady
(FF) Tak jsem se v sobotu ráno impulzivně rozhodla, že už mě nebaví ani Praha, ani být nemocná a že se odjedu trochu odreagovat. Divoká akce mě buď uzdraví, nebo kompletně umrtví, řekla jsem si, sbalila spacák a vyrazila na akci Česká hrady. Aby to stálo za to, odjela jsem s pár kamarády někam do horoucích pekel skoro k rakouským hranicím, vyděšená nejen line-upem (česká kapely moc neznám, ale moc jich ráda nemám), outdoorem (spacák! toi-toiky! jídlo ze stánku!), ale i davy lidí a vleknoucí se chřipkou nebo s čím to bojuju. A věřte nevěřte, ono mi to pomohlo. Sice přesně nevím, jestli mě vyléčil tanec v dešti, noční pobíhání…
-
Mike Tompkins – Firework
(Boh) Mám ráda beatbox a jiné podobné formy hudby (píšu jiné podobné formy, protože většinou neznám aktuální chic název toho, co se mi líbí…). Dneska jsem narazila na velmi pohledného Mikea Tompkinse, který je jako orchestr (A capella). Tek kluk zvládá všechno. Zpěv, vokály, basy, housle, něco, čemu se říká synth a to vše jen svými ústy, hlasem a rukama. „Je úžasný,“ vyjekla Bohyně nezaujatě a začala snít… Vřele doporučuji, jak jinak. Na konci videa je i malá exkurze, kde se dozvíte, jak to ten (vrrrr) Mike dělá. [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=FyepYaE_JS4&feature=relmfu]
-
Adele na neděli
(Boh) Na internetu se rozšířila zpráva, že Adele si chce dát přestávku. Na pár let! Aby se mohla věnovat svému milostnému životu. Myslím si, že je to fér. Většina jejích písniček je absolutně strhující a opravdová. To je podstata Adele. Ta holka je upřímná až na kost a i když mě mrzí, že budu muset chvíli vydržet bez ní, těším se na veselé písničky. Adele neumí dělat umělotiny, takže už teď jí přeju ten nejkrásnější vztah, jaký ji může potkat, protože pak svou láskou a radostí zaplaví nás všechny. Tak jak to udělala se svým smutkem. Hezkou hudební neděli všem! [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=F-tS3oxgr6I]