• Co se mi líbilo

    Das Bombshell

    (Boh) Miluju Ellen DeGeneres a její show – překvapivě nazvnou Ellen’s show, že… Je vtipná, úžasná, stejně jako Oprah rozdává dary divákům u televize i ve studiu a všechno co udělá je prostě k popukání. Odbírám její show na youtube a většinou si ji pouštím před spaním. Dneska se mi obzvlášť dobře vstávalo. Usínala jsem totiž po shlédnutí Das Bombshell. A to v člověku zanechá otisk. Myslím, že tohle video je vhodné pro jakoukoliv denní dobu. Vzhledem k tomu, že žádná dobrá show tu není, hodnám se vypracovat do Elleniných kvalit a ovládnout českou TV. Protože si zasloužíme kvalitní zábavu. Kraus je za zenitem a chce to někoho nového a…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila …v říjnu

    (FF) Spolubydlící se na základě kdovíčeho (ok, milostného trápení) rozhodla pořídit si psa. Kdybych se já po každém milostném trápení rozhodla pořídit si pejska, mám dneska chovnou stanici! S počtem rostoucích hodin, kteří dělníci tráví v našem bytě, protože tuhle se něco nepovedlo, támhle se něco pokazilo a „tudlecto je třeba dodělat, paninko“ klesají i zábrany. Kolik radostných hodin jsem strávila diskuzemi o politice, receptech, Halině Pawlovské a systému instalace elektřiny v předválečných domech! Kolik mužů jsem obšťastnila pohledem na mou nemytou, nenalíčenou tvář s umaštěnými vlasy a tričko na spaní bez podprsenky (obzlášť bizardní byla situace, kdy jsem „v ranním looku“ aneb Paní Bída vítala pracanty v tričku University…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila… v září

    (FF) Je úplně normální spát ve třiceti s plyšovým zvířátkem. Určitě ano. Lepší než s lahví, nebo platíčkem rohypnolu, že jo? „Štěstí vyžaduje úsilí. Trápení je pohodlné.“ Píše Gretchen Rubin ve svém Projektu štěstí. Aneb jak být šťastná i bez dramatického proklamování své duchovní krize, neméně dramatického odjezdu za meditací a hledání sama sebe do Indie a dalších tisíckrát provařených klišé. Nic proti. Jen méně je někdy více.  Jediné, co nám zůstane, je náš příběh. A fotky na zdi. Ti, kdo viděli poslední díl Six feet under, rozumí až do morku kostí. A kdo u toho neplakal, není člověkem.  Poučení: Rekonstrukce bytu může trvat i dva a více měsíců, přestože…

  • Co se mi líbilo

    Bohyně večírků

    (Boh) Jsem duch mejdanů. Nechodím na každou akci, ale když už dorazím, stojí to za to. Nerada dělám něco jen tak, aby se neřeklo. Řídím se heslem: „Když do pekla, tak na pořádném koni, a když večírek, tak ať to stojí za to“. Pamatuji si, jak jsem Drahému uspořádala narozeninovou party, která trvala čtyři dny v kuse. Kolik lidí příšlo? Netuším. Dvěře byly otevřené, bazén napuštěn, neustále jsem vařila, grilovala, prala osušky a tančila na sedačce. Vypilo se přes třicet láhví vína a snědlo snad všechno, co v bytě bylo. Policie se nedozvonila, zvonek jsme odpojili. Tančilo se v noci i ve dne, povídalo v posteli, spalo v koupelně, relaxovalo…

  • kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Deida

    (FF) Zklamání je přirozenou součástí každého vztahu. Tak to bylo i se mnou a Davidem. Zatímco ještě na nedávné svatbě jsem vykřikovala, že ho miluju a chci si ho vzít za muže, okouzlena jeho moudrostí, nadhledem a zároveň pokorou, po minulém víkendu jsem ho doslova odmrštila se slovy, že teď teda ne, ale možná se někdy v budoucnu vrátím. Až k jeho představám o životě, sexu a Bohu dojdu. Nebo nedojdu. Ano, přiznávám, pokoušela jsem se ho vnutit Bohyni, která je většinou otevřená všemu a máločemu se brání, ale asi to taky neklapne. Půjde chlapec odpočívat do knihovny. David je totiž spisovatel. A jeho knihy jsou skvělé. Tak skvělé, že…

  • Co se nám honí hlavou

    Jak si užít oslavu narozenin

    (FF) 1. Dárek vymýšlejte s předstihem a opravdu osobní. Ono je sice fajn konečně se zbavit nějakého z “puťáků” (lahve alkoholu, co vám nechutná, hořké madle, co nejíte, nebo ohavné keramické svícny), ale “jak se do lesa volá,…”, takže vám ta keramická soška kominíčka do roka přistane na stole! Dobrý systém je zapisovat si během roku, po čem kdo touží a poté mu to pořídit. Pokud ty poznámky neztratíte, nebo se nezmění vkus oslavence. 2. Pokud jste oslavencem vy, nad všemi dárky jásejte, zajíkejte se radostí a děkujte. Vyhodit to můžete potom. 3. Pokud si nejste jisti věkem, neříkejte nic. Hlaholit “Tak aspoň ještě jednou tolik!” je u dvacetileté trochu…