kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

Deida

David_Deida-300x300(FF) Zklamání je přirozenou součástí každého vztahu. Tak to bylo i se mnou a Davidem. Zatímco ještě na nedávné svatbě jsem vykřikovala, že ho miluju a chci si ho vzít za muže, okouzlena jeho moudrostí, nadhledem a zároveň pokorou, po minulém víkendu jsem ho doslova odmrštila se slovy, že teď teda ne, ale možná se někdy v budoucnu vrátím. Až k jeho představám o životě, sexu a Bohu dojdu. Nebo nedojdu. Ano, přiznávám, pokoušela jsem se ho vnutit Bohyni, která je většinou otevřená všemu a máločemu se brání, ale asi to taky neklapne. Půjde chlapec odpočívat do knihovny.
David je totiž spisovatel. A jeho knihy jsou skvělé. Tak skvělé, že jsem jeho “Cestu pravého muže” darovala postupně téměř všem důležitým mužům svého života. A kniha “Když jde o muže” má čestné místo na mém nočním stolku. Díky ní jsem pochopila, proč se ve vztazích občas všichni chováme jako blázni, proč jsem přitahovala takové muže, jaké jsem přitahovala, a proč bych ze sebe vlastně muže měla přestat dělat. Že nemusím a vlastně ani nemůžu mít pořád všechno od kontrolou. A že má nepřístupnost může být ubíjející. Nu, zkraťme to.
Deida mě prostě okouzlil. A pak přišla ta kniha, která náš vztah prozatím rozbila. Jmenuje se “Cesta vášně”, v originálu Wild night. Oh yeah, řekla jsem si, od probírání mužské a ženské energie jsme se dostali k sexu, nu tak pojďme. No, to jsem si dala. Omlouvám se za případné následující vulgarismy, ale to ta kniha! Nejde o to, že duchovní učitel v této knize, Robert, předává své duchovní perly po hospodách a barech a pije a kouří u toho jak zjednaný. O to nejde, to je ostatně občasná oblíbená “duchovní praxe” má i mých nejbližších bytostí (a vy víte moc dobře o kom píšu, a ano, Bohyně, viděla jsem, jak sis tuhle potáhla s gustem z marlborky, co jsem po tobě hodila :-).
Jde o to, že si nemyslím, že jsme uvězněni v cele, vše je marnost a jediným východiskem je, excuse my French, “promrdat se k Bohu”. Spíš mi to přijde jako laciná rádoby filozofická výmluva, jak si užít na swingers párty a okukovat při tom co nejvíc žen. Ale co já vím, třeba jsem jen nedospěla do Davidova duchovního stádia. Třeba tam dospěju. A třeba radši ne. Do té doby si budu pročítat jeho knihy o mužích a vyzařovat ženskost. Protože to prý by mělo stačit.

foto: google.com

Jeden komentář

  • Katja

    Sakra sakra asi si vážně Cestu budu muset přečíst, doposud jsem se jí bránila, neb mi jí vnucoval největší svůdník všech dob v širokém i blízkém okolí. Jenže když i Femme Fatale pěje ódy na Davida.. Nu což, zase to otevřu, takovou zničehonic připomínku téhle knížky nelze nechat jen tak. Pěkný večer přeji, Váš blog začínám milovat. Fakt ;)*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *