• Co se nám honí hlavou

    Co udělá žena, když zjistí, že jede na mrtvém koni?

    (Boh) Má kamarádka je tak trochu indiánka, takže mě ani nepřekvapilo, když mi od ní přišel email s článkem Lucie Kolaříkové: (ano, jsem jako Leoš Mareš a recykluju vtipné emaily…promiňte, ale tohle fakt musím sdílet dál!) Přísloví Indiánů z kmene Dakotů prý zní: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ Je to efektivní způsob žití, který umožňuje rychlé změny. U nás si dovolujeme luxus „beze změn“ a důsledkem bývá hned několik mrtvých koní v naší stáji. ZJISTÍ-LI ŽENA, ŽE SEDÍ NA MRTVÉM KONI, KTERÝ JE JÍ VELMI DRAHÝ, TAK… • tvrdí, že kůň je stále živý a pouze má špatné období • diví se, protože ten kůň přece vždycky jezdil…

  • Co se mi líbilo

    Stále slýcháme…

    (FF) Stále slýcháme:  „Důležitá není krása vnější, ale vnitřní.“ Není nic nepravdivějšího než toto tvrzení. Kdyby tomu tak bylo, proč by se květiny tolik snažily upoutat pozornost včel? A proč by se kapky deště měnily v duhu, když se setkají se zemí? Protože příroda dychtí po kráse. A spokojena je jen tehdy, když krása může být velebena. Krása vnější je viditelnou částí krásy vnitřní. A projevuje se světlem vyzařujícím každému z očí. Nesejde na tom, jestli je dotyčný špatně oblečen, neřídí se vzory domněléelegance, nebo se ani nesnaží zapůsobit na lidi kolem. Oči jsou zrcadlem duše a ukazují vše, co se zdá skryto. Avšak kromě toho, že září, mají oči ještě další vlastnost: působí jako…

  • Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v prosinci

    (FF) „Žij svůj život.“ Wallis Simpson, film WE – stručné, jasné, úderné, a když se nad tím opravdu zamyslíte, těžké. Po nanesení samoopalovacího krému si neoblékáme bílé krajkové prádlo. Nikdy. Už v létě jeho premiéry se mi moc líbil film Magnolie (seděla jsem u něj s otevřenou pusou a střídavě brečela a měla husí kůži, nebo obojí). Je fakt rozdíl vidět ho teď, po letech. Už se nemůžu dočkat, až si ho pustím ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti… „Jednou jsem si strašně moc přála k ježíšku italské baleríny, co tenkrát frčely. Místo toho jsem dostala tucet knih. Byla jsem zklamaná a zamáčkla i slzu. Dnes si však uvědomuju, jakou sílu mi to…

  • krása, kosmetika a tak.,  kultura,  Rychlé tipy aneb Čím žijeme,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Rychlé tipy aneb čím žijeme

    (FF) Pročtěte si stránky Nestereo, naleznete na nich zajímavé tipy, jak vybřednout z každodenní rutiny. Bůh se totiž skrývá v detailech a někdy malá změna stačí, aby se daly do pohybu velké věci. Třeba jen to, že den nebudete mačkat žádné tlačítko, nebo si nalijete džus do flétny (jako skleničky na šampaňské, samozřejmě!). Dokonalé jsou kosmetické houbičky. Jednu mi přivezl tatínek z Řecka a jakmile jsem se na blogu Vivi dočetla, co všechno umějí její houbičky, musela jsem dát šanci na předvedení i té své. A teď spolu skotačíme ve vaně. Malá korejská houbička na odličování zatím jen přihlíží a stydí se zapojit, ale věřím, že se osmělí. Ach, ta její…

  • cestování,  Nad dopisy čtenářů,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Nákupy v Miláně – volume 2 – památky

    (Boh) „Mohla bys prosím dopsat článek o Miláně? Za dest dní tam jedu s holkama! Mám pro tebe diář P. Coelho – jako motivaci. Zuzka“ A tak Bohyně zatřepotala křídly a napsala něco o Miláně, opět po termínu. První článek o tom na co se připravit a co očekávat, když jedete do Milána měl jistě úspěch. A tak tedy s vidinou diáře na rok 2014 pokračuji. Tentokrát na téma památky. Osobně vřele doporučuju Duomo. Hlavní chrám na náměstí. Stavěli ho dlouho a dlouho, prakticky od 14 století snad až do teď. Proto je tak obrovský a dokonalý. Pořád ho čistí, ale myslím, že nikdy nevyčistí. Tohel je never ending story.…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila …v srpnu

    (FF) „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“ Abraham Lincoln Pokud máte chuť chytit svatební kytici, prostě si ji chyťte. K ničemu to nezavazuje a dodává to naprosto iracionální, neodůvodněnou naději. Četba knih typu Jak na muže a Proč ještě nejsi vdaná může vyvolat chvíle zoufalství a pocitu, že to všechno jste měla vědět už dávno a že už není možné to dohonit. Ale víte co? Lepší pozdě, než-li později. Už identifikovaný problém se přece řeší mnohem lépe než neznámý pocit děsu a nejistoty, že? Pít s lidmi téměř o generaci mladšími je o hubu. Vážně. Strašně moc toho vydrží, nic jim ráno není a všechno si…