(FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní? Je to jednoduché. Pracuju se slovy. Živím se…
-
-
Rychlé tipy aneb čím žijeme
(FF) Pročtěte si stránky Nestereo, naleznete na nich zajímavé tipy, jak vybřednout z každodenní rutiny. Bůh se totiž skrývá v detailech a někdy malá změna stačí, aby se daly do pohybu velké věci. Třeba jen to, že den nebudete mačkat žádné tlačítko, nebo si nalijete džus do flétny (jako skleničky na šampaňské, samozřejmě!). Dokonalé jsou kosmetické houbičky. Jednu mi přivezl tatínek z Řecka a jakmile jsem se na blogu Vivi dočetla, co všechno umějí její houbičky, musela jsem dát šanci na předvedení i té své. A teď spolu skotačíme ve vaně. Malá korejská houbička na odličování zatím jen přihlíží a stydí se zapojit, ale věřím, že se osmělí. Ach, ta její…
-
Co jsem se naučila …v listopadu
(FF) Stačí, když zvýším hlas a trvám si na svém a dějí se zázraky. Kaki slupka se nejí. Prý. Jím ji několik let. Tak nevím, co se mi stane. Možná už ve mně roste malý kaki strom. Na peklo uzávěrek všeho druhu spolehlivě zabírá tatarák ze zvěřiny a dva a více aperolů. Pak taky tanec v chodbě a prozpěvování. Vítr symbolizuje změny. A někdy to jsou změny síly orkánu. Důležité je se nebát, nenechat se odnést a někoho nebo něčeho se pevně držet! Někteří lidé nedohlédnou za obzor vlastní důležitosti. Nedá se s tím nic moc dělat. Leda s nimi neztrácet čas. Pokud z nějakých důvodů musíte… „Buď s lidmi, kteří tě…
-
Co jsem se naučila …v říjnu
(FF) Spolubydlící se na základě kdovíčeho (ok, milostného trápení) rozhodla pořídit si psa. Kdybych se já po každém milostném trápení rozhodla pořídit si pejska, mám dneska chovnou stanici! S počtem rostoucích hodin, kteří dělníci tráví v našem bytě, protože tuhle se něco nepovedlo, támhle se něco pokazilo a „tudlecto je třeba dodělat, paninko“ klesají i zábrany. Kolik radostných hodin jsem strávila diskuzemi o politice, receptech, Halině Pawlovské a systému instalace elektřiny v předválečných domech! Kolik mužů jsem obšťastnila pohledem na mou nemytou, nenalíčenou tvář s umaštěnými vlasy a tričko na spaní bez podprsenky (obzlášť bizardní byla situace, kdy jsem „v ranním looku“ aneb Paní Bída vítala pracanty v tričku University…
-
Co jsem se naučila… v září
(FF) Je úplně normální spát ve třiceti s plyšovým zvířátkem. Určitě ano. Lepší než s lahví, nebo platíčkem rohypnolu, že jo? „Štěstí vyžaduje úsilí. Trápení je pohodlné.“ Píše Gretchen Rubin ve svém Projektu štěstí. Aneb jak být šťastná i bez dramatického proklamování své duchovní krize, neméně dramatického odjezdu za meditací a hledání sama sebe do Indie a dalších tisíckrát provařených klišé. Nic proti. Jen méně je někdy více. Jediné, co nám zůstane, je náš příběh. A fotky na zdi. Ti, kdo viděli poslední díl Six feet under, rozumí až do morku kostí. A kdo u toho neplakal, není člověkem. Poučení: Rekonstrukce bytu může trvat i dva a více měsíců, přestože…
-
Rady pro singly
(Boh+FF) Zde je sbírka těch nejlepších hlášek, které jsme v souvislosti s naším svobodným stavem slyšely: (Boh) „Každý zboží si najde svýho kupce. Jen to někdy dlouho trvá!“ Vážně otče? Vážně chceš další dva roky platit za mou terapii? Já myslím, že ne. „V tvém věku jsem už měla devítiletou Bohyňku.“ Ano mami, a to bylo asi tak všechno. „Mně by nevadilo, kdybys byla lesba.“ No, mně taky ne, ale tak nějak mě muži přitahují o 100% víc. „Nepřemýšlíš někdy o vdavkách?“ Někdy jo. A taky někdy přemýšlím o tom, že někoho kopnu do hlavy, ale to asi nechceš slyšet. „A co Vladimír?“ „Babi, s Vladimírem jsem chodila v sedmnácti!“ Vlastně…
