(Boh+FF) Zde je sbírka těch nejlepších hlášek, které jsme v souvislosti s naším svobodným stavem slyšely:
(Boh) „Každý zboží si najde svýho kupce. Jen to někdy dlouho trvá!“ Vážně otče? Vážně chceš další dva roky platit za mou terapii? Já myslím, že ne.
„V tvém věku jsem už měla devítiletou Bohyňku.“ Ano mami, a to bylo asi tak všechno.
„Mně by nevadilo, kdybys byla lesba.“ No, mně taky ne, ale tak nějak mě muži přitahují o 100% víc.
„Nepřemýšlíš někdy o vdavkách?“ Někdy jo. A taky někdy přemýšlím o tom, že někoho kopnu do hlavy, ale to asi nechceš slyšet.
„A co Vladimír?“ „Babi, s Vladimírem jsem chodila v sedmnácti!“ Vlastně nechodila, myslela si, že chodím, ale spíš jsme se tak potkávali. V posteli. Ale fakt, že už nejsem panna by tě mohl zabít, tak k tomu pojďme přistupovat jako k Ježíškovi. Všichni víme, jak to je, ale předstíráme že to tak není, protože kdybychom si to připustili, připravili bychom se o kouzlo i o dárečky.
(FF) „Ta naše holka je určitě lesba. Já se těch vnoučat nedočkám.“ Ach, kéž bych někdy byla lesba. Znám tolik krásných, chytrých, vtipných a úspěšných žen!
„Neboj, až to budeš nejméně čekat, láska se objeví.“ Ano, když to nejméně čekám, láska se objeví. A ty průšvihy potom taky.
„Jestli ty nejsi moc vybíravá?“ Ano, jsem moc vybíravá, protože chci minimálně někoho, kdo nedělá ve větě čtyři hrubky, má práci, je milý a nemyslí sám na sebe. Jsem ukrutně vybíravá, protože navíc chci, aby mu nesmrdělo z pusy ani odjinud a smáli jsme se spolu. Jsem nejnáročnější děvče na světě.
„Ten chlapec z IT je docela milý, že? Mám se ho zeptat, jestli by šel s tebou na rande?“ Ano, ten chlapec je moc milý, až na to, že jazykem html nemluvím. A že nepotřebuju, aby mě někdo dohazoval.
4 komentářů
U dvou Verunek
:-))))))
Musím říct, že takhle originální moje okolí nikdy nebylo. Zato musím na každé návštěvě u babiček (zvlášť u té jedné) a taky u tety zodpovídat otázky typu „A co chlapi?“. Poprvé je to milé, podruhé nemám problém odpovědět, potřetí něco zamumlám a každý další pokus mě točí víc a víc. Ta méně vyptávající se babi (ale vlastně i ta druhá) navíc otázku často přetransformují na „A co kluci, Veru, už máš nějakého kámoše?“ Jo, babi, kámošů mám spousty, ale přítele ani jednoho a milence jakbysmet. A nenechají si vysvětlit, že mezi těmi termíny je docela zásadní rozdíl. ;)
Holky, kašlat na to. Nic jinýho než ignorovat se s tím rozumně asi nedá :) Nehledě na to, že mi aktuální stav po všech stránkách vyhovuje, ale to se jaksi nikomu nechce moc věřit… tak proč to budu furt dokola vysvětlovat a obhajovat. Na to je život moc krátký.
Verunka
Týna
… jo a pak po dlouhodobém vztahu přijdou dotazy: „a co miminko, ty nechceš miminko?…“
…. a vy se nebudete brát?
…. a vy a a a….
… je to jedno, v jakém jsi stavu, vždycky se najde někdo, komu se něco nezdá a musí to řešit…..
Barb
To je přesný! Tyhle výroky slýchám (jsem slýchala) hlavně od lidí, kteří měli to štěstí, že si vzali svého prvního partnera, třeba hned ve dvaceti, vydrželi s ním desetiletí a mají teď už dospělé děti, které jsou také ve svazcích manželských, samozřejmě dokonalých a navždy nerozlučných. :-D Nedokážou si ve své omezenosti představit, že by to někdo měl jinak, byť třeba ne vlastní vinou. Jsem k okolí tolerantnější možná i proto, že mi život uštědřil různé kopance v oblasti vztahů.
A hlavně, narozdíl od nich, fakt nemám potřebu nikoho posuzovat a komentovat, protože vím, jaké to je, když se zrovna nedaří. Jen nechápu, že ti omezení spoluobčané nedrží hu… ústa a z titulu své ženaté/vdané pozice mají potřebu se vyjadřovat na to, na co se jich nikdo neptal. :-)
aves passeri
:-) Naštěstí jsem mívala rozumné kamarády a rozumné rodiče, kteří mě nebuzerovali. Poslouchat podobné hlášky by mě asi spíš přimělo začít si hrát na lesbu, aby to tedy vypadalo normálně, že se nevdávám :-) A tak se toho vnoučátka nakonec dočkali :-) Vybírala jsem, až jsem si vybrala. Doufám, že správně :-) Divím se, že si toho chlapa neulovila už přede mnou jiná… :-)