• Co se mi líbilo

    Singl lady na večírku

    (FF) Když jste hodní a milí lidé, pozvete na předvánoční večírek i bývalou kolegyni, která je chudák sama a advent tráví pláčem u pohádek a písně Půlnoční. Dělám si legraci. Brečím jen na konci těch pohádek. Pozvete ji i přes to, že přinese jen víno, kaki a pomelo, zdrží se ukrutně dlouho, což korunuje výkřiky: “Já už fakt odcházím,” a odmítne ochutnat skvělé dipy, “protože je v nich ta strašná ovce”. Mimochodem, dipy sklidily velký úspěch a já díky svému konzervatizmu přišla o lahodnou krmi. No, kus jsem si jí odnesla na tričku, až bude hlad, seškrábnu si ji. Celá návštěva “žracího večírku u Bohyně”, o kterém referovala i Dita,…

  • Co se nám honí hlavou

    Peklo modernizuje

    (Boh) Když jsem dnes večer přiběhla z práce domů a  odučila jsem si své povinné minimum, po odchodu zhrzené studentky, která stále neumí nepravidelná slovesa, jsem se ve svém obrovském bytě hluboce zamyslela: „Co bych asi měla udělat jako první? Napsat rozhodnutí o ilegálním parkovišti a dalších osm “nepodstatných” sdělení, pokračovat v psaní o finančním právu, kde deadline už opustil své místo za dveřmi a začal se mi v předsíni rozšafně zouvat nebo jít konečně uklidit kuchyň s hnijícím nádobím?“ Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem šla dělat palačinky. Asi abych se uklidnila.  A během vaření poslala fotku palačinek Fatalce. Obratem jsem obdržela odpověď v podobě bramboráků v ubrousku. „Já mám psát finanční právo.…

  • Co se nám honí hlavou,  culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Rybníček podle Bohyně

    (Boh) Musím, já prostě musím! Musím se pochlubit. Mé kulinářské umění dosáhlo takové úrovně (až si přečtete recept, tak pochopíte, že opak je pravdou), že jsem se svým receptem na “rybníček” vyhrála degustační sadu sicilských olivových olejů Frantoi Cutrera Grand Cru (ano, trochu krkolomný název, ale co… Jupí!) Jsem absolutnně nadšená a dojatá. Má výhra potvrzuje fakt, že i když nejste pravá hospodyňka, žehlíte jen v nejnutnějším případě, nezašíváte, máte paní na úklid a cosi jako jíška, drobenka a kapání jsou vám absolutně cizí, i tak můžete vyhrát v kulinářské soutěži. Stačí, abyste byla dostatečně originální a kreativní. A to já byla. (Bod pro mě. Yes! Yes!! …Asi bych si…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2012

    Co jsem se naučila v září

    (FF) Takzvaní bojovníci za pravdu nosí často pokrytecky ty nejbělejší košile. Nikdy není příliš pozdě, nikdy není příliš brzo, řekla perfektně upravená paní (babička) na zahrádce Colosea, kde jsme seděly s Bohyní, a zachrastila drahými náramky. Nenechat si do vztahu kecat. Všichni vědí, co je správné. Ale co je pro vás osobně nejlepší, víte jen vy sami. Takže vyslechněte druhé, ale zařiďte se podle svého (srdce a rozumu). Výjimka platí v případě, kdy někdo chodí s kriminálníkem, alkoholikem, zhýralým rockovým muzikantem nebo notorickým děvkařem. Pak jí (mu) kecejte do vztahu všichni. Jít na večeři s bývalým je průšvih. Jít tam po degustaci italských vín je velký průšvih. Asi jako detoxikace a…

  • Co se nám honí hlavou,  culinaria,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Vyzkoušely jsme – kuřecí hody

    (Boh) Toto je další recept (bez receptu), který popisuje mé kulinářské umění v praxi. Nejdůležitější ingredience… * papiňák, který jsem dostala k narozeninám * obrovské nadšení * přítomnost obchodu ryby-drůbež, se sobotní otevírací dobou * (A jak se později ukáže, i můj Drahý…) Začínáme – pátek/sobota…  Vaření ve své podstatě začalo již v pátek v noci, kdy jsem si do půl třetí ráno zapékala uv gelové nehty. Na rukou i na nohou. Vřele doporučuji! Jedině tak dosáhnete té pravé sobotní agónie. Zaručeně Vám pak bude jedno, jestli koupíte kuřecích skeletů pět nebo šest, kolik váží vodňanské chlazené kuře a absolutně přejdete fakt, že zelenina na polévku vypadá hůř než vy. Ve své podstatě vás uvadlost…

  • culinaria,  kultura,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Vyzkoušely jsme – Julia Child (poprvé)

    (Boh) Nevím, jestli je to tím, že mám ráda časosběrné dokumenty, nebo láskou k jídlu, ale mně se film Julia&Julie, který je o blogerce vařící podle slavné kuchařky, líbil. Spousta lidí nadšená nebyla, ale já jo. Viděla jsem ho tak před dvěma roky a některé scény si pamatuji dodnes. Proto mě moc potěšil Google, když minulý týden použil logo k upozornění na 100. výročí narození  Julie Child. Byla velká, hlučná, milovala jídlo a jako správná Američanka se nenechala v poválečné Paříži odradit francouzským nabubřelým přístupem a s vervou sobě vlastní pronikla do tajů francouzské kuchyně. Její kuchařka, kterou sepsala ještě s dalšími dvěma dámami je jakousi Biblí pro každého, kdo se rozhodne vařit francouzskou kuchyni.…