Co se nám honí hlavou

Hlavně buď dáma

(FF) „Hlavně buď dáma,“ radila mé kamarádce Nikol její teta. Ano, je to ta kamarádka, kterou její babička nabádá, aby už konečně přiznala, že je lesbička. V našem věku už prostě nestačí dotěrné dotazy, proč nemáme partnera, už je totiž jasné, že za tím bude muset být něco víc. Jiná sexuální orientace, skryté vady, demence, umělá noha a tak. Minimálně. Fakt, že bychom moc rády někoho měly, ještě neznamená, že bereme jen tak „někoho“. Vysvětlujte tohle rodině. No nic.
V radě její tety je ovšem hluboká pravda. A moudrost zkušené ženy. Nevím přesně, kolik jí Nikol ze svého soukromého života svěřuje, nicméně je jasné, že pozdně večerní, nejlépe ještě alkoholické výlevy žádnému vztahu nepomáhají. Stejně jako běhat uřícená po městě s náhradními kalhotkami a kartáčkem (v lepším případě) v kabelce. Takže si to ujasněme:

Dáma nikam neběhá. 


Dáma na nikoho nečeká. 


Dáma se nikoho nedoprošuje. 


Dáma je vždy upravená a krásně voní.


Dámě stačí se podívat a je jasné, že je zle.

Dáma je milá, ale nikdy (!) to neskončí tak, že se jí dotýkají lidé, o které nestojí.

Dáma jde po prvním rande domů. Sama.

Dáma se neptá „Líbilo se ti to?“ (protože je jasné, že jo). 

Dáma se nevzdává svých přátel, koníčků a života. Vždyť jsou tak úžasní.

Dáma se neptá na prsten a děti. Dáma prsten přijímá. A obdivně vydechne a řekne „ano“.

Dáma nikdy nezapomene na to, že ho miluje. A sebe že miluje minimálně stejně.
Možná trošku víc.

17 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *