(FF) Každý den prý má svůj magický okamžik. Nemusí to být hned něco světoborného, jakože člověk dojde do katedrály v Santiagu, nasává vůni moře, u kterého se po letech ocitl, nebo obdivuje úchvatný západ slunce. Ale může to být klidně ten prchavý okamžik, kdy se zadívá na kytici vadnoucích pivoněk na parapetu a ocení jejich křehkou umírající krásu. Ještě předtím, než ho napadnou praktické myšlenky typu, jako že je musí hned vyhodit nebo opadají, zaneřádí koberec, ty listy ve vodě už určitě taky pěkně uhnívají, neměl je tam nechávat, teď musí vázu pracně vymývat a možná bude celá hrozně smrdět… Tak ten okamžik těsně předtím.

Magický okamžik je, když se podíváte na hvězdy nebo se zaposloucháte do rozličných zvuků lesa.

Když myjete nádobí a neplánovaně se z jaru vytvoří skupina duhových bublin tančících nad dřezem.

Když si přivoníte k červencovým broskvím, které si chcete koupit.

Když chystáte dřevo na oheň a zjistíte, že vám dělá společnost hejno světlušek, které se objevují  v lesním podrostu a zmizí, když je máte na dosah ruky.

Když po téměř dvaceti letech vyplejete ten ohavný zadní záhonek na svahu na chatě, který byl jen plný roští a větví a úporného plevele a zjistíte, že na vás vykoukla krásná kamenná zídka, která jen padesát nebo více let čekala na své znovuobjevení a renesanci. A teď se v letním slunci těší, že bude zase součástí skalky, obdivovaná a krásná. To ještě nezná vaše zahradnické schopnosti…

Když vyjdete poprvé v nových letních šatech a máte pocit novoty tak nějak celkově. Máte pocit, že jste nová, mladá a plná nadějí, a že život je plný šancí. To, že si je do konce dne nebo schůzky stihnete pokapat espressem nebo jim zadrhnout nitku hned po prvním praní, je téměř nevyhnutelné. Stejně jako ten chvilkový báječný pocit lehkosti bytí.

Když se vracíte z letního rande a máte pocit, že jste potkala lásku svého života. A je jedno, že tahle láska vašeho života skončí za pár dnů, týdnů nebo měsíců. Nebo že se z něj vyklube největší omyl vašeho života. Ale tohle v tom okamžiku ještě nevíte. A všechno je báječné.

Okamžik těsně před prvním polibkem.

Okamžik těsně před smrtí milovaného člověka.

Protože to všechno jsou okamžiky, kdy svět mizí a přitom je ve všem přítomen. Zůstává jen chvíle, ve které je všechno. Magie života. Magie samotné podstaty bytí.