Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

Co jsem se naučila v březnu

IMG_5215
Jsem single. A pracuju doma. Jsem v háji.

(FF) Hodina před pohovorem je nejlepší doba na to, vytrhat si knírek, upravovat obočí až k padnutí a zkoušet nové odstíny makeupu. Protože kdo by nechtěl přijít na setkání s úplně cizími lidmi flekatý jako dalmatin? Já teda ano.

Vypozorovala jsem, že život očividně probíhá v sekvencích – nejdřív se neděje nic a pak se děje všechno najednou. V těch úsecích, kdy se neděje nic, máme asi sbírat síly a energii na to, kdy se děje všechno! A když to nestihneme? No, tak to nevadí, protože to nakonec nějak stejně zvládneme. Co jiného nám zbývá.

Když se moc nenamaluju a neučešu, zajímá se o mě zhruba desetkrát víc kluků než normálně. A slovo „kluků“ píšu záměrně – oslovují mě i muži o desetaž patnáct let mladší. Trošku teda teď lituju peněz vydaných za dekorativní kosmetiku, a taky přesně nevím, co z toho vyplývá, ale mám radost. A to je hlavní.

 

Noční moudro měsíce: Neutíkej před svýma sračkama, nebo tě zavalí o to víc – při procházce s Bohyní a Fergusem.

IMG_5303
Taková ta jarní zeleň.

Oslavila jsem další třicátiny. Ani se neptejte kolikáté. Chvíli jsem je zamýšlela ignorovat, ale pak jsem se rozhodla jim postavit čelem (řekla a koupila si liftingovou kúru). A uspořádala maličkou oslavu pro minimum svých nejbližších a nejdražších, protože když už mám tolik roků, kolik mám, měla bych svou moudrost a zkušenost vykřikovat dál, že. Nejlépe po šampaňském v půnoci potom, co jsem chvíli bulela, protože jsem „tak osamělá“. Protože thats the way we all like it, aha aha.

 

 

A pár březnových hesel na závěr: “Kdo nehraje, nevyhraje”. a “Růst třešně neurychlíš”.

.

 

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Jeden komentář

  • Blondýna z Londonu

    … a neurychlis ani dorustani do tricitky a vys, ale kdyz se kouknu zpatky, nechapu, kde jsou vsechny ty roky kaleb, neuveritelnych modnich i jinych trapasu, zkousek na 4. pokus po terminu a hlavne neustaleho reseni sveho zivota, rodinnych konstelaci a vsech ex vcetne tech, co s nimi ani nic nezacalo…dekuju FF za pripominku toho, kdo jsem byla, kym jsem chtela byt a cim uz nejsem a doufam ani nebudu, zbytek si povime zase za 11 let nebo tak nekdy :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *