(FF) Při nákupu vánočních dekorací je lepší promyslet si PŘEDEM, v jakém stylu a barvě chceme mít výzdobu laděnou. Což jsem nějak nedomyslela, takže mám teď v bytě výzdobu typu adventní rodeo: dřevěný rádoby starobylý koník se pere se zlatou hvězdou a růžovým svícnem, červeno-zlatý věnec soupeří s třpytivými stříbrnými koulemi a celou tu předvánoční nádheru dotváří bílý stromeček s bílými hvězdičkami na bílém ubrusu, tedy model tzv. neviditelný. No co už, nové dekorace kupovat nebudu, prostě pustím koledy, zapálím (snad jen) purpuru a rozsvítím vánoční světýlka. Třeba jejich líbezné měkké žluté světlo všechno vánočně sjednotí.
Budu si pamatovat, že kombinace bio-oleje na odlíčení očí a voděodolné řasenky nefunguje. Sice se mi zdálo, že ty tmavé kruhy pod očima se mi nějak prudce a razantně zhoršily, ale předpokládála jsem, že je to prostě stárnutí. Teprve kosmetička mě upozornila na to, že si tyhle kruhy vyrábím pečlivě každý večer při odličování sama. Doslova a poeticky řekla: „Už toho proboha nechte s tou kolomazí, kdo to má pořád čistit!!“ Tak já toho teda nechám, no. Nepotřebujete někdo bio-olej na odličování? Když se nekombinuje s řasenkou, tak je fajn…
Měla bych se konečně naučit zvednout a odejít, když mi někdo nesedí nebo mi něco není příjemné. Ať je to kurz psychosomatiky s lektorkou, která říká trivialní věci, které se dočtu všude na netu a mám pocit zbytečně stráveného večera, nebo divný pohovor, při kterém se mě se ptají, kdy budu mít děti. Nebo klidně i rande či večírek, které mě prostě nebaví a nemám náladu. Jenže mně je to pokaždé „blbý“ nebo „trapný“ nebo „se to nedělá“ nebo „jak by se na mě ostatní koukali?“. Měla bych se na tohle vykašlat. Vy to umíte?
4 komentářů
Danka
Poslední odstavec je trochu o mně, ale snažím se na tom pracovat! Tak hodně zdaru!
bohyně
Díky, že píšeš, když já píšu jinam nebo nikam. Díky za super článek o výzdobě, kterou jsem prostě nestihla. A díky za pobavení o bioleji. Já se přestala odličovat úplně a pak ráno zjišťuju, kdo jsem. :)
Ale doprdele už zvedni tu svou malou prdku a ukaž jim záda, když tě nudí, prudí, nebo ti nedávají to, co by měli. Pět minut utrpení během odchodu je furt lepší, než další dvě promarněný hodiny. Víš jak moc za ty dvě hodiny zestárneš? Moc! A pokud tam není potencionální manžel, nemá smysl tam už setrvávat vůbec. No ne? :-) Líbám tě, Boh
Jituš
„Měla bych se konečně naučit zvednout a odejít, když mi někdo nesedí nebo mi něco není příjemné.“ – Jo, kdybych to uměla, tak nejsem v té práci, kde jsem. Pořád si říkám, že se to zlomí, ale spíš se zlomím já. Taky je mi blbý odejít ve zkušebce, ale zas… No prostě to taky neumím :-D
bohyně
Odejít ve zkušebce je lepší, než setrvávat a odcházet po cca 8-9 měsících, kdy si na vás všichni zvykli. Nevypadá to dobře ani na dalším pohovoru, ani v CV a hlavně, odejít ve zkušebce je pořád normálnější, než se někde další měsíce trápit, zadělávat si na choroby, aby pak člověk stejně dospěl k názoru, že je třeba jít.
Toto neplatí pro oblasti s vysokou nezaměstnaností a s pohádkovými platy za nicnedělání. :-) Bohyně