(Boh) Když jsem se vracela potemnělou Stromovkou z hokeje …ano, píšu to opravdu já, Bohyně, a opravdu, byla jsem na hokeji… (nesmějte se!), vzpomněla jsem si, že jsem z určitých důvodů nikdy neodprezentovala příspěvek o Majálesu. Seriously! Opravdu jsem v květnu šla na Majáles. (Znáte to, když chcete něco, co jste nikdy neměli, musíte udělat něco, co jste nikdy neudělali. A tak teď chodím na festivaly a na hokej…oh yeah). Zde jsou mé zkušenosti z května. Nikdy jsem nebyla na Majálesu. Přiznávám. Nejsem tramp a festivaly (kromě toho karlovarského) mě děsí. Nespím ve stanovém městečku a nemám ráda nápoje z plastového kelímku. ToiToi jsou pro mě zkouškou odvahy a neustále si utírám…
-
-
Éla hop! (Aneb malé Vyzkoušely jsme – Pomáda)
(FF) Je zajímavé, jak umělecké dílo vnímáme pokaždé jinak v kontextu svého života. Je rozdíl, jestli čteme knížku v 15, 25 nebo 35. Pokaždé nás v ní zaujme (pokud je dobrá), něco jiného. Osloví nás něco jiného. Stejné je to i s filmy. A mně se tohle pravidlo naposledy ukázalo na muzikálu Pomáda. Písničky tam jsou pořád stejné a líbí se mi všechny, jen zrovna teď mě oslovily ty pomalejší. Balada, kdy Sandy zpívá o souboji srdce a rozumu. Rizzo přiznává, jak je pro ni těžké přiznat své city okolí a radši si hraje na drsňačku. Strážný anděl, který dokáže poradit, když ho o pomoc poprosíme a požádáme. Nasměruje nás.…
-
Bohyně cirkusů – Letní Letná
(Boh) Miluju cirkusy. Třpytky a flitry. Miluju Emoce. Jako malá holka jsem sedávala před telkou a hltala Cirkus Humberto, a když se na Letné postavil stan, žadonila jsem do úmoru o návštěvu. Taky jsem zbožňovala velké průvody a opulentní pohřby, především s koňmi a procesím. Od čtyř let jsem hrála divadlo a celkově jsem byla velmi volnomyšlenkářská. Mou matku to bohužel děsilo. A proto mě v návštěvách cirkusů a poutí nepodporovala. Směla jsem tam chodit jen s dědou, který ovšem po přestávce odcházel, abychom se nemačkali v tramvaji(!). Ale i tak jsem mu za doprovod byla vděčná. Jednou mě ve „Fučíkárně na Mětejský“ dokonce nechal řídit labutě. Z čehož mámu…
-
Behind The Scenes
(Boh) Od květnového focení s Cerannou uběhla spousta vody. Obě jsme se s Fatalkou přestěhovovaly, stihly několik večírků, pohřbů, oslav narozenin a naše skvělá fotografka Ceranna se dostala na uměleckou školu, kde bude rozvíjet svůj bezbřehý talent. V rámci debordelizace nově nastěhovaných předmětů jsem narazila na flashku, kde jsou uloženy fotky z května, a tak se o ně chci podělit. Nejvtipnější jsou samozřejmě ty, které vznikly náhodou, jak by lingvista řekl „behind the scenes“. Takže here we go! Podstatným bodem našeho focení byly doplňky od Kněžny (kabelky a boty), za které by si kdokoli, kdo by nám je odcizil, mohl koupit slušné auto. Tudíž hlavní důraz nebyl kladen jen na nás,…
-
Vyzkoušely jsme – Julia Child (poprvé)
(Boh) Nevím, jestli je to tím, že mám ráda časosběrné dokumenty, nebo láskou k jídlu, ale mně se film Julia&Julie, který je o blogerce vařící podle slavné kuchařky, líbil. Spousta lidí nadšená nebyla, ale já jo. Viděla jsem ho tak před dvěma roky a některé scény si pamatuji dodnes. Proto mě moc potěšil Google, když minulý týden použil logo k upozornění na 100. výročí narození Julie Child. Byla velká, hlučná, milovala jídlo a jako správná Američanka se nenechala v poválečné Paříži odradit francouzským nabubřelým přístupem a s vervou sobě vlastní pronikla do tajů francouzské kuchyně. Její kuchařka, kterou sepsala ještě s dalšími dvěma dámami je jakousi Biblí pro každého, kdo se rozhodne vařit francouzskou kuchyni.…
-
Vyzkoušely jsme (pro vás) České hrady
(FF) Tak jsem se v sobotu ráno impulzivně rozhodla, že už mě nebaví ani Praha, ani být nemocná a že se odjedu trochu odreagovat. Divoká akce mě buď uzdraví, nebo kompletně umrtví, řekla jsem si, sbalila spacák a vyrazila na akci Česká hrady. Aby to stálo za to, odjela jsem s pár kamarády někam do horoucích pekel skoro k rakouským hranicím, vyděšená nejen line-upem (česká kapely moc neznám, ale moc jich ráda nemám), outdoorem (spacák! toi-toiky! jídlo ze stánku!), ale i davy lidí a vleknoucí se chřipkou nebo s čím to bojuju. A věřte nevěřte, ono mi to pomohlo. Sice přesně nevím, jestli mě vyléčil tanec v dešti, noční pobíhání…
