(FF) Neumím se pořád moc vyrovnat se smrtí. Kdykoliv se ochomýtne kolem, přestávám spát a začnu být prapodivně smutná. A nebrečím. Jsem jako v zemi nikoho a na malý moment mi připadá, že nic nemá cenu. Vždyť stejně všichni umřeme. Nechce se mi moc komunikovat a prosím všechny, aby mě chvíli nechali potácet se emocionální pustinou a počkali, až se zase jako bájný Fénix vynořím a budu mávat křídly. Bohyně mě ale zmizet nenechala. V předvečer pohřbu pratety se mnou šla do baru a povídá mi: „Smrt je něco jako radost, bolest, štěstí nebo smutek. Součást života. Je to grand finale, které všemu dává smysl. Pohřeb je jako oslava,…
-
-
Caro Emerald na víkend!
(Boh) Zde je naše velmi oblíbená písnička, co nás opravdu oslovila. Stály jsme s Fatalkou v obchodě a najednou se Caro rozezněla. „Why am I sitting in the middle of nowhere… Standing here with nothing to do… Wondering if I really love you, oh oh“ Každá jsme si tam našly svůj oblíbený part. „I know we have a chemistry… This combination’s heavenly… But don’t forget you promised me… Everything, everything“ Celkově je to úžasná pohoda. A ta podoba! Hezký víkend všem! [youtube=http://www.youtube.com/watch?v=CRd-9KpxH9o]
-
Co dřív?!
(Boh) Nemám zdání, co bych měla dělat dřív. Jestli zaklidit oblečení, umýt nábytek, vyházet kde co, srovnat šanony, jet nakupovat do Ikea, nechat vyčistit koberec, přečíst návod k DVD, pračce, myčce a domácímu kinu nebo se prostě na všechno vykašlat a jít si konečně lehnout a v klidu se vyspat. Po třech týdnech si to nejen zasloužím, ale já to bytostně potřebuju! Zjistila jsem, že žiju na zvláštní vlně automatismu. Automatismu a bezradnosti. Přiznávám, že jsem tak bezradná, že neustále posouvám krabice sem a tam, abych zjistila, že právě tady je na ty předměty skvělé místo, ale bohužel jsem stále nebyla v Ikea, abych ty předměty bylo kam dát, nebo naopak s nadějí v srdci…
-
Dostojevskij, pavouci a květiny z lásky
(FF) Prohrabat se minulostí. Poprat se s ní. To dobré si ponechat a nefunkčního se zbavit. Přímo fyzicky. Díky tomu, že budou taťkovi předělávat střechu u našeho rodného domu, čekalo nás se sestrou přebírání se v našich starých pokojích. Spousta vzpomínek, sešitů a učebnic z gymplu. Staré otřepané boa, zrcadlo po prababičce, nelichotivé fotky z 90.let. Taky lístky na festivaly, housové časopisy, krabičky od amerických a ruských cigaret, zbytky svíček, nenošené kecky. Čapek, Dostojevskij a pavouci. Sbírka minerálů. Základ zůstal, ale už dávno nejsem tou holkou, která tam za šumění bříz ty knížky četla a tajně kouřila. Vyrazila jsem do světa a díky vysoko nastavené laťce jsem nějak pořád nenašla…
-
Kdybych žila u moře
(FF) Jak snadné by bylo být pořád krásná a zdravá, kdybych žila u moře. Jsem z dovolené zpátky týden a jsem v šoku z toho, jak rychle jsem zabředla do svých nepěkných celoročních zvyků. Zatímco na dovolené to byl sen – vlasy jsem měla pořád hezké a zdravé, protože jsem je dva týdny nefénovala, nebyla jsem rozčílená, ani ve stresu, protože mým jediným problémem byla fronta na slaninu (ano, jedla jsem ke snídani slaninu, protožte byla nejlepší) a jediným dilematem rozhodnutí, zda si dát večer whisky nebo martini. Takže jsem díky absenci stresu přirozeně omezila alkohol, nikotin i kafe. Ke konci pobytu jsem di dávala kafe jedno nebo žádné! Tady…
-
Afirmace (co mě zachránila)
(Boh) Merkur si se mnou opět zahrává… Nepřijeli mi v šest ráno stěhováci, nemám židle z Roudnice, přišla jsem o všechny kontakty, mám nepořádek kam se podívám, bohužel už nemám ani sílu, ani finance na to, abych se vším nějak rychle pohnula, holicí strojek je zabalen kdesi, takže jestli ho nenajdu do konce týdne, budu si muset v Obi půjčit křovinořez. Oblečení je strašně zmačkané, ale žehlicí prkno jsem ještě nepřevezla, v pytlích se hromadí špinavé prádlo a i když je pračka zapojená, bez sušáku se do praní pouštět nebudu. Do toho všeho nepořádku přece nebudu věšet prádlo! Budím se v noci nad vidinou stohů spisů, které rostou na všech stolech u…