(FF) Všechno, co opravdu potřebujeme, je svědek našeho života. Někdo, s kým rozebíráme drobné každodenní příhody, zasmějeme se s ním a během rozhovoru s ním přijdeme na to, co nám samotným zabředlým v kolečku myšlenek své hlavy nedošlo. Máme svědky, kterým vyprávíme věci každý den a udržujeme se navzájem v upgradování našich životů, a svědky, se kterými se sejdeme jednou za čas a pojmeme život a svět tak trochu víc ze široka. Skvěle si přitom srovnáme myšlenky a vidíme, jak si stojíme. A pak je tady blogování. Najednou sdílíme i s lidmi, které neznáme a v životě jsme je neviděli. Jen doufáme, že příběhy a zážitky jsou v podstatě univerzální a…
-
-
Mad (wo)man
(FF) Je hezký, mužný, chytrý, vtipný a nosí oblek. Taky je stoprocentní pravděpodobnost, že s ním nikdy nebudu, takže je to přesně můj typ. Haha. Ano, mám novou posedlost, které krásně nahrává to, že jsem poslední dobou pořád nemocná. Můžu se tak s ním radostně válet v pelechu. Bohužel bohudík existuje jen na obrazovce mého laptopu. Jmenuje se Don, Don Draper a je hlavní postavou seriálu Mad Men. A ano, vím, že ostatní už ten seriál viděli před pěti lety, kdy byl v Americe hitem, ale jak říkám, jsem trochu zpožděná. Mad Men je krásný seriál z šedesátých let z prostředí americké reklamní agentury, kdy muži nosili obleky (které měnili…
-
Rybníček podle Bohyně
(Boh) Musím, já prostě musím! Musím se pochlubit. Mé kulinářské umění dosáhlo takové úrovně (až si přečtete recept, tak pochopíte, že opak je pravdou), že jsem se svým receptem na „rybníček“ vyhrála degustační sadu sicilských olivových olejů Frantoi Cutrera Grand Cru (ano, trochu krkolomný název, ale co… Jupí!) Jsem absolutnně nadšená a dojatá. Má výhra potvrzuje fakt, že i když nejste pravá hospodyňka, žehlíte jen v nejnutnějším případě, nezašíváte, máte paní na úklid a cosi jako jíška, drobenka a kapání jsou vám absolutně cizí, i tak můžete vyhrát v kulinářské soutěži. Stačí, abyste byla dostatečně originální a kreativní. A to já byla. (Bod pro mě. Yes! Yes!! …Asi bych si…
-
Obhajoba práva
(Boh) Nedávno jsem si na semináři Judikatura ve světle novely stavebního zákona (ne, neusínejte, bude to docela zajímavé) uvědomila, proč mám vlastně tak ráda právo. Protože je jasné, přehledné a systematické. Dává člověku jistá pravidla, ale když jste chytří, znalí a nebojíte se, dají se najít kličky. Ano, právnické kličky. Právo je filozofie života a všechno na sebe navazuje, jako jeden dobře namazaný stroj, to ovšem poznáte až po létech studií a další dekádě praxe, při které se neustále dovzděláváte. Ne nadarmo se říká, že dobrým právníkem jste až po čtyřicítce. Mně tedy ještě zbývá deset let. Ale i tak můžu s určitostí říct, že právo je skvělé, zvlášť když mu rozumíte. Zde…
-
Vyzkoušely jsme – Majáles
(Boh) Když jsem se vracela potemnělou Stromovkou z hokeje …ano, píšu to opravdu já, Bohyně, a opravdu, byla jsem na hokeji… (nesmějte se!), vzpomněla jsem si, že jsem z určitých důvodů nikdy neodprezentovala příspěvek o Majálesu. Seriously! Opravdu jsem v květnu šla na Majáles. (Znáte to, když chcete něco, co jste nikdy neměli, musíte udělat něco, co jste nikdy neudělali. A tak teď chodím na festivaly a na hokej…oh yeah). Zde jsou mé zkušenosti z května. Nikdy jsem nebyla na Majálesu. Přiznávám. Nejsem tramp a festivaly (kromě toho karlovarského) mě děsí. Nespím ve stanovém městečku a nemám ráda nápoje z plastového kelímku. ToiToi jsou pro mě zkouškou odvahy a neustále si utírám…
-
Otálení
(Boh) Nedávno jsme seděly s Fatalkou v Coloseu, kde jsme si dávaly salát a vodu bez bublinek, když najednou na zahrádku restaurace vstoupila rodina s postaršími přáteli, evidentně emigranty. Holčičky a mladé slečny měly pěkné šaty, muži plátěné kalhoty, kvalitní košile (s bílým tričkem pod nimi) a ženy, ach ženy, vypadaly jako dámy. Už když kolem nás procházeli, měly jsme zvláštní pocit, pocit výjimečnosti, čisté proudící energie a jakési nevynucené důležitosti. Cítily jsme vůni lehkého drahého parfému, vnitřního klidu, radosti a nonšalance. Jen jsme s Fatalkou na sebe mrkly a hluboce si povzdechly. Nedělá nám problém být dokonalé, ale málokdy se takhle sladíme se svým okolím. Málokdy jsme svěží jak…