(Boh) Miluju Ellen DeGeneres a její show – překvapivě nazvnou Ellen’s show, že… Je vtipná, úžasná, stejně jako Oprah rozdává dary divákům u televize i ve studiu a všechno co udělá je prostě k popukání. Odbírám její show na youtube a většinou si ji pouštím před spaním. Dneska se mi obzvlášť dobře vstávalo. Usínala jsem totiž po shlédnutí Das Bombshell. A to v člověku zanechá otisk. Myslím, že tohle video je vhodné pro jakoukoliv denní dobu. Vzhledem k tomu, že žádná dobrá show tu není, hodnám se vypracovat do Elleniných kvalit a ovládnout českou TV. Protože si zasloužíme kvalitní zábavu. Kraus je za zenitem a chce to někoho nového a…
-
-
Co jsem se naučila v prosinci
(FF) „Žij svůj život.“ Wallis Simpson, film WE – stručné, jasné, úderné, a když se nad tím opravdu zamyslíte, těžké. Po nanesení samoopalovacího krému si neoblékáme bílé krajkové prádlo. Nikdy. Už v létě jeho premiéry se mi moc líbil film Magnolie (seděla jsem u něj s otevřenou pusou a střídavě brečela a měla husí kůži, nebo obojí). Je fakt rozdíl vidět ho teď, po letech. Už se nemůžu dočkat, až si ho pustím ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti… „Jednou jsem si strašně moc přála k ježíšku italské baleríny, co tenkrát frčely. Místo toho jsem dostala tucet knih. Byla jsem zklamaná a zamáčkla i slzu. Dnes si však uvědomuju, jakou sílu mi to…
-
Rychlé tipy aneb čím žijeme
(FF) Pročtěte si stránky Nestereo, naleznete na nich zajímavé tipy, jak vybřednout z každodenní rutiny. Bůh se totiž skrývá v detailech a někdy malá změna stačí, aby se daly do pohybu velké věci. Třeba jen to, že den nebudete mačkat žádné tlačítko, nebo si nalijete džus do flétny (jako skleničky na šampaňské, samozřejmě!). Dokonalé jsou kosmetické houbičky. Jednu mi přivezl tatínek z Řecka a jakmile jsem se na blogu Vivi dočetla, co všechno umějí její houbičky, musela jsem dát šanci na předvedení i té své. A teď spolu skotačíme ve vaně. Malá korejská houbička na odličování zatím jen přihlíží a stydí se zapojit, ale věřím, že se osmělí. Ach, ta její…
-
Co jsem se naučila v květnu
(FF) Měla bych si přečíst knihu Konec prokrastinace. Dávat v srpnu na blog post „Co jsem se naučila v květnu“ už je trošku na hraně. „New life starts every day. Úsměv je symbol naděje a síly. „Nevíte, jak to říct? Řekněte to, jak to je.“ (Z přednášky Jordánové, vřele doporučuji. Ji i její knihy.) Zázrak se může stát každý (všední) den. Po pěti panácích Jamesona umím tančit jive. Nebo si aspoň myslím, že umím tančit jive. Divoká voda, divoké emoce. Když vím (nebo tuším), že někam nemám jezdit, nemám tam prostě jezdit. Nevím, kdy se konečně naučím klást svůj vnitřní pocit na první místo, ale už by bylo pomalu na…
-
Bydlení s Bohyní…
(FF) …má řadu výhod: Třeba – vždycky se přidá, když mám chuť v hodinách po půlnoci tančit, zpívat nebo si vyprávět o mužích a sexu. Ano, naše každodenní téma. Protože ona má chuť tančit a zpívat a vyprávět si o mužích vždycky! Je moc vděčný strávník. Poté, co náš sporák zůstal panensky neposkvrněn téměř celý první měsíc a někteří lidé, se nám kvůli tomu trochu smáli, vrátila jsem se ke své uklidňující terapii – vaření. A Bohyně je nejlepší strávník. Ochutná vše – od spálených croissantů po salát typu co byt dal. Mám trochu podezření, že to všechno jí jen aby mi udělala radost, ale třeba ne. Btw – Verunko, kdy…
-
Co jsem se naučila ve Švýcarsku
(Boh) S novou prací přišla i školení ve Švýcarsku, život v globální společnosti, business cestování, podpatky a casual office oblečení. Cestování ani život v zahrančí mi není cizí, nicméně i tak jsem se opět něco naučila…. Jdeme na to: 1. „I can drive (a little bit)“ znamená něco úplně jiného když sedíte v Audi v automatu, v kůži a ve dřevě než když se lopotíte se Škodovkou. I tak jsem tu svou princeznu den před odjezdem odřela. Betonový sloupek v garážích neuhnul. A pípíp parking mlčel. Takže zas tak can drive rozhodně neumím. Omlouvám se ti, moje krásko. Vopískovala jsem tě dobře. 2. Kdyby všichni pracovali tak jako ve Švýcarsku,…
