(FF) Jako lehce zkušená žena těžce po třicítce nepředpokládám, že tam venku jsou princové. Jenže teď jsou noci horké tak, že to člověku snadno poplete hlavu. Dle mého terénního výzkumu můžu říct, že jsou venku svobodní muži kolem čtyřicítky, kteří mají také něco odžito. Někteří z nich asi předpokládají, že čekáme na dokonalého prince a já jim to nechci brát. Ale možná na žádného prince nečekáme, ale snít o pohádkách můžeme, protože jinak bychom z toho randění po třicítce zešílely. Kdo se totiž chce pořád scházet s cizími lidmi? Zvlášť pokud ten někdo je introvert a před každou schůzkou zadumaně sedí oblečený a namalovaný na vaně a přemýšlí, co to zase dělá, kam to jde a proč vůbec. Na základě svého letního amatérského randění pro vás tedy mám pár poznámek, jak zaujmout/odradit (nehodící se škrtněte) muže během prvních pár schůzek.
- Mluvte o sobě a jen o sobě minimálně na prvních dvou schůzkách. Muž vás opravdu poslouchá, protože s vámi zatím nespal, a můžete konečně mlít. Je to fér a zábavné, jistě pro všechny. Pokud má šanci říct něco o sobě, do příštího rande to zapomeňte.
- Vnuťte se k němu do bytu, ukradněte mu oblíbenou knihu, nespěte s ním a ukažte se mu v plné parádě, jak vypadáte po noci ve 30 C horku včetně rozcuchaných vlasů a rozmazaných pandích očí. Scházet se v maximálních teplotách je vůbec hodně velká paráda. Na druhé straně máte to bušící srdce na co svést.
- Pokud vás muž v průběhu večera a noci cituje, protože přečetl vaše články, pak je to buď romantické, nebo je to zkušený svůdník, který ví, kdy zmínit vaše tajné touhy. Co dělat, je na rozhodnutí vaší intuice. Nebo o sobě všechno nepráskněte na web, to je taková druhá, rozumná varianta.
- Návazně k bodu 2: V maximálních teplotách mi buší srdce, nemůžu spát a nemám mozek. Rozlišovat, zda je to kvůli slunci, létu, životním okolnostem nebo schůzkám s novým mužem, je v pražské Sahaře při čekání na kropící vůz dost obtížné. Všechno tak svádím na léta žár. Až se ochladí, tak se uvidí, co bylo počasí a co byl on.
- „Prosím tě, podle toho, co vyprávíš, tak se v práci i osobním životě pokud možno drž pravidla: buď prostě jen hezká a drž hubu.“ Rady kamarádek jsou dobré, ale pokud máte blackout z toho, jak sexy vypadá kluk, se kterým randíte, i když mu tvrdíte, že to není randění, tak prostě v panice začnete mlít. Nebo alespoň já jo. A to, jak vypadáte, vám nepomůže.
- Člověk by asi neměl randit v období, kdy nemá moc jasno sám v sobě nebo něčím prochází a mění se. Jenže ty nejlepší věci nejenže jsou zadarmo, ale taky jsou nečekané, a někdy se tak může stát, že někoho potkáte, když něčím procházíte, a jediné, co opravdu chcete dělat, je brečet u filmu Magnolie. Jenže život nespočívá v brečení u Magnolie a musíme se s tím nějak popasovat. Se ctí a bez walk of shame. Pak nezbývá než říct pravdu a doufat, že se to poddá. Takže pokud jste na prvních dvou schůzkách mlela o sobě, na třetí, kdy má být sex (podle nějakých pravidel), melte o smrti a své terapeutce. Je to fakt sexy a ten chlap na to určitě čeká (ironie). A víte co? Když s vámi má být, tak to přežije. Nebo přidá pár svých poznámek. Nebo nepřidá, ale políbí vás. Prostě to nějak dopadne. Jen vím, že nemá cenu být neupřímná, nebo dělat, že jsem něco, co nejsem. Stejně se na to přijde. Bod 6 je obtížný, ale taky se dá zvládnout.
- Nevěřte nikomu, kdo vám nepíše, po sexu se neozve nebo kouká po jiných ženách, když je na rande s vámi. Že s ním pravděpodobě budou flirtovat servírky, je plus pro vás. Hlavně pokud jste do té doby chodily s nerudnými dědky, kteří se servírkami jen hádali a nenáviděli je taxikáři, obsluha kdekoliv a vlastně neměli rádi ani sami sebe. Takže i když ty dvacetileté servírky ze srdce nenávidíte, fakt, že jste tam s tím chlapem s vizáží skandinávského modela a Ewana McGregora zároveň, je plus pro vás, ne pro ně. Pokud jim tedy cestou na WC nedává svoje číslo.
- Je super, pokud má muž rodinu a přátele. Ještě víc super je, když s nima má dobré vztahy, něco pro ně dělá, a když o nich mluví, tak s láskou. Většinou. Všichni máme své dny.
- Je také plus, pokud má svůj život, který má rád. Protože v takové fázi jsme i my, holky po třicítce. V určité životní fázi chcete prostě někoho, kdo má věci vyřešené a není s vámi, protože s vámi POTŘEBUJE být, ale protože s vámi CHCE být.
- Pokud je muž na Tinderu nový ve smyslu, že vy jste údajně jako první rande (?), neříkejte mu, co se tam děje, a co jste na Tinderu (tedy v knihovně), jako zasloužilá harcovnice zažila. Něžné duše to vyděsí, skeptiky zaujme, ale princ by si o vás mohl udělat dost ošklivé a nepravdivé mínění. Neříkejte nic. Nebo to důkladně přefiltrujte.
- Pokud je celé to letní randění cukrkandlové a krví vám najednou proudí kromě cynismu a skepticismu i třpytky, tak to neřešte a nechte to být. Život je totiž zatraceně krátký a nikdy nevíte, co se stane další den. Ano, asi tu všichni budeme do osmdesáti let a možná (dost pravděpodobně) jsme ještě nezažili nejhezčí okamžiky našich životů. Ale možná to nejlepší, co se děje, je právě teď. A byla by škoda to promeškat. Kvůli strachu obecně, kvůli strachu z deziluze nebo kvůli zdem, co si kolem sebe stavíme, aby nám (proboha zas) někdo neublížil. Shoďte práci, strach nebo iluze z piedestalu prvního místa a žijte tak, aby vám bušilo srdce, ať už kvůli horku nebo kvůli němu. Nebo kvůli čemukoliv, co vám rozbuší srdce. Protože láska se neomezuje jen na randění po třicítce. Díkybohu.
- Svět (randění) se velmi zjednoduší, když si přiznáte, co hledáte, a vyhnete se lidem, kteří se k vám nechovají správně.
- Někdy stačí rytmus „andante, andante“. Klidně to přibrzděte, když to tak necítíte. S princem se nic nestane a neprince, tedy plevy, to spolehlivě vytřídí. „Let your body be the velvet of the night“ a nechte ho, aby se dotkl vaší duše, nejen vašeho těla. Protože jestli je to on, tak to dokáže velmi snadno.
Jeden komentář
Bohyně
Vlastně bych i po tom, co jsi napsala, na to rande docela ráda šla :-)