...v srpnu 2013

Co jsem se naučila …v srpnu

(FF) „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“ Abraham Lincoln

Pokud máte chuť chytit svatební kytici, prostě si ji chyťte. K ničemu to nezavazuje a dodává to naprosto iracionální, neodůvodněnou naději.

Četba knih typu Jak na muže a Proč ještě nejsi vdaná může vyvolat chvíle zoufalství a pocitu, že to všechno jste měla vědět už dávno a že už není možné to dohonit. Ale víte co? Lepší pozdě, než-li později. Už identifikovaný problém se přece řeší mnohem lépe než neznámý pocit děsu a nejistoty, že?

Pít s lidmi téměř o generaci mladšími je o hubu. Vážně. Strašně moc toho vydrží, nic jim ráno není a všechno si pamatují. Kdo má tohle po třicítce zapotřebí?

Kytička prorazí i betonový koberec.

Jestliže vám někde po těle roste divná věc pod kůží, řešte to hned. Nebo to nechte rok být, ignorujte to, schovávejte pod oblečení, zapomeňte na to, ale pak neřvěte, že to bolí, že vás doktoři oslovují jménem, protože vás vídají every day a že teď máte jizvu. Jo, kdo pozdě chodí, že… A žádnou kabelku nebo botičky jako bolestné si nezasloužíte, protože jste ignorovala sama sebe. Seriously?

Abys dokázal nemožné, musíš vidět neviditelné.

Umím skvělé višňové nebo meruňkové knedlíky. Ale ty nejlepší jsou stejně vždycky od někoho jiného.

Neustále bažíme – po věcech, po lidech, charakterových rysech, uznání. Za podstatou onoho neustálého honu za dalším a dalším, lepším a lepším, sedí v koutě přiškrcená svoboda. Závislost na materiálních věcech není o moc horší, než závislost na věcech duchovních. Podstatou špatného, je závislost sama o sobě… (ukradeno na internetu)

4 komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *