(Boh) Byly jsme osloveny časopisem Lohas (zřejmě jsme se někde zmínily o ekologii), abychom se zapojily do soutěže, která právě na jejich stránkách probíhá. Tématem je zdravý a udržitelný životní styl, což je podstata LOHASu. Trochu mě to zaskočilo, protože nepatříme mezi duhové paloučky a nenosíme batiku, a upřímně, tak trochu se nám hnusí ekoterorismus, i když já jsem bývalá Greenpeace. Chtěla jsem tuhle nabídku původně odmítnout, máme šíleně práce, pak do toho to štěně, rozchody, nepořádek v bytě, nákupy, chřipky, cestování, ale když jsem se uklidnila a zamyslela, vzpomněla jsem si na jeden nerealizovaný projekt, který jsme s Fatalkou měly. Mimochodem, my jich máme mraky, takže kdybyste chtěli s…
-
-
Co jsem se naučila v lednu
(FF) Láska je sdílení štítu proti nevíře a samotě. Důležité je umět se těšit. A tak se těším třeba na jaro, cestování, letní noci. A vůni moře. Víte, jak kvete vanilka nebo kakao? Já to nevěděla, a přitom je to moc hezký! Podívejte se na boredpanda. Kreativní destrukci typu Blackout poetry jsem se zatím nenaučila, ale budu na tom pracovat. Zatím se tady jen inspiruju. Stačí se ozvat. Nějak jsem nezvládla vyzvednout jeden vánoční dárek. Bylo tenkrát dvacátého třetího prosince odpoledne, já nastydlá rozmrzelá, ztracená bloumala mezi dálnicí, benzinkou a kancelářskými budovami, než mi došlo, že jsem se ztratila. S dárkem jsem se plačky rozloučila a jela domů do teplé…
-
Ušmudlaná prvorodička
(Boh) Pořídila jsem si štěně. A můj život už nikdy nebude jako dřív. Jsem hrdá matka prvorodička a ušmudlaná samoživitelka k tomu. Vážím granule, říkám věci jako „umyjeme ťapičky tlapičky“ pokaždé, když se vrátíme z procházky a taky kontroluju konzistenci výkalů. Neustále. Ano, trochu to začíná připomínat little fekal story. Nikdy bych nevěřila, že můj život bude hlavně o hovně. Přijdu si jako vymaštěná matka, co se dokáže bavit jen o tom, jestli se mimino napapalo, jestli má prdíky, nebo jestli se zasmálo. Případně ho hystericky fotí ve spánku. V jistém okamžiku jsem si uvědomila, že ztrácím svou důstojnost i spolubydlící, a proto jsem se rozhodla, že všechno má ovšem…
-
Co jsem se naučila v prosinci
(FF) „Žij svůj život.“ Wallis Simpson, film WE – stručné, jasné, úderné, a když se nad tím opravdu zamyslíte, těžké. Po nanesení samoopalovacího krému si neoblékáme bílé krajkové prádlo. Nikdy. Už v létě jeho premiéry se mi moc líbil film Magnolie (seděla jsem u něj s otevřenou pusou a střídavě brečela a měla husí kůži, nebo obojí). Je fakt rozdíl vidět ho teď, po letech. Už se nemůžu dočkat, až si ho pustím ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti… „Jednou jsem si strašně moc přála k ježíšku italské baleríny, co tenkrát frčely. Místo toho jsem dostala tucet knih. Byla jsem zklamaná a zamáčkla i slzu. Dnes si však uvědomuju, jakou sílu mi to…
-
On mě miluje, ale
(FF) Mám extrémně špatný vkus na muže. Opravdu. Mohla bych o tom psát knihy. „Ty jsi byla vždycky hrozná šlapka,“ vyjádřil se tuhle neomaleně a s láskou (doufám tedy, že to vlastně myslel jako šanci pro mě se zamyslet) můj kamarád, který mě zná bratru dobrých deset let. Vždycky se zamiluju, nevidím (jasné znaky, že to neklapne), neslyším (slova kamarádek, které průšvih kolem mě cítí půl roku dopředu) a jdu jako ten příslovečný beran proti zdi (jo, jsem Beran). Potom mi dojde, že něco neklape, protože nejsem šťastná, začnu vnímat intuici a chlapík se najednou nechová tak, jak říkal. Jak můžu být tak naivní? Je to jednoduché. Pracuju se slovy. Živím se…
-
Pořekadla naší rodiny
(Boh) Vyrostla jsem ve velmi různorodé rodině. Všude je něco, ale u nás bylo všechno. A tak jsem měla možnost poznat kdeco a seznámit se s kdečím. Věřím, že není podstatné, kdo vás vychovává, ale jestli se vám věnuje. To je podle mě nejdůležitější. Láska, péče, naslouchání a sdílení. Tak jako v každém vztahu. A já toho sdílení i naslouchání měla hodně. Až si přečtete top ten hlášek z mojí rodiny, seznáte, že se není čemu divit. Kéž by to četla moje velmi upnutá třídní, která i přes svou profesionalitu absolutně nedávala mojí odlišnost a neustále se mě snažila narvat do nějaké škatulky. Jakékoliv… „Dobrá stáj se nedá koupit,“ říkávala prababička…
