(Boh) Byly jsme osloveny časopisem Lohas (zřejmě jsme se někde zmínily o ekologii), abychom se zapojily do soutěže, která právě na jejich stránkách probíhá. Tématem je zdravý a udržitelný životní styl, což je podstata LOHASu.
Trochu mě to zaskočilo, protože nepatříme mezi duhové paloučky a nenosíme batiku, a upřímně, tak trochu se nám hnusí ekoterorismus, i když já jsem bývalá Greenpeace. Chtěla jsem tuhle nabídku původně odmítnout, máme šíleně práce, pak do toho to štěně, rozchody, nepořádek v bytě, nákupy, chřipky, cestování, ale když jsem se uklidnila a zamyslela, vzpomněla jsem si na jeden nerealizovaný projekt, který jsme s Fatalkou měly. Mimochodem, my jich máme mraky, takže kdybyste chtěli s námi něco rozjet, dejte vědět. Koukneme do našeho diáře plného nápadů a projektů a něco rozjedeme. No, spíš vy to rozjedete… Takhle část nám s ohledem na stálé pracovní nasazení a vztahové krize všeho druhu moc nejde. Ale zpátky k LOHASu.
Kromě toho, že jsme se díky tomuto časopisu zaktivovaly a začaly něco dělat, jsme si taky užily spoustu legrace při splňování podmínek soutěže. Byla potřeba vytvořit cokoliv – v tom jsme měly volnou ruku – od článku až po fotografie a vlastní výtvory, které by se zabývaly tématem:

Miluju přírodu, mám rád lidi, žiju LOHAS, žiju udržitelně – lohas, udržitelný, zdravý, upcyklace, recyklace. 

Pojďme se tedy podívat na to, jak na tom vlastně my, Dvě Třicítky, jsme:
1. Milujeme přírodu. Ani tak moc neobjímáme stromy, spíš na jejich zasazování přispíváme (ano, penězi), taky máme spoustu kytek po bytě i na zahradě, jezdíme na výlety, a tím nemyslím Bali nebo Thajsko, Fatalka o víkendu odjíždí za svou rodinou na venkov, já mám tu svou Stromovku a věřte nebo ne, pořád se chci přidat k lidem, co v městech do uvolněných prostor sami sázejí kde co – guerilla planting se to myslím jmenuje. Zbytečně přírodu neničíme, nemáme ani auta a chováme se velmi ohleduplně – prosím neřešme tu steaky a kožené boty. Bod „milujeme přírodu“ prostě splňujeme. Samozřejmě používáme přírodní kosmetiku a kupujeme si bio, pokud nám ta kosmetika vyhovuje a pokud nám to bio
chutná. Nic nelámeme přes koleno, milovat přírodu není tryzna (i když máte alergii na všechno živé i neživé).

 

2. Máme rády lidi. Nezdá se to, ale jo, máme rády lidi. Většinou muže, ale i ženám dáváme šance. (Vyložte si to jak chcete.-). Lidé jsou všude kolem nás, stejně jako příroda, takže je buď můžeme mít rádi a respektovat, nebo nás můžou švát. No, našemu životnímu stylu odpovídá poloplná sklenice, takže tento bod taktéž splněn.

 

3. Žijeme udržitelně. No, tady jsme se musely trošičku pozastavit. Protože naše vražedné životní tempo je mnohdy dost neudržitelné, stejně jako naše vztahy, nápady, party a jiné vylomeniny. Ale na konci dne, týdne, měsíce, roku – to máte jedno – prostě na konci jedné etapy je vše tak, jak má být. Kulminační bod opadne a my zase držíme otěže svého života. Takže ano, žijeme udržitelně a to nejen, co se ekologie týče.

Jaké téma jsme si tedy vybraly? Pro co jsme se rozhodly? No, pro všechno. Ano, tak megalomansky, jak je to jen možné. Rozhodly jsme se vzkřísit náš ekoprojekt a do soutěže LOHAS vstupujeme s naším prvním tématem, ke kterému se budeme v kruzích vracet, jak už jeho název vypovídá. Recyklace.

Ať už vyhrajeme nebo ne  (ano, je to soutěž a jsou tu i ceny, které se na nás z obrázku smějí), jsme vděčné za tuhle příležitost, protože každý projekt vás posune dál a pokud se nám v našem ekoprojektu podaří oslovit jen jednoho člověka, náš svět bude mnohem udržitelnějším, než je teď a život mnohem smysluplnějším.

Začínáme zítra.

fotozdroj: lohas, z výletu, shiny things