(Boh) Dlouho je tomu, co Fatalka napsala, jaké je se mnou bydlení. Potřebovala místo, kde by měla klid a kde by jí bylo dobře a já náhodou to místo měla. Uvolnilo se tu. Snad mi laskavý čtenář promine, že využívám blog jako nástěnku pro naše vzkazy, ale ráda bych tu něco napsala. Díky tlaku v práci jsem se obrnila natolik, že jsem ztratila vyjadřovací schopnosti a i když je u nás doma všechno v pořádku, musím tu něco napsat: Mám všude nepořádek. Nestíhám a nemám energii na nic. Pořád trčím v práci, která byla pro mě jako sen, než jsem nakoukla pod pokličku. Když už se dostanu večer domů, jsem…
-
-
Opravdový muž aneb s Deidou v posteli
(Boh) Miluju muže. Mám na nich ráda úplně všechno a upřímně je považuji za mnohem jednodušší a křehčí stvoření než jsme my, ženy. Díky Deidovi jim začínám i pomalu rozumět. A rozeznávat. Deida u nás doma jede. Znáte to, někdo jde do postele s dědou a my s Deidou. (Ok, trochu umaštěný fór, ale vždycky mě pobaví.) Bohužel já na rozdíl od Fatalky čtu jednu knihu měsíc. Ona to zvládne za víkend, takže Deidu už má přečteného celého. Asi o všem moc přemýšlím a po každém moudru ztrácím vědomí – z toho uvědomění – a tak nějak to celé moc řeším. Dlouhé vedení či co. Díky Deidovi jsem přišla na…
-
Rady pro singly
(Boh+FF) Zde je sbírka těch nejlepších hlášek, které jsme v souvislosti s naším svobodným stavem slyšely: (Boh) „Každý zboží si najde svýho kupce. Jen to někdy dlouho trvá!“ Vážně otče? Vážně chceš další dva roky platit za mou terapii? Já myslím, že ne. „V tvém věku jsem už měla devítiletou Bohyňku.“ Ano mami, a to bylo asi tak všechno. „Mně by nevadilo, kdybys byla lesba.“ No, mně taky ne, ale tak nějak mě muži přitahují o 100% víc. „Nepřemýšlíš někdy o vdavkách?“ Někdy jo. A taky někdy přemýšlím o tom, že někoho kopnu do hlavy, ale to asi nechceš slyšet. „A co Vladimír?“ „Babi, s Vladimírem jsem chodila v sedmnácti!“ Vlastně…
-
Jak rozchodit rozchod
(Boh) Milujeme pravidla a rady a tak nějak jsem si říkala, že až to všechno přebolí a pomine, že taky vytvořím svoje porozchodové desatero. Ale nějak ne a ne najít deset bodů, co by mi pomáhalo. Možná je to tím, že jsem neměla strategii. Chuť cokoliv analyzovat a řešit. Někdy si nechceme opakovat co se stalo a zjišťovat proč, někdy si jen přejeme, aby se rány zahojily a my mohli jít dál. Ať už se stalo cokoliv. Netřeba se poučit a tak si pamatovat. Ne ne. Hlavně jít dál. A to jsem zřejmě udělala. Zabalila kufry a šla dál. Každý den jdu dál a dál, nevzpomínám, neanalyzuju, nesnažím se pochopit…
-
Co jsme se naučily na svatbě
(Boh) Ano, je to neuvěřitelné, ale šla jsem za svědka. Ano, byly jsme svědky jedné krásné svatby. A já se pod to podepsala. Zde jsou naše čerstvé poznatky: 1, Nemusíte péct a vařit, stačí koupit toustový chléb a mini croisanty a ty pak ležérně rozdávat svatebčanům na Staromáku. Hlavním znakem všech svateb je totiž hlad. Především nevěsty, ženicha a všech co se na přípravách podílejí. Od kameramana po řidiče. Malá sváča před slavnostní žranicí je to nejlepší, co nás mohlo napadnout. 2, Polaroid je malý (a taky pěkně drahý) zázrak. Nicméně vřele doporučuji. Není nic hezčího než momentka, kterou si hned můžete schovat do peněženky. 3, Dlouhé bílé šaty, proslovy…
-
Strýček Sal
(Boh) Pravdu o Isaakovi jsme si již řekli, že. Tak tady je trochu pravdy o strýčkovi Salovi. Strýček Sal se do našich životů vkradl někdy v období sledování Grey´s Anatomy, jakožto pojmenování pro někoho, koho bychom na oslavu nejraději nepozvali, ale nemůžeme ho vynechat, protože patří do rodiny. A i když víme, že se zřejmě opije, pokazí každou legraci, bude mít nejapné poznámky a možná ho i necháme vyhodit, na další oslavu ho zase pozveme, protože je to Strýček Sal. Ve většině případů strýčka Sala dělám já. Baví mě mít nejapné poznámky, říkat věci, které se neříkají a v nestřeženou chvíli vyskočit na stůl a pořádně to rozjet, za povyku…
