(Boh) Docela úspěšně se poslední dobou seznamuju. Tím úspěchem mám na mysli to, že mě nikdo zatím nezabil, neznásilnil, ani mi nedělal nic, co bych neměla ráda – třeba mě v bikinách nutil jíst smažená játra – kdo má ty bikiny v onen trýznivý okamžik na sobě, to nechám na vaší fantazii.
Jsem víc jak půl roku na seznamce a beru to opravdu zodpovědně. Klikám, dávám aktuální fotky, známkuju, reaguju, komunikuju, ale samozřejmě se zase moc online nevykecávám –  nechápu, proč bych měla sdílet s cizím člověkem své božské myšlenky a hlavně čas. Když to klapne, stejně nakonec bude prosit, abych mu už nic neříkala a byl chvíli sám, tak proč ho na začátku rozrušovat, no ne?
Pokud se rozhodnete seznamovat, je tu spousta záludností, na které je třeba se připravit. Jedním z nich je nespočet otázek, které nedostanete ani od své matky, protože překvapivě respektuje vaši situaci s ohledem na „tu starou záležitostí“ a nechce „to“ téma otevírat, neboť ví, nakolik to pro vás bylo těžké. Ale chlapík naproti vám nemá páru o ničem, a tak se vás klidně bezelstně zeptá, proč vám minulý vztah nevyšel, jestli chcete hypotéku, děti a jaký máte vztah s otcem či s matkou. Pak klidně přihodí jestli jíte zdravě a zda cvičíte. To je prosím verze „hledám přítelkyni“. Typům co si chtějí jen užít, jsou tyhle věci, až na to zdraví, úplně u zadku.
A tak se díky zahřívacím otázkám stává seznamování takovou malou sondou do vaší duše a vašeho života.
Ve skutečnosti se toho o sobě dozvíte fakt hodně a to, co úspěšně tajíte i sama před sebou se nakonec pod palbou dobře mířených otázek vyjeví a vy to pak v dozvuku vyděšení z upřímnosti ještě několik dní analyzujete, dokud nepřijde další rande a další (ne)záludné otázky.
No není to seznamování báječné? Je! A jak!

Ty nejzajímavější otázky, které měly největší dopad, jsou vlastně veskrze ty nejbanálnější/nejbazálnější: kam směřuju, jestli chci hypotéku, nebo jak to mám s bydlením a jak si rozumím s rodiči. A kolik zhruba beru.
Ne že bych na ně neznala odpověď, znám, ale upřímně, někdy je potřeba změnit formu z „Jak to mám kurva vědět?“ na „Nechávám to zatím otevřené.“
A tak jsem byla nucená se nad sebou fakt zamyslet a všechna existenční témata vyladit do méně jalové formy, než na jakou jsem po páté skleničce Chardonay s Fatalkou zvyklá.

Takže tady to je: Ráda bych řekla, že beru tak akorát. O hypotéce jsem zatím neuvažovala, bydlím v nájmu a s rodiči si rozumím obstojně. Minimálně natolik dobře, aby mi pohlídali moje imaginární děti a co víc, jsou rozvedení, takže mám vlastně hlídání hned dvě. Obě v Praze. Jsem ze zajištěné rodiny, která žije příjemný styl života a máme se všichni docela rádi. Máme chatu/chaty a jezdíme tam autem/auty. A nemám nic proti mateřské, ale v zaměstnání budeme mít asi mikrojesle, takže upřednostňuji spíš kratší verzi rodičovské. A byla jsem 12 let aupair, takže se o děti postarat umím.
Tak, a to bychom měli.

Seznamování po internetu není žádná věda a upřímně tím, že se jedná o něco velmi odosobněného, ani nejděsivější informace nebo otázka vás nijak zvlášť nenaštve. Což je fajn. Naopak vás to donutí se opravdu zamyslet nad tématy, která jste mrskala pod koberec s nálepkou „pak“.
A proto jsem před pár dny prošla katarzí a změnila pohled na jednu věc.
V případě, že mám všechno výše uvedené, možná jsem víc v pohodě, než jsem si myslela. Už dřív jsem se rozhodla, že na tikající hodiny kašlu a pokud vhodného otce mých dětí nenajdu, nechám to na osudu a  s pokorou sobě vlastní prostě budu bezdětná. Měla jsem vždycky pocit, že být svobodnou matku bych nezvládla, minimálně bych něco takového rozhodně nepáchala dobrovolně, protože věřím, že děti potřebují tatínka, ale na druhou stranu po tom, čím jsem si v seznamování prošla a taky se dozvěděla o sobě samé a svém zázemí mám pocit, že teď už zvládnu cokoliv.
Nejen být svobodnou matkou.

PS: Jeden se mě minulý týden zeptal co si běžně vařím. No, teď si vařím rajčata s mozzarellou a mátovej čaj, ale jak jsem o tom začala přemýšlet, dostala jsem chuť zase vařit. I když nemám pro koho. Koupila jsem si o víkendu bio hovězí žebírka a pěkně si pro sebe uvařila. Podle receptu, který mi den před tím na schůzce poradil někdo jiný.:-)