(FF) Rozhodla jsem, se vzhledem k mému pokročilejšímu věku nestačí předstírat, že mi jako pohybové vyžití stačí sex a tanec. Zvlášť v případě, když ani jednu z těchto aktivit neprovozuji. A navíc se zadýchávám i do schodů. Jezdících. A tak jsem s novým rokem svižně vyrazila do fitka. Vybrala jsem si zařízení jen pro ženy (ano, chci si najít ženicha, ale nepotřebuju, aby mě můj nastávající hned viděl zpocenou a ufuněnou, na to je času dost). Samozřejmě, že jsem ráno před velkou výpravou za zdravým tělem měla pocit, že mě bolí bříško a něco na mě leze, ale včas jsem rozpoznala chabé výmluvy a opravdu šla.
“Potřebuju shodit břicho,” pokukovala jsem po trenérce, když se mě ptala, proč jsem přišla. Tak trochu jsem čekala, že obdivně vykřikne: “Ale ne, vy máte báječnou postavu! Vy jen potřebujete zlepšit fyzičku”. Jo,prdalajs. “Jasně, zaměříme se na břicho, zkuste pár sedů lehů, no šup…. jo, dobrý, čekala jsem to mnohem horší! Ale jak tak koukám, zpevníme celou postavu, ty ruce, určitě nohy, asi máte problém i se zády, když prosedíte hodně času u počítače.” Pomalu jsem se zmenšovala a zmenšovala do podlahy, když trenérka zkušeným okem rentgenovala mou postavu vypasenou po svátcích, odulý obličej z alkoholu a nevěřícně sledovala mé hekání, když jsem si měla zout kecky. “Můžete nám dát kontakt na někoho blízkého, kdybyste dostala infarkt?” zeptala se radši. Ještě chvíli jíst a pít v nepřetržitém sledu jako poslední dva týdny a bych byla jako ten zahrádkář ze Slavností sněženek, který při vytrhávání plevele ležel…
Trenérka mě provedla nástrahami posilovny, ukázala všechny přístroje a chvíli jsem na každém musela cvičit (s výrazem Alenky v říši divů). A víte co? Bylo to fajn. Navíc všechny ženy byly milé a nikdo se na mě nedíval pohledem typu: “Ty kavárenská povalečko, studentko filozofie a redaktorko, mazej zpátky do kavárny!” Nevyhledávám ryze ženský kolektiv, ale tady to bylo moc příjemné. Jen letmo jsem zaslechla, jak se ostatní baví o tom, že se někdo stěhuje, někdo změnil práci a rozešel se s přítelem, nebo že jdou holky spolu na víno. A víte co? Řešíme všechny to samé! Pak trenérka přinesla stravovací plán. S díky jsem odmítla, prý prozatím. Na to nejsem připravená! A taky přece musím vyžrat lednici a mrazák se zbytky z Vánoc, protože nesnáším vyhazování jídla. A že je tam čokoládový dort a kokosky, co jsem přinesla z cukrárny včera? No, právě proto nemůžu odteď jíst jen růžičkovou kapustu a pít vodu s citronem! Bylo to fajn! A přijdu zas! Jen co dojím ty kokosky.
2 komentářů
KUTlime
Ten infarkt mne fakt dostal.
mydve
Mě taky. Proto jsem ty kokosky pořád nedojedla. Mimochodem – skvělý článek o seznamování a chlapech na Tvém blogu. Už se neschovávám za regál. A taky chodím na rande. Jednou za měsíc. Ale i to je pokrok! S úctou a pozdravem FF