Co se nám honí hlavou

Vyděržáj, pijaňjér!

(FF) V čem tkví kouzlo toho, že nakonec potkáte tu pravou lásku? Je to náhoda, osud, víra?
   Třeba moje kamarádka Jana. Dala si inzerát na seznamku a statečně chodila na spousty schůzek. Obdivovala jsem ji za její výdrž, protože já to vzdala po třetí nepovedené schůzce. Ona ne. I když jeden z nápadníků přišel v chlupatém kabátu, smrděl a byl očividně mimo. I když další jí po týdnu intenzivního randění a po zásilkách kytic, které jí i s dárky posílal do práce, přiznal, že vlastně chodí s někým jiným. Nevzdala to ani po chlapíkovi, který se jí zeptal, jaké to je, vypadat jako živá Barbie. A nakonec, na nevímkolikáté schůzce, HO potkala. Vánoce už trávili společně a na jaře se stěhují do zámoří. Nevzdala to, probrala plevy a hle – zrno. Hodné, milé, přesně k Barbie pasující.

   Nebo další kamarádka. Po letech a letech s mužem, který si jí nevážil, využíval ji a vůbec se k ní choval jak k inventáři, se konečně naštvala, vykopla ho a vzápětí potkala mužného Alfa samce, který ji krotí v mezí jí příjemných a už vůbec si ji neplete s pračkou-myčkou-lednicí-peněženkou. Teď vybírá sněhobílé šaty na svatební veselici v Barceloně.

Co z toho vyplývá? Že to člověk nesmí vzdát. Že i když se zmítá v srdcebolu jak Saša Mašlaň pod vlivem proudu, nesmí přestat věřit. Nesmí se přestat snažit. Musí si namalovat rty, a i když jde z nepodařeného rande, musí věřit, že třeba to další už povedené bude. Smutné totiž není to, že je člověk single, ale až teprve to, když přestane věřit. Saša Mašlaň přece taky nepřestal.

Follow on Bloglovin

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

5 komentářů

  • Bari.mandle

    Být nějakou dobu singl je fajn, ale o to těžší je pak s někým svůj život naplno sdílet. Přeci jen jsem byli stvoření k „párování“ a myslím, že hluboko v nás to máme všichni více, či méně zakódované. Jakožto dlouhodobě singl, raději ani nepočítám, kolikrát jsem byla „na kávě“ (rozumějte rande na slepo ze seznamky) a nadále nic…ano, přiznávám, mám vysoké nároky a požadavky, ale pokud by člověk ucítil, že to je to pravé ořechové, jdou stranou. Nezbývá než se pevně držet a absolvovat další a další kolečka doufaje, že jednou nepřeskočí pouhá jiskra, ale rovnou to pěkně blafne:)

  • Mimo.ň

    Coby podivně zadaný solitér jsem znovu a znovu šťastná, že nemusím ani randit, ani vydržet… že vztahy řeším jenom na papíře (=monitoru) a jinak mám všechno, co jsem chtěla, a jak jsem to chtěla… ale nikdy neříkám nikdy – viz můj postoj ke stěhování nábytku a změnám obecně. Jsem si jistá, že jednoho dne zjistím, že je zase všechno jinak, a že tu pekelně těžkou, jak malá Avie velkou skříň dokážu přesunout napříč celým bytem. Budu-li chtít :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *