(Boh) Nedá se říct, že bychom s Fatalkou byly duše mejdanů, ale společenské jistě jsme. Vzděláváme se, přijímáme pozvání na večírky a společenské akce a doma většinou jen spíme. Na to jsme si už zvykly. Ale co nás čeká tenhle víkend, tak to je opravdu něco. Zatímco Fatlaka bude už v pátek odpoledne pobíhat po Výstavišti a získávat nové informace na esoterických přednáškách, já budu vtloukat několika žákům, různých úrovní a na různých místech v Praze základy anglické gramatiky, abych se pak v kvapíkovém tempu dostavila na zkoušku šatů k mé kamarádce Karolíně, šikovné to ženě. Nesmím se u Karolíny příliš zdržet (dávám si limit do půlnoci), protože ráno mám sraz s Fatalkou u Švandova divadla, neb jdeme na workshop jógového dýchacího cvičení. Až to všechno prodýcháme, vyrážíme znovu na Biostyl na Výstaviště a pak zpět do centra, do kina na Královskou aféru. Nesmím o tom zapomenout říct Karolíně, protože kostýmy by se jí určitě mohly líbit a inspirovat. V neděli bude následovat Code Mode v Kaizlových sadech a pak Divoké matky, naštěstí také v Karlíně. Když mi zbyde chvíle, možná doma omdlím, ale jen na krátkou chvíli, protože večer vysvětluji čas průběhový svým studentům nedaleko Ládví a musím se na to připravit. V noci si nesmím zapomenout udělat pedikúru, protože v pondělí ráno jdeme s Fatalkou na workshop thajské masáže nohou a když zdraví dá, večer letím na Pilates, kde snad padnu do bezvědomí a konečně bude klid.
Pevně doufám, že někdy ve velmi, ale velmi blízké budoucnosti potkám svého manžela, který mě jako princ na bílém koni z tohoto šílenství vysvobodí a můj život se zpomalí. Věřím, že pro něj budu s nadšením vytvářet teplo domova a s láskou začnu zavařovat meruňkové marmelády. Protože tohle se vážně nedá!
(Teď mi přišla sms od Fatalky: „Vezmu si kecky a běžecký úbor a budu mezi jednotlivými akcemi přebíhat! Tím splním i sportovní víkendový plán. Geniální!“ Ano, to opravdu je.)
12 komentářů
ladyesik
No páni, Praha.
Femme Fatale s Bohyní
Ano, ano, všechno jsme to zvládly a bylo to velmi vyčerpávající. Ovšem takové už víkendy v Praze jsou. Děje to toho až moc v jednu chvíli. I když, díky Bohu-Vesmír za to! (Boh)
ladyesik
Právě, jsem z Brna a možná se tu toho děje taky hodně, ale zatím o tom nevím.
Femme Fatale s Bohyní
:-) hihihi Určitě jo, jen si to člověk musí objednat. Ale dej si pozor, obvykle se to pak nastřádá na jeden den nebo víkend :-)
Tritol
V tomhle tempu kolem toho případného prince prosvištíš jako namydlený blesk a vůbec ho nezaregistruješ :-). A doufat, že tě někdo vysvobodí je bláhové, svůj život si musíš uspořádat sama a až pak máš šanci s někým ho sdílet…
Femme Fatale s Bohyní
Absolutně souhlasím. Proto jsem se vykašlala na kurz a šla do práce. Ale buďme upřímní, trocha nadsázky je snad z příspěvku znát, že? Princové jsou jen v pohádkách, v reálném životě se vždycky zachráním sama a marmeládu zřejmě bude dělat mamma nebo ji prostě koupím u Markse a Spencera … Ku radosti všech :-)
(Boh)
Tritol
Z pohádek přece víme, že princové jsou na draka :).
Popisuješ oba extrémy, co zkusit nějaký rozumný střed mezi nimi?
PS: retro k tématu: http://www.youtube.com/watch?v=u8xH2vWNnsI
Femme Fatale s Bohyní
to retro: My se známe? hihihi Ano, takhle to bylo do té doby, než jsem odjela do Itálie – ode zdi ke zdi. Chodím dál pozdě a nic nestíhám, ale už se kvůli tomu nestresuju a vypadám líp, občas, protože jak říkla babička – Dáma neběhá. Tak neběhám a alibi nemám žádný. Pozdní příchod hlásím předem. Myslím, že ten příspěvek je vážně klamavá reklama:-). Víkend proběhl báječně, v dalším příspěvku náš dvou marathon shrneme. Stihly jsme totiž skoro všechno a i něco navíc. Popovídaly jsme si, civčily, já si koupila super bublifuk a skvěle se naobědvaly :-) Kdo nevěří, může se k nám příště přidat.
Femme Fatale s Bohyní
Po tomto víkendu se k marmeládám asi nedostanu, ale řekla bych, že to bylo výživné. Až se aklimatizujeme, podáme vyčerpávající zprávu. (Boh)
Luc.
Boží, tomu říkám úžasný život. Ikdyž na zavařování marmelády zřejmě taky něco bude:-D
udvouverunek
Téda, tomu se říká „žít na plný plyn“! Uznávám, že je to trochu náročné, ale zase pak nemůžete mít pocit, že vám něco utíká, že jste něco nestihly, málo toho zažily, moc času proflákaly… což se občas děje mě. Na Code Mode možná taky zajdu, i když dle kamarádky to tam není nic pro klaustrofobiky a lidi, kteří ztrácejí nervy v tlačenicích :-/
Kralikunda
Bez partnera to není těžké, vždyť je to tak lehké, tak éterické, že si člověk připadá, že není na Zemi a přitom je na Zemi víc než kde kdo napárovaný jako ponožky. Vím žít se musí. Obdivuji Vaši piraní dravost, takový tah na zážitky a vědomosti já nikdy neměl. Mě vždycky šel zen…pamatuje ve filmu Baraka onoho po dynamickém Tokiu kráčejícího mnicha……velmi velmi a velmi pomalu?A jedno je všechno a všechno je jedno, a vy i já bychom jednou rádi s láskou zavařovali ty marmelády (nejsem gay, jsem člověk, co chce žít s mužem). Láska nenajdeme, lásku potkáme. A láska je všechno a láska je nic. Takže dámy namazat ty Vaše laní kotníčky nejlépe francovkou, nebo ještě lépe thajskou zelenou mastí, a všechno si to prožijte, poněvadž když si to jenom užijete, tak to Vámi jenom projede, jak metro trasou B. S láskou na Vás budu myslet.
P.S. Mimochodem Květa Fialová tu pravou lásku potkala v osmdesáti, snad to dáme dřív:o)))))