(FF) Neoblékejte se pro práci, kterou máte, ale pro práci, kterou chcete. Láska nezmizí jen proto, že se přestanete vídat. Nadhled a lidskost nikdy nevyjdou z módy. Ať už kolem sebe vídáte cokoliv. Musíme ten cyklus dovést do konce, jinak se to nevyčistí. Platí nejen o praní. Vlastně to hlavně platí o komických (karmických, sakra karmických tady mělo být… i když) vztazích. A o těch si popovídáme příště. Pokud máte s kým snídat, tančit a usínat, jste šťastní lidé. Když je člověk nacpaný antibiotiky a kapkami proti bolesti, neměl by se dívat na emotivní filmy s drásavými songy šedesátých let. V kombinaci s nucenou izolací je to emocionální konečná. Je…
-
-
Velké spiknutí objednávek dobra
(Boh) Stejní lidé, stejné zájmy, on tlačí kočárek, ona drží nákup v náručí a ve frontě u kasy si vyprávějí o neutralitě Rakouska a postavení národnostních menšin. Tak jako dřív. Jen s tím rozdílem, že Hanička v kočárku není její a ten nákup dělá pro jiného. Nikdy bych tomu nevěřila, ale evidentně je možné se s někým, kdo byl pro vás modlou, nedotknutelným Pánem Bohem mezinárodního práva, s kterým jste plánovali imaginární rodinu, jen tak nezávazně klábosit a nelitovat toho, že spící Hanička, ani ten obrovský nákup nejsou naše společná budoucnost. Ano, potkala jsem svého idola, svou vícejazyčnou láska, ale už jsem nezažívala takovou úzkost jako dřív. Už jsem neobcházela blok jak šílená, jen abychom si…
-
Andy Rooney
(FF) Bez uzardění přiznávám, že jsem část tohoto příspěvku opsala. Ale je jsou to věty tak krásné, že se o ně musím podělit. Po nežádoucích účincích antibiotik se totiž můj duševní stav pohybuje na stupnici „Apatie – Mozek po lobotomii“, a až na pár výjimek, kdy se mi na lidské úrovni daří konverzovat hlavně při telefonátech s blízkými, hledám v hlavě krásné věty marně. No popravdě, občas tam teď i normální věty hledám marně. A než bude líp, seznámím vás alespoň se slovy amerického redaktora Andyho Rooneyho, který se narodil už v roce 1919 a o životě říkal například tohle: • Být přátelský a laskavý je víc než mít pravdu.…
-
Fatální světlo na konci tunelu
(Boh) Když jsme s Fatalkou pracovaly v jendom nejmenovaném vydavatelství (ve skutečnosti nejsme kamarádky, jsme jen bývalé kolegyně), většinou jsme se snažily do anonymních textů propašovat náš vlastní otisk. Něco, co by bylo ryzí „my“. Pamatuju si, jak se v každém vydání muselo objevit slovo bubáček – což je přezdívka pro Fatalčinu sestru, dále musela padnout zmínka o růžové barvě – ano, světe div se, ale Fatalka má ráda růžovou, a nesmělo chybět pár osobnějších rad v horoskopu, který jsme si pokaždé bohapustě vymyslely. Vlastně jsme si toho vymýšlely mnohem víc. Jednou jsem překládala „exkluzivní“ rozhovor s Julií Roberts, a protože mi zbylo víc místa, než se předpokládalo, musela jsem si několik otázek i odpovědí…
-
Svědkové našeho života
(FF) Všechno, co opravdu potřebujeme, je svědek našeho života. Někdo, s kým rozebíráme drobné každodenní příhody, zasmějeme se s ním a během rozhovoru s ním přijdeme na to, co nám samotným zabředlým v kolečku myšlenek své hlavy nedošlo. Máme svědky, kterým vyprávíme věci každý den a udržujeme se navzájem v upgradování našich životů, a svědky, se kterými se sejdeme jednou za čas a pojmeme život a svět tak trochu víc ze široka. Skvěle si přitom srovnáme myšlenky a vidíme, jak si stojíme. A pak je tady blogování. Najednou sdílíme i s lidmi, které neznáme a v životě jsme je neviděli. Jen doufáme, že příběhy a zážitky jsou v podstatě univerzální a…
-
Rybníček podle Bohyně
(Boh) Musím, já prostě musím! Musím se pochlubit. Mé kulinářské umění dosáhlo takové úrovně (až si přečtete recept, tak pochopíte, že opak je pravdou), že jsem se svým receptem na „rybníček“ vyhrála degustační sadu sicilských olivových olejů Frantoi Cutrera Grand Cru (ano, trochu krkolomný název, ale co… Jupí!) Jsem absolutnně nadšená a dojatá. Má výhra potvrzuje fakt, že i když nejste pravá hospodyňka, žehlíte jen v nejnutnějším případě, nezašíváte, máte paní na úklid a cosi jako jíška, drobenka a kapání jsou vám absolutně cizí, i tak můžete vyhrát v kulinářské soutěži. Stačí, abyste byla dostatečně originální a kreativní. A to já byla. (Bod pro mě. Yes! Yes!! …Asi bych si…