(FF) Nadchly mě procelánové produky Hidden Factory – jsou krásné, vtipné a připomínají dětství. A mají taky originální minisvětýlka do opuštěných zásuvek. Obzvlášť vhodné pro singly, vracející se v noci domů, nebo potulující se v noci po bytě. Možná i pro štěňata potulující se v noci po bytě. Zkuste seriál Girls – v Americe právě běží třetí řada. Ano, ten seriál je divný. Hodně. Hrdinky nemají vždycky perfektní vlasy, ani oblečení, ani vztahy, kolikrát nemají ani práci nebo ty vztahy (co mi to sakra připomíná). Hlavní hrdinka je nejen při těle, je, řekněme, spíše průměrného vzhledu, hodně ztracená a navíc s obsedantně kompulzivní poruchou. Zní to strašidelně, ale na nic si…
-
-
Co jsem se naučila v prosinci
(FF) „Žij svůj život.“ Wallis Simpson, film WE – stručné, jasné, úderné, a když se nad tím opravdu zamyslíte, těžké. Po nanesení samoopalovacího krému si neoblékáme bílé krajkové prádlo. Nikdy. Už v létě jeho premiéry se mi moc líbil film Magnolie (seděla jsem u něj s otevřenou pusou a střídavě brečela a měla husí kůži, nebo obojí). Je fakt rozdíl vidět ho teď, po letech. Už se nemůžu dočkat, až si ho pustím ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti… „Jednou jsem si strašně moc přála k ježíšku italské baleríny, co tenkrát frčely. Místo toho jsem dostala tucet knih. Byla jsem zklamaná a zamáčkla i slzu. Dnes si však uvědomuju, jakou sílu mi to…
-
Pořekadla naší rodiny
(Boh) Vyrostla jsem ve velmi různorodé rodině. Všude je něco, ale u nás bylo všechno. A tak jsem měla možnost poznat kdeco a seznámit se s kdečím. Věřím, že není podstatné, kdo vás vychovává, ale jestli se vám věnuje. To je podle mě nejdůležitější. Láska, péče, naslouchání a sdílení. Tak jako v každém vztahu. A já toho sdílení i naslouchání měla hodně. Až si přečtete top ten hlášek z mojí rodiny, seznáte, že se není čemu divit. Kéž by to četla moje velmi upnutá třídní, která i přes svou profesionalitu absolutně nedávala mojí odlišnost a neustále se mě snažila narvat do nějaké škatulky. Jakékoliv… „Dobrá stáj se nedá koupit,“ říkávala prababička…
-
Rychlé tipy aneb čím žijeme
(FF) Pročtěte si stránky Nestereo, naleznete na nich zajímavé tipy, jak vybřednout z každodenní rutiny. Bůh se totiž skrývá v detailech a někdy malá změna stačí, aby se daly do pohybu velké věci. Třeba jen to, že den nebudete mačkat žádné tlačítko, nebo si nalijete džus do flétny (jako skleničky na šampaňské, samozřejmě!). Dokonalé jsou kosmetické houbičky. Jednu mi přivezl tatínek z Řecka a jakmile jsem se na blogu Vivi dočetla, co všechno umějí její houbičky, musela jsem dát šanci na předvedení i té své. A teď spolu skotačíme ve vaně. Malá korejská houbička na odličování zatím jen přihlíží a stydí se zapojit, ale věřím, že se osmělí. Ach, ta její…
-
Philips Lumea recenze č.2
(Boh) Původně jsem si myslela, že o Lumee (ach to skloňování) od Philipsu napíšu ihned, ale hodně jsem cestovala, neprobleskávala a někdy vynechala, takže teprve teď jsem schopná cokoliv napsat. No, schopná vlastně nejsem, ale donucená rozhodně. (Velmi se omlouvám všem, co na pokračování čekali/y) Dostalala jsem pár otázek, které byly vesměs stejné: 1, Funguje Lumea? 2, Mám si jí koupit? Odpovědi jsou následující: 1, Ano, no vlastně nevím... Na mě Lumea funguje. Ale rozhodně nemůžete očekávat zázraky do druhého dne a reklama je jen reklama…Prostě „Když ptáčka lapají…“ Myslím, že by člověk měl počítat s dělším časovým obdobím. Takže ideální dárek na Vánoce. Něco jako akce „zhubni do plavek“. Smysl má…
-
Co jsem se naučila …v říjnu
(FF) Spolubydlící se na základě kdovíčeho (ok, milostného trápení) rozhodla pořídit si psa. Kdybych se já po každém milostném trápení rozhodla pořídit si pejska, mám dneska chovnou stanici! S počtem rostoucích hodin, kteří dělníci tráví v našem bytě, protože tuhle se něco nepovedlo, támhle se něco pokazilo a „tudlecto je třeba dodělat, paninko“ klesají i zábrany. Kolik radostných hodin jsem strávila diskuzemi o politice, receptech, Halině Pawlovské a systému instalace elektřiny v předválečných domech! Kolik mužů jsem obšťastnila pohledem na mou nemytou, nenalíčenou tvář s umaštěnými vlasy a tričko na spaní bez podprsenky (obzlášť bizardní byla situace, kdy jsem „v ranním looku“ aneb Paní Bída vítala pracanty v tričku University…
