• Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Není snadné bydlet sama

    (FF) Není snadné bydlet sama. Hned vysvětlím proč. 1. V žádném případě nemáte byt jako Carrie Bradshaw. Nemáte obrovskou šatnu, designové vychytávky, které se mění s každou novou sérií a sezónou, ani věčně uklizené místo na psaní. Vlastně místo na psaní je ustavičný mess a stydíte se za něj před neohlášenými návštěvami. Protože kdo se chce přilepit ke zbytkům guacamole z minulého týdne, že? 2. Nemáte komu vyčítat bordel, nechutné zbytky jídla v lednici a nedostatek kapslí do kávovaru. 3. Nemáte s kým probírat velmi zajímavé (pro vás) příběhy všedního života. Takže trávíte hodiny denně na telefonu s kamarádkami. Protože rodina se dřív nebo později na detaily vašeho neuspořádného života ve…

  • Móda,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Naty Šaty

    (Boh) Jen dobrý být nestačí. Musíte mít k tomu také vhodnou prezentaci, rodinu a přátele, kteří vás podpoří, osobní přidanou hodnotu, kterou je třeba vřelost, nebo naopak neomalenost či hrubost, kontakty, štěstí, dobré načasování a milion dalších drobností, které nakonec tvoří onen úspěch, o kterém všude píší. Moje kamarádka Natálie se rozhodla, že je už dostatečně stará na to, aby si založila vlastní obchod, který v Praze chybí. Pokud si pamatujete na dobu, kdy se ještě jídlo “jen” jedlo a nikdo si ho nefotil, a jste z Prahy, pak si určitě budete pamatovat na Black Market na Petrském náměstí, který byl po revoluci ostrovem naděje a ujetosti všeho druhu. No, a něco takového si…

  • Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou

    Co jsem se naučila v březnu

    (FF) Hodina před pohovorem je nejlepší doba na to, vytrhat si knírek, upravovat obočí až k padnutí a zkoušet nové odstíny makeupu. Protože kdo by nechtěl přijít na setkání s úplně cizími lidmi flekatý jako dalmatin? Já teda ano. Vypozorovala jsem, že život očividně probíhá v sekvencích – nejdřív se neděje nic a pak se děje všechno najednou. V těch úsecích, kdy se neděje nic, máme asi sbírat síly a energii na to, kdy se děje všechno! A když to nestihneme? No, tak to nevadí, protože to nakonec nějak stejně zvládneme. Co jiného nám zbývá.

  • Co jsem se naučila...,  Co se nám honí hlavou,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme,  v roce 2015

    Adventní rodeo a kruhy pod očima aneb co jsem se naučila v listopadu

    (FF) Při nákupu vánočních dekorací je lepší promyslet si PŘEDEM, v jakém stylu a barvě chceme mít výzdobu laděnou. Což jsem nějak nedomyslela, takže mám teď v bytě výzdobu typu adventní rodeo: dřevěný rádoby starobylý koník se pere se zlatou hvězdou a růžovým svícnem, červeno-zlatý věnec soupeří s třpytivými stříbrnými koulemi a celou tu předvánoční nádheru dotváří bílý stromeček s bílými hvězdičkami na bílém ubrusu, tedy model tzv. neviditelný. No co už, nové dekorace kupovat nebudu, prostě pustím koledy, zapálím (snad jen) purpuru a rozsvítím vánoční světýlka. Třeba jejich líbezné měkké žluté světlo všechno vánočně sjednotí. Budu si pamatovat, že kombinace bio-oleje na odlíčení očí a voděodolné řasenky nefunguje. Sice…

  • Co se nám honí hlavou

    EcoChic

    (Boh) Jak jsme již předestřely v minulém příspěvku, jsme v soutěži časopisu LOHAS. S tématem udržitelný životní styl, který neždíme planetu, neničí lesy a nezabíjí tulení mláďátka (ok, to je trochu přehnané, ale všichni víte, co tím myslím. Greenpeace se na mně podepsali:-) I když to možná tak nevypadá, žijeme s Fatalkou eko. Recyklujeme, podporujeme upcyklaci, milujeme přírodu, jíme bio a kupujeme přírodní kosmetiku. Přesto to na nás není vidět, nikdo by neřekl, že jsem bývalá Greenpeace (jednou Greenpeace pořád Greenpeace) a Fatalka klasická luční víla, co miluje lesy louky pole a háje. A proč to na nás není poznat? Protože jsme EcoChic. Obě jsme žily v zahraničí a víme, že…

  • Co se nám honí hlavou

    Jsme v soutěži časopisu LOHAS

    (Boh) Byly jsme osloveny časopisem Lohas (zřejmě jsme se někde zmínily o ekologii), abychom se zapojily do soutěže, která právě na jejich stránkách probíhá. Tématem je zdravý a udržitelný životní styl, což je podstata LOHASu. Trochu mě to zaskočilo, protože nepatříme mezi duhové paloučky a nenosíme batiku, a upřímně, tak trochu se nám hnusí ekoterorismus, i když já jsem bývalá Greenpeace. Chtěla jsem tuhle nabídku původně odmítnout, máme šíleně práce, pak do toho to štěně, rozchody, nepořádek v bytě, nákupy, chřipky, cestování, ale když jsem se uklidnila a zamyslela, vzpomněla jsem si na jeden nerealizovaný projekt, který jsme s Fatalkou měly. Mimochodem, my jich máme mraky, takže kdybyste chtěli s…