• 10 důvodů

    10 věcí, které jsem se naučila se psem

    (Boh) Mám psa. Buldočka. Prvního psa vůbec. Musím říct, že se můj život změnil od základu. Ale nikdy bych neměnila. Všichni kolem mně neustále opakují něco o zodpovědnosti a omezení, ale mně venčení baví a odpovědnosti jsem se nikdy nebála, takže bla bla bla… Podstatné je, co opravdu prožíváte a děláte. Ono totiž se psem je to jako s dětmi a s celým životem vůbec. (Bože, to jsem trochu přehnala, ale mazat už to nebudu :-) 1. Nepodceňujte přípravu Než si pořídíte psa, doporučuju nakoupit (a taky přečíst!) literaturu, projít youtube a přihlásit se na facebooku do všech zájmových skupin. Já jsem ve „frbulu“ a taky ve „výcviku psů“, ve…

  • Co se mi líbilo

    Kdy, když ne teď?

    (FF) Dnes pro vás nebudu sepisovat, ale prachsprostě opisovat. Zaujal mě totiž článek v letním Bazaaru, který je o vztazích, očekáváních, odkládání „na potom“ a autenticitě. A moc se mi líbí. Takže tady je: 1. Motorem perfekcionismu bývá strach, že tak, jak jsme, právě teď, není dost. Nestačí to, abychom druhým stáli za to, aby nás milovali a přijali. Abychom k nim patřili. 2. Milovat hluboce, věřit něčemu celým svým srdcem, oddat se pomíjivému okmažiku a otevřít se životu nikdy nepřichází se smlouvou o smlouvě budoucí. Takové chvíle a stavy se z nejistoty rodí a do nejistoty míří. A přesto odvaha ponořit se do nepohodlí zranitelnosti je tím, co náš…

  • Co se nám honí hlavou

    Co jsem se naučila v květnu

    (FF) Spoustu nových a hlavně užitečných slovíček naleznete zde. Spoustu z nich můžete přes léto nutně potřebovat! Naučila jsem se, že po domněnce typu „tu májovou spršku přeběhnu“ nebo „teď nemám čas hledat deštník, půjdu jen tak“ následuje vždycky ukrutná průtrž mračen, promočení až na kost, nedobrovolný kluz v balerínkách s otevřenou špičkou po chodníku a zběsilé hledání úkrytu. Prověřeno opakovaně v jediný den. Staré kuře se nejí. Žádné staré mase se nejí. Maso, u kterého si nejsem jistá dopravím řetězcem, se také nejí. Když už nemůžeš, přidej. Ostatní lidé se také třeba někdy bojí vystupovat na veřejnosti. Jen to nedávají najevo. A když to nedávám najevo ani já, tak to…

  • Co se nám honí hlavou

    Ta pravá ořechová

    (Boh) Poslední dobou, nevím jestli je to věkem, nebo čím, ale (konečně!) dokážu rozpoznat, co je pro mě to pravé ořechové a tak nějak se stoickým klidem i přijmout informaci, že pro někoho nebo něco zase já nejsem ta pravá ořechová. Má velmi dobrá kamarádka Kněžna, mě chtěla za svědka na své svatbě. Jsme si opravdu blízké, tak moc, až mě to vyděsilo. Neděsí mě ta blízkost, ale fakt, že chce za svědka právě mě. Znám ji dobře, až moc dobře. Má v šatníku vyskládané boty od Louboutina a Diora (ano, ty co máme v titulce), oblečení jí visí na štendrech podle chromatické stupnice, kalhotky dělí na ty “super”, “dobré”…

  • Co se mi líbilo

    Krátce o lásce

    (Boh) Měla jsem plnou paměť, a tak jsem musela promazat celý telefon. Při té příležitosti jsem našla své poznámky na téma láska a vztahy. Docela jsem se zasmála. Některé jsem převzala, ani nevím kde, jiné jsou moje vlastní. Už jsem na to přišla, jak to je! Nemám problémy s láskou, jen s tou opětovanou. #heureka Milovat ho bylo jako jízda na kole. To se nikdy nezapomíná. #zbavtemětéobsese Držím se na stejném čísle, ale netrpím nedostatkem sexu. Jen spím pořád s těmi samými. #zajetékoleje Dokud někoho nemilujete, nemůžete milovat ani Boha.    #sperskýmprincemUPrince Je těžké milovat, když se do toho pořád někdo sere. #jehoex Koho zajímá pravda, když můžete mít happy end?…

  • Co se nám honí hlavou

    Pořekadla naší rodiny

    (Boh) Vyrostla jsem ve velmi různorodé rodině. Všude je něco, ale u nás bylo všechno. A tak jsem měla možnost poznat kdeco a seznámit se s kdečím. Věřím, že není podstatné, kdo vás vychovává, ale jestli se vám věnuje. To je podle mě nejdůležitější. Láska, péče, naslouchání a sdílení. Tak jako v každém vztahu. A já toho sdílení i naslouchání měla hodně. Až si přečtete top ten hlášek z mojí rodiny, seznáte, že se není čemu divit. Kéž by to četla moje velmi upnutá třídní, která i přes svou profesionalitu absolutně nedávala mojí odlišnost a neustále se mě snažila narvat do nějaké škatulky. Jakékoliv… „Dobrá stáj se nedá koupit,“ říkávala prababička…